Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
412) Stmívač a úspora elektřiny
09. 03. 2007
Dotaz: Dobrý den, zajímalo by mě, jestli stmívač (stmívací vypínač) na lustr (halogenové žárovky) jen ztlumí světlo žárovek, nebo jestli i sníží spotřebu elektrické energie? Děkuji Petra (Petra Doksanská)
Odpověď: Hodně zjednodušeně si lze stmívač představit jako zařízení, které velice rychle spíná a rozepíná elektrický obvod (uvnitř stmívače bývá obvykle součástka triak, jejímž úkolem je sepnout a udržovat obvod sepnutý jenom po část periody střídavého napětí). To, že je obvod vždy část periody rozepnutý a neteče jím tedy prakticky žádný proud, skutečně způsobí pokles spotřeby elektrické energie. Bohužel není to ale tak, že omezením světla žárovek na polovinu se omezí na polovinu i spotřeba. Žárovky jsou konstruovány a optimalizovány na trvalé připojení ke zdroji (a s tím související konkrétní teplotu vlákna) - pokud je tedy budeme napájet méně (v našem případě přerušovaně), poklesne teplota vlákna a s tím i svítivost žárovky, zároveň s poklesem teploty vlákna poklesne ale i jeho odpor a sníží se její efektivita. Použitím stmívače tedy můžeme snížit spotřebu, více by však spotřeba elektřiny klesla, pokud by byla žárovka nahrazena odpovídající žárovkou o nižším výkonu (např. 100W žárovka za 60W). Vůbec největšího snížení pak lze dosáhnout instalací úsporných zářivek.
Upozornění! Stmívač není vhodný pro použití současně se zářivkami. Zářivky potřebují na začátku zažehnout elektrický výboj (k tomu mají v sobě zabudovaný tzv. "startér") a tento elektrický výboj pak v sobě udržují. Při použití stmívače by se velmi snadno mohlo stát, že přerušování obvodu stmívačem by vedlo k přerušení elektrického výboje v zářivce a ta by tak vlastně byla permanentně ve fázi zažehávání výboje. V lepším případě by se tedy rychleji opotřebovávala, v horším případě by nesvítila vůbec.
Dotaz: Dobrý den, prosím Vás mohli byste mi vysvětlit, jaký je rozdíl mezi
stabilizovaným, nestabilizovaným, tvrdým a měkkým zdrojem? díky (Jakub Stránský)
Odpověď: Měkký zdroj je takový zdroj, u nějž napětí na svorkách při zatížení (připojení spotřebiče) znatelně klesne, zatímco u tvrdého zdroje klesne nepatrně či prakticky neklesne vůbec. Příkladem měkkého zdroje je třeba klasická 4,5V baterie, příkladem relativně dost tvrdého zdroje je autobaterie.
O stabilizovaném či nestabilizovaném zdroji se obvykle mluví u těch napájecích zařízení, která jsou sama napájena z jiného zdroje, typicky z elektrorozvodné sítě. Zdroj lze považovat za stabilizovaný, pokud výkyvy v elektrorozvodné síti (např. kolísání napětí mezi 220 a 230 V) nezpůsobí výkyvy na jeho výstupu. Pokud se tyto výkyvy na výstup promítnou (což by byl například případ obyčejného transformátoru), jedná se o zdroj nestabilizovaný.
Dotaz: Chtěla jsem se zeptat, kolik je podle tabulek teplota tání thiosíranu
sodného? (Lenka)
Odpověď: Teplota tání thiosíranu sodného je 48 °C.
Na internetu můžete vlastnosti některých anorganických sloučenin najít například na http://www.labo.cz/mft/vl.php
(je třeba vybrat na modrém řádku z nabídky vlastností teplotu tání a stisknout tlačítko "zobrazit")
Dotaz: Zajímalo by mě jak je to s rychlostí světla v různých prostředích, pokud se tedy
světlo láme na rozhraní dvou prostředí je to kvůli různým rychlostem světla v
daných prostředích. Tzn., že světlo se zde šíří rychlostí menší než je rychlost
c, jak se toto dá vysvětlit, když existuje zákon podle kterého se světlo stále
pohybuje rychlostí c? A je tedy jen teoreticky možné světlo v prostředí, kde se
pohybuje výrazně pomaleji předběhnout, ale samozdřejmě běžet rychlostí menší než
c? (Mirek)
Odpověď: V látkových prostředích se světlo skutečně pohybuje pomaleji a to tím pomaleji, čím větší je index lomu daného prostředí. Zatím ve vakuu se světlo šíří rychlostí 299 792 458 m/s, například ve vodě je to už jenom něco málo přes 225 000 000 m/s. Princip konstantní rychlosti světla (c = 299 792 458 m/s), platí pouze ve vakuu, v látkovém prostředí může (a je) jeho rychlost menší. Nic hmotného se nemůže pohybovat ani stejně rychle ani rychleji než světlo ve vakuu, což ale vůbec neznamená, že by se to nemohlo pohybovat rychlostí vyšší, než je rychlost světla v daném prostředí. Pokud tedy například urychlíme elektron či třeba neutron na rychlost 99% c a strefíme se s ním do vody (přičemž rychlost světla ve vodě je zhruba 75% c), bude se tato částice pohybovat výrazně rychleji, než světlo v daném prostředí. Pohybující se částice při tom bude emitovat tzv. Čerenkovovo záření. Čerenkovovo záření (někdy též Čerenkovův efekt) bylo poprve pozorováno již roku 1934 ruským fyzikem Pavlem Alexejevičem Čerenkovem (1904-1990).
Dotaz: Dobrý den. Zajímalo by mě, na základě čeho je odvozen tento vztah pro tíhové
zrychlení v závislosti na zeměpisné šířce
Také bych rád věděl, zda je v
tomto vztahu zahrnut i vliv odstředivé síly nebo pouze vliv zploštění Země. (Jirka)
Odpověď: Původ tohoto vztahu neznám. Domnívám se však, že jde o přibližný vztah, kde jsou jednotlivé koeficienty zvoleny právě tak, aby se takto vypočtené hodnoty co nejvíce přibližovaly skutečně naměřeným hodnotám tíhového zrychlení (tj. někdo vzal množinu naměřených hodnot a pomocí matematických metod hledal takové koeficienty, aby to vycházelo co nejlépe).
