Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
479) Rozdílné teploty na pólech
04. 12. 2006
Dotaz: Proč je na Jižním polu nižší teplota ve srovnání se Severním? (Karin Klusova)
Odpověď: Na danou otazku lze zhruba odpovedet:
Podstatnou roli hraje to, ze Antarktida je kontinent, severni polarni
oblast je tvorena oceanem pokrytym ledem. Led meni vzdy uplne souvisly a i
pod vrstvou ledu se bude projevovet tepelna kapacita vody. Klima v oblastech
severniho polu ma spise maritimni charakter, kdezto klima zejmena uvnitr
antarktickeho kontinentu je vyrazne kontinentalni.
Dale - severni konec Golfskeho proude saha znacne vysoko (nad 70°N), a proto
more kolem Severniho mysu (nejsevernejsi misto Skandinavie), nezamrza.
Antarktida je kontinent s nejvyssi prumernou nadmorskou vyskou (bere se i
horni hranice ledoveho prikrovu) ze vsech kontinentu a dale, jak jsem uvedl,
je to kontinent. Take morske proudy v okoli Antarktidy jsou studene.
Dotaz: Koupila jsem si deku, která má rušit patogenní zonu a elektrosmog 60cm nad
podložkou. Opravdu se cítím lépe. Chtěla bych, vědět zda to má opravdu účinky nebo
je to jen psychické. Jaký máte na to názor. Před položením podložky se virgule
křížily a po položení podložky byly virgule souběžně. (Nováková)
Odpověď: Osobně jsem k funkčnosti takové deky velice skeptický. Je sice možné měnit rozložení a intenzitu elektromagnetického pole umístěním látky do daného pole (vzpoměňme třeba tzv. Faradayovu klec), dovolím si zde však upozornit na některá ale:
Pokud nemáte pod postelí či v její blízkosti silný zdroj elektromagnetického záření (jako třeba RADAR, základnovou stanici pro sítě mobilních telefonů - tzv. BTS, televizní vysílač, ...), bude intenzita elektromagnetického pole i bez deky velmi slabá, pro živé organismy zcela neškodná.
Pokud se do deky nezabalíte (a to nejlépe včetně hlavy), nebudete před elektromagnetickým zářením zcela chráněna (rozhodně ne ve vzdálenosti decimetrů od podložky) ani v případě, že by deka elektromagnetické záření účinně stínila.
K samotnému stínění by deka musela být z vhodného (nejlépe elektricky velmi dobrě vodivého) materiálu, což naprostá většina textilu a podobných látek nesplňuje.
Domnívám se tedy, že efekt oné Vámi zakoupené deky je spíše psychologický.
Závěrem bych ještě rád poznamenal, že jakékoli pokusy s virgulemi považuju za velmi neprůkazné. Zažil jsem na vlastní kůži výborný seminář, kde přednášející naučil všechny přítomné pomocí virgulí hledat magnety schované v krabicích. Vše fungovalo naprosto bezchybně... až do okamžiku, kdy nám na závěr ukázal, že v průběhu "učení se" nám magnety v krabicích přeházel. Nacházeli jsme je tedy tam, kde jsme si mysleli, že jsou, ne tam, kde opravdu byly. Trochu zjednodušeně by tedy šlo říct, že to, co ukazují proutky či virgule (a to ať už hledáme vodu, magnety či cokoli podobného) je spíše odrazem našeho přesvědčení než odrazem reality.
Dotaz: Dobrý den. Chci se zeptat, jestli je lepší tepelný vodič látka lesklá nebo látka
matná .Děkuji (Tom)
Odpověď: Barva (leskolost) látky nemá přímý vliv na vedení tepla, má však významný vliv na jeho vyzařování (sálání). Matné a tmavé látky vyzařují při stejné teplotě více tepla než látky světlé a lesklé.
Dotaz: Chtěla bych se zeptat, jak se vypočítá velikost gravitačního zrychlení v
závisloti na nadmořské výšce? Díky (Julie D.)
Odpověď: Můžeme vycházet z Newtonova gravitačního zákona F = G·M·m/R2, kde G je gravitační konstanta (někdy se také značí jako κ), M je hmotnost jednoho tělesa, m hmotnost druhého tělesa a R vzdálenost obou těles. Dosadíme-li za G hodnotu gravitační konstanty (G = 6,674·10-11m3·s−2·kg−1) za M hmotnost Země (MZ = 5,978·1024kg) a za R poloměr Země (RZ = 6,378·106m), dostaneme po pronásobení dosazených hodnot tvar F = m·(9,81·m·s-2). Z toho je nyní vidět, že gravitační zrychlení nad povrchem Země lze vypočítat g = G·M/R2. Pro nadmořskou výšku např. 100km to tedy bude g = G·MZ/(RZ+100km)2.
Odpověď: Mamografie slouží ke zobrazování nehomogenit a oblastí zvýšené hustoty tkáně v ženském prsu (některé typy nehomogenit jsou příznačné pro nádorové bujení). Prs bývá stlačen mezi dvěma kompresními deskami do vrstvy o tloušťce cca 7cm a je ozářen měkkými rentgenovými paprsky. Na druhé straně se pak nachází snímač či fotografická deska. Nehomogenity v prsu jsou pro rentgenové paprsky různě průhledné či neprůhledné (více záření pohlcují), což se objeví jako světlejší či tmavčí oblast na výsledné fotografii.
Podle informací uváděných na serveru 1. LF UK studie ukazují, že není vhodné mamografický screening provádět u žen pod 40 let. Žláza je u mladých žen většinou bohatá, mamografie méně přínosná a navíc je prs u těchto žen citlivější na záření.
