Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
30) Foton ve tmě
08. 04. 2011
Dotaz: Zajímalo by mě když foton je částice nebo vlnění, které vnímáme jako
světlo, kam potom zmizí v momentě když zhasneme? Co se stane s těmito
částicemi? (Michal Hanák)
Odpověď: Všechna tělesa vyzařují v závislosti na své teplotě elektromagnetické
záření o určité frekvenci. Je-li tato teplota "vhodná", je vyzařovaná
frekvence někde mezi 400 - 800 THz (odpovídá vlnové délce 350 - 750 nm,
tzv. viditelná část elektromagnetického spektra) a my vidíme světlo.
Rozsvítíme-li si tedy žárovku, zahřejeme její vlákno na správnou teplotu
a ona začne vyzařovat. Tato vyzařovaná energie (záření) se ale
neuvolňuje kontinuálně, nýbrž v tzv. kvantech. Běžně se dá kvantum
představit jako letící balíček energie, který má jasně definovanou
velikost, závislou pouze na frekvenci záření a Planckově konstantě a my ho
nazýváme fotonem.
Pokud tedy zhasneme, žárovka se ochladí, letící
balíčky energie viditelného světla jsou pohlceny například zdmi a oko
hlásí tmu.
Dotaz: Má těleso ve stavu bez tíže hmotnost? Pokud ano, šla by jeho hmotnost
změřit? Jak? (Lenka Valjentová)
Odpověď: Dobrý den. Těleso ve stavu beztíže má stále svou hmotnost. To, že se v
tomto stavu nachází, se dá představit tak, že když pod ono těleso dáte
váhu, tak nic nenaměříte (tímto i odpovídám na druhou část dotazu :o) ). Toto nastává typicky při volném pádu.
Kdybyste stála na střeše nějakého vysokého mrakodrapu na váze, naměřila
by Vaší hmotnost. Kdyby najednou z ničeho nic onene mrakodrap zmizel a Vy
jste padala volně s váhou pod nohama, naměřila by nulovou hodnotu. To je
beztíž. Něco podobného zažívají kosmonauté na orbitě kolem Země.
Dotaz: Proč brusle po ledě dobře kloužou? (rosomak)
Odpověď: Dobrý den. Led je obecně hezky kluzký z toho důvodu, že je na jeho povrchu vždy vrstvička vody. Pod čepelí brusle led vždy trochu více odtaje (zvýšeným tlakem), a to podporuje skluz.
Dotaz: Které z uvedených těles můžeme považovat za hmotný bod? Míč vystřeleny
na branku, míč v rukou brankáře, běžící zavodník při dálkovém běhu,
boxer při zápase, rotující kulička na stole, kolo jedoucího auta, uměla
družíce Země. Proč tomu tak je? děkuji za odpověď (Jana)
Odpověď: Dobrý den. Hmotný bod je zavedený abstraktní pojem, který se používá v případech, kdy pro pozorovaný experiment/jev nemají rozměry a tvar tělesa žádný smysl uvažovat (například velikost tělesa je vzhledem k rozměrům celého experimentu zanedbatelná, stačí-li nám pozorovat pouze těžiště tělesa, atd.). Takové těleso si představíme jako bod kterému připíšeme hmotnost, rychlost, polohu,.. původního tělesa. Tedy k položené otázce, za hmotný bod můžeme počítat všechny objekty nebo žádné, podle toho, v jaké situaci je pozorujeme. Míč je dobré aproximovat hmotným bodem, chceme-li sledovat jeho trajektorii pohybu po hřišti, rozhodně ale ne, chceme-li sledovat například proudění vzduchu okolo něho při vykopnutí na branku (rozměry míče jsou vůči celému hřišti zanedbatelné, ale vůči těsnému okolí ne).
Teď již určitě nebude těžké, rozmyslet si všechny ostatní případy :-)
Dotaz: Jaký je přesně rozdíl mezi izotopem a nuklidem? Definice obou termínů se
najdou na mnoha místech. Ale není mně z toho zcela jasné, jak se vlastně
odlišují. Bylo by možné nějak blíže objasnit? Snad i na nějakém
příkladu? Předem děkuji. (Martin Konvalinka)
Odpověď:
Dobrý den.
Když hovořím o nuklidu 238U, tak mám na mysli daný prvek s příslušným počtem neutronů. Jiný nuklid je např. 235U. Tyto dva nuklidy náleží stejnému prvku, liší se jen počtem neutronů, a říkáme jim izotopy.
Pojem "nuklid" tedy precizuje pojem "prvku" tím, že dále určuje nukleonové číslo a případně i energetický stav (metastabilní izomerní stavy jader). Zjevně je ale možné se tomuto poněkud matoucímu slůvku vyhnout. Místo "nuklid 238U" můžeme beztrestne říkat např. "jádro 238U".
