Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
329) Barva zvuku
03. 08. 2007
Dotaz: Chci se zeptat jak se projeví na zvukových vlnách barva zvuku ve skutečnosti a
na grafu (Petr Zavadil)
Odpověď: Barva zvuku je dána obsahem vyšších harmonických a také obalovou křivkou. Nějak jednoduše to popsat nejde, nejlepší je použít vhodný program (třeba Goldwave) a podívat se na tentýž tón zahraný ladičkou (po eventuálním prvním "cinknutí" prakticky čistý základní tón, mírně tlumený) a na různé hudební nástroje, eventuálně i zpívaný tón. Čistý tón je zobrazen hladnou sinusoidou s pomalu se zmenšující amplitudou, tón "barevnější" má pestřejší, divočejší průběh.
Na druhou stranu, dva úplně různé průběhy mohou znít úplně stejně. Stačí si pustit dva čisté tóny s různým fázovým poměrem, třeba kvintu
sin 400t + 0,5 sin 800t
a porovnat s
sin 400t + 0,5 cos 800t.
Určitě Vám s tím poradí a pomůže Váš fyzikář na škole. Kdyby neměl čas, napište mi, a pošlu Vám hezký program vyvinutý na Západočeské univerzitě v Plzni, který na kombinaci několika málo prvních harmonických ukazuje necitlivost našeho ucha na fázové poměry, a jiný program (téhož původu), umožňující míchat, vidět a slyšet kombinaci až 30 harmonických.
Dotaz: Dobrý den, zajímalo by mě, v jaké vzdálenosti od naší sluneční soustavy by ještě
mohla vybuchnout průměrná supernova, aby takovýto jev neohrozil život na Zemi. Za
odpověď předem děkuji. S pozdravem Žáček (Jiří Žáček)
Odpověď: Odhaduje se, že pro život na Zemi by byl smrtící výbuch supernovy ve vzdálenosti méně než 30 světelných let. V současnosti se z potenciálních budoucích supernov nachází dostatečně blízko akorát hvězda Sírius (která je od nás nyní zhruba 9 světelných let daleko), než se však ze Síria v daleké budocnosti stane supernova, vzdálí se od nás - vlivem svého náhodného pohybu vůči Slunci - do bezpečné vzálenosti. Nelze však zcela vyloučit, že se ale zase jiná potenciální supernova v daleké budocnosti ke Sluneční soustavě naopak přiblíží.
Dotaz: Může mě zasáhnout blesk, když třeba spím, a mám na sobě zlatej řetízek? (Martin)
Odpověď: Pokud spíte v uzavřené budově, nedotýkáte se přitom topení, vodovodních trubek ani jiných velkých kovových konstrukcí a nejste "nalepen" na okno, pak lze zásah bleskem prakticky zcela vyloučit. Zlatý řetízek (je-li normálně na těle, tedy netrčí-li do prostoru) pravděpodobnost zásahu bleskem prakticky nijak neovlivní.
Dotaz: Dobrý den, zajímalo by mě, zda dle nejnovějších poznatků je rychlost světla ve
vakuu c stále považována za "nejkonstantnější konstantu" ve vesmíru. Pokud ano,
existuje nějaké vysvětlení proč? (kromě poznatků na základě výsledků měření). Za
odpověď předem děkuji Žáček (Žáček)
Odpověď: Veškeré jevy se fyzika pokouší vysvětlovat podle teorií, které za tímto účelem vytváří. Některé teorie se brzy ukáží jako nevhodné, neodpovídající realitě, jiné po dlouhou dobu dobře vystihují pozorované jevy a umožňují takové jevy vypočítat, předvídat. Mezi tyto (zatím?) "úspěšné" teorie patří mimo jiné i teorie relativity, která konstantnost rychlosti světla ve vakuu vyžaduje. A jelikož nám teorie relativity dobře slouží (což se využívá v mnoha aplikacích, typicky třeba u družicové navigace GPS), domníváme se, že konstantní rychlost světla ve vakuu skutečně patří mezi základní konstanty.
Dotaz: Mám dotaz ohledně emisí CO2 u automobilů. Všude se udává 120 g/km. Není
mi jasné, jak při spotřebě nafty 6 l (cca 5 kg) na 100 km vyprodukuji 12 kg CO2 + další splodiny. (pavel)
Odpověď: Oxid uhličitý vzniká při hoření paliva obsahujícího uhlík, přičemž kyslík se do "bere" ze vzduchu. Molekula oxidu uhličitého je tvořena dvěma atomy kyslíku a jedním atomem uhlíku, přičemž samotný atom kyslíku je zhruba o třetinu těžší než atom uhlíku. Oxid uhličitý je proto (z pohledu hmotností) tvořen uhlíkem zhruba jen z 27%, zbytek případá na kyslík. Z 5 kg nafty (kde uhlíkové atomy jsou hlavní složkou) je tedy reálné vyrobit přibližně 12 kg CO2.
