FyzWeb  odpovědna
Novinky Kalendář Články Odpovědna Pokusy a materiály Exkurze Výročí Odkazy Kontakty
 


Licence Creative Commons (Uveďte autora - Nevyužívejte komerčně - Zachovejte licenci)

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 18 dotazů obsahujících »rovnovážné«

4) Kde se ztratila setina (273,15 či 273,16 K)?05.11.2007

Dotaz: Proč je rovnovážnému stavu voda, led a nasycená pára přiřazena termodynamická teplota 273,16 K, ale při převodech na stupně celsia se používá vztah t = T - 273,15? Kam se poděla ta jedna setinka? Díky Honza (jan)

Odpověď: Nejde o zaokrouhlování, ale o dvě různé teploty. 273,16 K neboli 0,1°C je teplota trojného bodu vody, tedy teplota, při níž může zároveň existovat voda, led a nasycená vodní pára. Tato situace nastává při tlaku 610,6 Pa (což je pouhá 1/166 normálního tlaku, na nějž jsme zvyklí, tedy tlak velmi nízký). Tato teplota se používá dle mezinárodních dohod k definici termodynamické teplotní stupnice.

Teplota 273,15 neboli 0°C je teplota, při níž dochází za normálního tlaku k fázovému přechodu vody a ledu. I tato teplota bývala používána k definici některých teplotních stupnic, nejznámější z nich je Celsiova stupnice.

(Jakub Jermář)   >>>  

5) Tlaková závislost bodu varu11.10.2007

Dotaz: Dobrý den přeji. Mám dotaz: Při jaké teplotě začne vařit voda pod tlakem 28Atm.Při stoupajícím tlaku je tato teplota úměrná? Děkuji za odpověď. Ryska Pavel (Pavel Ryska)

Odpověď:
Při tlaku 28 atm (tedy přibližně 2,8  MPa) vře voda při teplotě asi 227 °C. Závislost teploty varu na tlaku přímo úměrná není.

Obšírnější odpověď
K hlubšímu pochopení doporučuji nejprve se seznámit s pojmem sytá pára (před časem jsme o tom psali něco i v odpovědně).

Kapalina (tedy i voda) začne vřít tehdy, když tlak sytých par této kapaliny (v případě vody jde o syté vodní páry) dosáhne okolního tlaku. Ve fázovém diagramu je závislost tlaku sytých par na teplotě znázorněna tzv. křivkou sytých par, tedy takovými tlaky a teplotami, při kterých je kapalina v dynamické rovnováze se svými parami.

Následující obrázek (převzatý z http://www.lsbu.ac.uk/water/phase.html) ukazuje fázový diagram H2O.



Na svislé ose je tlak v pascalech v logaritmické škále. Logaritmická škála je použita proto, aby v grafu bylo možno dobře znázornit obrovský rozsah tlaků od 0 Pa do 1012 Pa). Na vodorovné ose je teplota v kelvinech. Vapor označuje oblast, tlaků a teplot, při kterých je H2O v plynné fázi, liquid označuje kapalnou fázi, solid pevnou fázi (led), přičemž římské číslice označují různé krystalové modifikace ledu (my se pochopitelně v běžných podmínkách setkáváme pouze s hexagonální krystalovou modifikací Ih, ostatní tlaky a teploty jsou značně neběžné). Tlusté čáry označují rovnovážné tlaky a teploty mezi jednotlivými fázemi. Lze tak například snadno odečíst, že při tlaku 105 Pa (1 atm) je rovnovážná teplota mezi kapalinou a plynem (vodní párou) asi 380 K, tedy 100 °C. Jinými slovy při atmosférickém tlaku voda vře při teplotě 100 °C.

Posuneme-li se na křivce poněkud doleva, můžeme odečíst, že např. při tlaku 103,5 Pa vře voda při asi 290 K, což je asi 20 °C. Ještě více vlevo narazíme na tzv. trojný bod, ve kterém se stýkají křivka vypařování, křivka tání a křivka sublimace - při tomto tlaku a teplotě (a jen při nich) může existovat rovnováha mezi všemi třemi skupenstvími.

Posuneme-li se na křivce vypařování naopak doprava, můžeme z grafu odečíst třeba teplotu varu při oněch 28 atm. 28 atm je přibližně 2,8  MPa, což je asi 106,4 Pa. Tomu v grafu odpovídá hodnota přibližně 500 K, tedy 227 °C. Ještě více vpravo, při teplotě 647 K (374 °C) a tlaku asi 22  MPa (přibližně 107,3 Pa), je červeným puntíkem označen tzv. kritický bod, ve kterém je hustota plynu tak velká, že se vyrovná hustotě kapaliny - fázové rozhraní mezi kapalinou a plynnou látkou mizí. Jinými slovy: při vyšších teplotách a tlacích už nemá smysl rozlišovat mezi kapalinou a plynem, mluvíme pouze o tekutině. A proto při vyšších tlacích žádný var pozorovat nelze.

Shrnutí
Při tlaku 28 atm (tedy přibližně 2,8  MPa) vře voda při teplotě asi 227 °C. Závislost teploty varu na tlaku lze vyčíst z fázového diagramu, nejedná se o přímou úměrnost. Dokonce při tzv. kritickém tlaku (asi 22  MPa) tato křivka končí - při tlacích vyšších než je kritický tlak k varu vůbec nedochází.

Poznámka na závěr pro hloubavé
Z grafu se zdá, že s rostoucím tlakem roste rychlost zvyšování teploty varu (pro znalce: druhá derivace funkce p(t) je záporná). Jedná se ale jen o optický klam způsobený logaritmickou stupnicí. Ve skutečnosti se s rovnoměrným zvyšováním tlaku rychlost růstu teploty varu zpomaluje.

Odkaz pro hravé
Na http://www.partyman.se/calculator.html je kalkulátor, který s využitím Clausiovy-Clapeyronovy rovnice počítá ze zadaného tlaku teplotu varu, případně k dané teplotě varu dopočítává příslušný tlak. Pozor na to, že tento kalkulátor vypočítává i fiktivní hodnoty v oblasti nadkritických teplot a tlaků a také dovoluje vkládat teploty pod absolutní nulou (menší než -273 °C). Ani jedno neodpovídá realitě.

(Pavel Böhm)   >>>  

6) Var butanu13.09.2007

Dotaz: Dobrý deň, doposiaµ neúspešne hµadám graf bodu varu butánu v závislosti na teplote a tlaku. Prosím poraďte, kde by som ho mohol nájsť. Ďakujem. (Daniel Spišák)

Odpověď: Graf závislosti teploty varu butanu (n-butanu, tj. lineárního izomeru) na tlaku, resp. graf závislosti rovnovážné tenze páry butanu na teplotě, je zde:

Graf je uprostřed stránky, pozor, tlak je uveden v mm rtuťového sloupce (1mmHg = 133,33 Pa) a osa má logaritmické měřítko, tj. červená mřížka zobrazuje jednotlivé desetiny (různě velké!) příslušného úseku vymezeného dvěma azurovými vodorovnými linkami. V tabulce nad grafem jsou uvedeny některé dvojice hodnot.

(Hana Böhmová)   >>>  

7) Olověné akumulátory08.09.2007

Dotaz: Dobrý den, můj dotaz se týká olověných akumulátorů: Výsledkem chemického děje Pb+SO42- , který je na záporné elektrodě je sloučenina PbSO4 + 2e- . Aby se na kladné elektrodě vytvořilo PbSO4 +2H2O je zapotřebí oněch dvou elektronů ze záporné elektrody. Tyto elektrony se na kladnou elektrodu dostanou prostřednictvím vnějšího obvodu. Nabízí se mi otázka, proč tyto elektrony neprojdou skrz separátor a elektrolyt ke kladné elektrodě, když separátor i elektrolyt mají relativně velkou vodivost, což se vyžaduje, protože jejich vodivost tvoří část vnitřního odporu akumulátoru, který je mnohdy menší než připojená zátěž. (Martin Gabzdyl)

Odpověď: Na elektrodě, o níž je řeč, probíhá samovolná oxidace olova - jde tedy o anodu. Na rozhraní povrchu elektrody a elektrolytu se samovolně ustavuje redukčně-oxidační rovnováha a vzniká zde určitý potenciál daný tím, že povrch elektrody je oproti elektrolytu "zápornější" (rovnováha produkuje určitý přebytek elektronů na povrchu elektrody). Rozdíl potenciálů katody a anody pak vytváří spád - tedy napětí - umožňující pohyb elektronů od anody ke katodě. To se může dít jednak cestou přes vodič, jednak cestou přes elektrolyt. Z výše napsaného však vyplývá, že cesta elektronů z anody do roztoku je zablokována "protisměrným" potenciálem na rozhraní ("+" v elektrolytu, "-" na elektrodě), nestačí tedy uvažovat pouze vodivosti.

Elektrony přecházející z povrchu elektrody do roztoku by se musely navázat na nějakou částici - tedy redukce - což je ovšem právě opačný děj než děj samovolně probíhající. Lze to uskutečnit pouze působením většího vnějšího napětí opačného směru, než je napětí rovnovážné - tedy při nabíjení akumulátoru - kdy elektrony dostatečně urychlené v opačném směru mohou "prorazit" energetickou bariéru protisměrného potenciálu a podstoupit původně energeticky nevýhodný děj (redukci - přechod do roztoku).

Toto blokování toku elektronů protisměrným potenciálem se využívá například při ochraně velkých kovových předmětů proti korozi. Jednou z možností je vložení určitého malého napětí opačného směru, než je rovnovážné napětí "článku" vznikajícího při korozních reakcích. Ačkoli chemické podmínky pro vznik koroze dále trvají, jedná se nyní o děj energeticky nevýhodný, který neprobíhá, nebo je významně utlumen.

(Hana Böhmová)   >>>  

8) Sytá vodní pára16.02.2007

Dotaz: Dobrý den, máme dvě nádoby stejného objemu, ve kterých je voda, rovněž stejného objemu (přičemž voda nezabírá celý objem nádoby). V jedné nádobě je nad hladinou vody vzduch a v druhé je vzduch vypuštěn, tzn. nad hladinou vody se nachází pouze vodní páry. Můj dotaz zní: bude v nádobě, ve které není vzduch, větší množství vodních par, nebo bude v obou nádobách stejné množství vodní páry (nad vodní hladinou)? (petr)

Odpověď: V nádobě, v níž je v rovnovážném stavu voda se svými parami, je tzv. dynamická rovnováha. To znamená, že ačkoliv z makroskopického pohledu se nic nemění (množství kapalné a plynné fáze je pořád stejné), na mikroskopické úrovni se něco děje: molekuly vody se neustále chaoticky pohybují, občas některá "vyskočí" z kapaliny a stane se součástí par ("vypaří se"), jindy se zase molekula páry vrátí do kapaliny ("zkondenzuje").

Rovnováha závisí tedy na tom, jak "husto" je molekul vodní páry v plynné fázi nad kapalinou - pokud příliš mnoho, kondenzují, pokud příliš málo, nastává vypařování z kapalné fáze. Přitom nezáleží na tom, mezi čím se tyto molekuly vodní páry pohybují - zda mezi částicemi vzduchu, ve vzduchoprázdnu nebo v jakémkoli jiném plynu; záleží pouze na jejich množství v jednotce objemu. Selským rozumem usoudíme, že nemůže být tak úplně jedno, zda se molekuly pohybují mezi "ničím" nebo mezi částicemi vzduchu - ale za běžných podmínek je jakýkoli plyn natolik "řídký", že částice v něm se pohybují dostatečně volně.

Je-li ve Vašich nádobách stejné množství kapalné fáze a v obou případech jde o rovnovážný stav, musí v nich být také stejná množství vody v plynném skupenství, v důsledku tedy stejný tlak molekul vodní páry. Liší se pouze celkový tlak nad kapalinou v nádobě - v jednom případě je plynná fáze tvořena pouze vodními parami, v druhém stejným množstvím vodních par a navíc ještě vzduchem, takže celkový tlak je zde vyšší, tvořený součtem tzv. parciálních (částečných) tlaků jednotlivých složek (vodní pára, kyslík, dusík, oxid uhličitý... ).

A jaký je tlak syté vodní páry, tedy páry v dynamické rovnováze s kapalnou vodou? To závisí na teplotě. Např. při 10 °C je to asi 1,2 kPa (setina atmosférického tlaku), při 50 °C asi 12 kPa, při 100 °C je to akorát atmosférický tlak a při 120 °C je to asi 2,5 násobek atmosférického tlaku.

(Pavel Böhm a Hanka Böhmová)   >>>