Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
449) Mezinárodní vesmírná stanice
16. 01. 2007
Dotaz: Jaká je rychlost oběhu ISS kolem Země na orbitu v m/s? V jaké výšce nad zemským
povrchem se pohybuje v km? (Honza)
Odpověď: Mezinárodní vesmírná stanice (International Space Station, ISS) se okolo Země pohybuje po mírně eliptické dráze. Nejblíže Zemi je 352,8 km na jejím povrchem (v tzv. perigeu), nejdále pak 354,2 km (tzv. apogeum). Průměrnou rychlost ISS můžeme spočíst, známe-li dobu oběhu. Ta je přibližně 91 minut a 37 sekund. Jednoduchým výpočtem (aproximujeme dráhu kružnicí) pak dostaneme, že rychlost ISS by se měla pohybovat okolo 7 694 m/s.
Je dobré si uvědomit, že ISS se vlastně pohybuje velmi blízko při Zemském povrchu - porovnejme poloměr Země (6 378 km) a výšku ISS nad Zemí (353 km). Nepřekvapí nás proto, že spočítaná rychlost ISS se blíží tzv. první kosmické rychlosti (7 905 m/s na povrchu Země).
Dotaz: Dobry den, zajimalo by me jake jsou momentalni objevy/pokroky v teorii
superstrun? Nahlizi se na teorii superstrun jako na dobrou teorii nebo o ni
vetsina vedcu pochybuje? Predpovida tato teorie nejaky jevy, ktere by se alspon
teoreticky daly experimentalne overit? Dekuji za odpovedi. (Honza)
Odpověď: Nejsem expert v teorii strun, ale z aktuálních pokroků bych vybral řešení problémů kosmologické konstanty (její velmi malé hodnoty) prostřednictvím tzv. "krajiny" (landscape) metastabilních řešení, která umožňuje existenci vesmíru s námi pozorovanou hodnotou kosmologické konstanty.
Většina z teoretických fyziků zabývajících se kvantovou gravitací a/nebo teoriemi sjednocení stále ještě považuje teorii superstrun za nejlepšího kandidáta. Ovšem postupem času se začínají stále více prosazovat i jiné teorie (např. smyčková kvantová gravitace). Je to způsobené částečně zpomalením vývoje ve strunách, které od řešení fyzikálně podstatných otázek stále více přechází k pitvání matematického formalismu teorie. Ještě podstatnější je ovšem právě absence experimantálně ověřitelných teorií. Nejnovější urychlovač LHC v CERNu by sice mohl objevit tzv. supersymetrické partnery běžných částic (což teorie strun předpovídá) nebo další dimenze (stočené do miniaturních rozměrů takže neovlivňují běžnou fyziku). Jenže pokud se tak nestane, strunoví teoretici pravděpodobně prohlásí, že fundamentální energetická škála teorie je vyšší a experimenty na LHC tedy nic odhalit nemohou. Což znamená, že teorie je při opakovaném posouvání zmíněné skály (to se už stalo) v podstatě nevyvratitelná, a tedy by se nejednalo o vědeckou teorii.
Pokud se o struny zajímáte, můžete navštívit následující stránky:
Dotaz: Jaké jsou teploty varu kovů? (Kateřina Hradilová)
Odpověď: Teploty varu jednotlivých prvků (včetně kovů) lze nalézt ve většině fyzikálních a chemických tabulek. Uveďme proto jen teploty některých nejběžnějších kovů:
Kov
Teplota varu
Hliník (Al)
2467 °C
Měď (Cu)
2567 °C
Nikl (Ni)
2732 °C
Olovo (Pb)
1740 °C
Platina (Pt)
3827 °C
Rtuť (Hg)
356 °C
Stříbro (Ag)
2212 °C
Wolfram (W)
5660 °C
Zlato (Au)
3080 °C
Železo (Fe)
2750 °C
Zdroj: Mikulčák J. a kol.: Matematické, fyzikální a chemické tabulky pro SŠ, Promehteus, 1988 Praha.
Dotaz: Možná se obracím špatně, ale už nevím na koho jiného bych se měl obrátit. Zakoupil jsem si meterologickou stanici a mám si vní nastavit relativní tlak při hladině moře, aby mě dobře předpovídala počasí. Samozdřejmě si nevím rady, proto pokud můžete, prosím, pomožte mi. Jsem ze Starého Města pod Sněžníkem okr. Šumperk.
Za každou pomoc strašně děkuji. (Martin Šimek)
Odpověď: Máte-li přístup k internetu, pak má stránkách http://www.chmi.cz/ si kliknete na obrázek nadepsaný METEOROLOGIE A KLIMATOLOGIE, vlevo dole zvolte oddělení aerologických a přízemních pozorování a potom tlačítko SYNOP. Objeví se Vám grafy průběhu aktuálních hodnot meteorologických prvků (čas je v UTC). Vpravo nahoře v této tabulce jsou uvedeny aktuální hodnoty. Hodnota tlaku je uvedena přepočtená na referenční hladinu (hladina moře).
Nemáte-li přístup k internetu, pak budete asi muse zavolat někam, kde se toto provádí - nejlépe na Český hydrometeorologický ústav (tel.: 244 031 111 - ústředna) a chtít hodnotu tlaku redukovanou na hladinu moře.
Dotaz: Zdravím. Doufám, ze pomůžete: Jakou lze dosáhnout nejvyšší kadenci (teoretickou)
u jednohlavňové zbraně? Děkuji. (Lunch)
Odpověď: Kadence jednohlavňové zbraně má teoretickou hranici danou dobou trvání jednoho výstřelu (další výstřel je teoreticky možný, až skončí předchozí), přičemž neřeším problém nabíjení. Doba 1 výstřelu je závislá na ráži a pohybuje se běžně v rozmezí 1 - 10 ms. Tedy teoretická kadence se podle ráže může pohybovat v rozmezí 6000 - 60000 výstřelů za minutu.
Jestliže ovšem vezmeme v úvahu, že zbraň se musí nějak nabíjet, pak je teoretická kadence poněkud nižší. Při pohybech mechanismu, který má za úkol dopravovat náboje do nábojové komory hlavně, je rozhodující délka náboje a jeho odolnost vůči zrychlení, která na náboj působí při jeho zachycení v nábojišti. Maximální průměrná rychlost závěrového (zasouvacího) mechanismu je při pohybu vzad 10 - 20 m/s, při pohybu vpřed je maximálně 3/4 této hodnoty. Vzhledem k tomu, že zdvih zasouvače je výrazně závislý na velikosti náboje, potom např. pro náboj ráže 7,62 mm je dosažitelná kadence cca 2500 ran/min, pro náboj ráže 20 mm cca 1800 ran/min.
S růstem kadence ovšem velmi rychle roste tepelné zatížení vývrtu hlavě a klesá spolehlivost zbraně, a proto jsou reálné hodnoty kadence klasické jednohlavňové zbraně v nejlepším případě poloviční. Pro vyšší kadence se používají zbraně vysokadenční, které mohou mít více hlavní nebo více nábojových komor nebo je problém zasouvacího mechanismu vyřešen nekonvečním nábojem, např. beznábojnicovým.
(doc. Ing. Stanislav Procházka, CSc. - Katedra zbraní a munice FVT UO)
