Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
31) Stav beztíže
07. 04. 2011
Dotaz: Má těleso ve stavu bez tíže hmotnost? Pokud ano, šla by jeho hmotnost
změřit? Jak? (Lenka Valjentová)
Odpověď: Dobrý den. Těleso ve stavu beztíže má stále svou hmotnost. To, že se v
tomto stavu nachází, se dá představit tak, že když pod ono těleso dáte
váhu, tak nic nenaměříte (tímto i odpovídám na druhou část dotazu :o) ). Toto nastává typicky při volném pádu.
Kdybyste stála na střeše nějakého vysokého mrakodrapu na váze, naměřila
by Vaší hmotnost. Kdyby najednou z ničeho nic onene mrakodrap zmizel a Vy
jste padala volně s váhou pod nohama, naměřila by nulovou hodnotu. To je
beztíž. Něco podobného zažívají kosmonauté na orbitě kolem Země.
Dotaz: Proč brusle po ledě dobře kloužou? (rosomak)
Odpověď: Dobrý den. Led je obecně hezky kluzký z toho důvodu, že je na jeho povrchu vždy vrstvička vody. Pod čepelí brusle led vždy trochu více odtaje (zvýšeným tlakem), a to podporuje skluz.
Dotaz: Které z uvedených těles můžeme považovat za hmotný bod? Míč vystřeleny
na branku, míč v rukou brankáře, běžící zavodník při dálkovém běhu,
boxer při zápase, rotující kulička na stole, kolo jedoucího auta, uměla
družíce Země. Proč tomu tak je? děkuji za odpověď (Jana)
Odpověď: Dobrý den. Hmotný bod je zavedený abstraktní pojem, který se používá v případech, kdy pro pozorovaný experiment/jev nemají rozměry a tvar tělesa žádný smysl uvažovat (například velikost tělesa je vzhledem k rozměrům celého experimentu zanedbatelná, stačí-li nám pozorovat pouze těžiště tělesa, atd.). Takové těleso si představíme jako bod kterému připíšeme hmotnost, rychlost, polohu,.. původního tělesa. Tedy k položené otázce, za hmotný bod můžeme počítat všechny objekty nebo žádné, podle toho, v jaké situaci je pozorujeme. Míč je dobré aproximovat hmotným bodem, chceme-li sledovat jeho trajektorii pohybu po hřišti, rozhodně ale ne, chceme-li sledovat například proudění vzduchu okolo něho při vykopnutí na branku (rozměry míče jsou vůči celému hřišti zanedbatelné, ale vůči těsnému okolí ne).
Teď již určitě nebude těžké, rozmyslet si všechny ostatní případy :-)
Dotaz: Jaký je přesně rozdíl mezi izotopem a nuklidem? Definice obou termínů se
najdou na mnoha místech. Ale není mně z toho zcela jasné, jak se vlastně
odlišují. Bylo by možné nějak blíže objasnit? Snad i na nějakém
příkladu? Předem děkuji. (Martin Konvalinka)
Odpověď:
Dobrý den.
Když hovořím o nuklidu 238U, tak mám na mysli daný prvek s příslušným počtem neutronů. Jiný nuklid je např. 235U. Tyto dva nuklidy náleží stejnému prvku, liší se jen počtem neutronů, a říkáme jim izotopy.
Pojem "nuklid" tedy precizuje pojem "prvku" tím, že dále určuje nukleonové číslo a případně i energetický stav (metastabilní izomerní stavy jader). Zjevně je ale možné se tomuto poněkud matoucímu slůvku vyhnout. Místo "nuklid 238U" můžeme beztrestne říkat např. "jádro 238U".
Dotaz: Zajímalo by mě s kamarády, proč je zemské jádro stále žhavé nebo jestli
postupně chladne? Pokud má stále stejnou teplotu, tak odkud čerpá energii?
Probíhá tam snad termonukleární reakce? Děkuji předem za odpověď. (Mathew)
Odpověď:
Dobrý den.
Už Lord Kelvin se prý pokoušel odhadnout čistě termodynamicky, za jak dlouho vychladne zemské jádro. Jeho odhad byl někde kolem 100 000 let, což bylo zjevně v rozporu s realitou. Zemské jádro má totiž skutečně svůj zdroj energie, nejsou jím však termonukleární reakce, jak píšete (s těmi se setkáte v jádrech hvězd), nýbrž "obyčejný" radioaktivní rozpad. Vzniklé rozpadové elementy předávají svou kinetickou energii jádru, a tím zásadně potlačují proces chladnutí. Lze očekávat, že tento zdroj v čase také poněkud slábne s tím, jak vymírají krátkodobější radionuklidy. Tedy se domnívám, že k mírnému ochlazování v průběhu života naší Země dochází, nicméně jde o proces velmi pozvolný.
