Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
372) Jsou nejkratší zimní dny taky nejchladnější?
23. 04. 2007
Dotaz: Jsou nejkratší zimní dny taky nejchladnější? (deniska)
Odpověď: To, jak teplota přes den klesne, na délce dne přímo nezávisí, nebo přesněji, není to jediný a nemusí být ani nejdůležitější vliv. Do hry vstupuje zejména konkrétní povětrnostní situace, tedy jaká vzduchová hmota se nad daným územím nachází (arktická, tropická vzduchová hmota, nebo vzduchová hmota mírných šířek), zda máme cyklonální nebo anticyklonální situaci a taky to, jestli máme inverzi a jsme v ní, nebo nad ní. Nejnižší teploty bývají zaznamenány právě za inverzních a anticyklonálních situací a taky, je-li nad daným územím kontinentální arktická vzduchová hmota pocházející ze sibiřských oblastí.
Dotaz: Proč se v létě před deštěm oteplí a po dešti ochladí? (denda)
Odpověď: Oteplení před deštěm není pravidlem. V letním období však často dochází k oteplování vzduchu vlivem slunečního záření, které může následně vést až ke vzniku přeháňkové nebo bouřkové oblačnosti. Co se týče ochlazení po dešti, to skutečně obvykle pozorujeme. Dochází k němu vlivem vypařování, což je jev, u kterého dochází ke spotřebě tepla z okolí a celkově se tedy ochladí.
Odpověď: Je rozdíl mezi bouří a bouřkou. Bouřkou se v meteorologii označuje souhrn elektrických a akustických jevů (blesky, hřmění…), které s vznikem a vývojem krup v podstatě nesouvisí, i když se mohou vyskytovat společně. Pokud ale ke tvorbě krup dojde, je to v rámci bouře i když ne každá bouře je nutně spojená s tvorbou krup. Aby se z oblačných částic (kapiček) začaly vytvářet kroupy, musí oblak sahat do výšek, kde je teplota nižší než 0 °C a zároveň v jeho nitru dochází k intenzivním výstupným pohybům. Mezi hladinou 0 °C a přibl. -40 °C jsou v oblaku jak částice ledu (zmrzlé kapičky), tak přechlazené vodné kapičky (s teplotou sice už nižší než 0 °C, ale ještě pořád v kapalném stavu). V tomto rozmezí teplot při srážce ledových částic s kapalnými dochází k namrznutí vody na ledovou částici, která takto narůstá a na své cestě vzhůru nebo dolů - když je už dostatečně těžká, tímto způsobem „nabaluje“ další „slupky“. Při své cestě na zemský povrch začne tát, ale je-li dostatečně velká, dopadne jako kroupa. V našich zeměpisných šířkách v podstatě každá dešťová kapička byla původně ledem, jenomže stihla roztát.
Dotaz: Dobrý den, proč je moře po bouři teplejší? (Lucka)
Odpověď: Otázka v první řadě zní, zda po bouři vůbec k oteplení dochází. Může to být pravda – díky nové vrstvě z deště, který byl teplejší, než povrchová vrstva moře před bouří, ale to je výjimečná situace, ke které může dojít spíš v pozdních podzimních, zimních a skorých jarních měsících; ale taky nemusí – že je moře teplejší je pravděpodobněji jenom zdání, protože se vzduch díky procesu vypařování po dešti zpravidla ochladí, zatímco moře díky mnohem větší tepelní kapacitě, než má vzduch, mění teplotu mnohem pomaleji, takže bude pořád stejně teplé jako předtím, anebo jenom o něco málo chladnější. Tedy relativně k teplotě vzduchu se moře skutečně může jevit teplejší, než bylo ve srovnání k teplotě vzduchu před bouří.
Dotaz: Dobrý den, zajímalo by mě, od jaké vzdálenosti od mob. telefonu je jím vytvořené
elektromag. pole již neměřitelné, tedy od jaké vzdálenosti je již bezpředmětné
hovořit o nějakých neg. vlivech na člověka. Děkuji mockrát (gollem)
Odpověď: Elektromagnetické vlnění vyslané mobilním telefonem je bezpečně detekovatelné a rozpoznatelné ve vzdálenostech i několik desítek kilometrů (záleží především na terénu), čehož se při komunikaci hojně využívá - díky tomu nemusí být základnové stanice (BTS) mobilních operátorů úplně na každém kroku.
Škodlivost elektromagnetického vlnění v pásmech okolo 900 MHz a 1,8 GHz (GSM standard používaný v Evropě) je při intenzitě dosahované telefonem drženým u hlavy zatím sporná. Nedokážu vyloučit, že může mít dlouhodobé vystavení tomuto záření na člověka nějaké zdravotní účinky. Za předpokladu, že je vysílání symetricky všesměrové (což je zjednodušení, ve skutečnosti to tak úplně dokonalé a jednoduché není), klesá intenzita záření s druhou mocninou vzdálenosti, což znamená, že když jsme od telefonu vzdáleni 100 metrů, je intenzita záření zhruba miliónkrát slabší, než pokud telefonujeme s telefonem, který držíme u hlavy, řekněme zhruba 10 cm od mozku. Ve vzdálenosti několika kilometrů je tedy intenzita z hlediska lidského zdraví spolehlivě zanedbatelná, leč přístroje ji stále dokáží zachytit, poznat GSM signál a komunikovat i na tuto vzdálenost s telefonem.
