Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
522) Sonar a echolot
10. 10. 2006
Dotaz: Je rozdíl mezi echolotem a sonarem? (Lenka Slabá)
Odpověď: Sonar (SOund Navigation And Ranging = zvuková navigace a zaměřování) je zařízení vysílající krátké zvukové signály a naslouchá, odkud se ozve ozvěna. Z časové prodlevy mezi vysíláním a ozvěnou pak lze dopočitat vzdálenost objektu, od nějž se zvuková vlna odrazila.
Echolot (ozvěnový hloubkoměr) je zařízení ke sledování hloubky pod plavidlem (případně rozmístění ryb, planktonu a zákalu). Může vysílat a analyzovat ozvěnu zvukových signálů (pak je to vlastně varianta sonaru), některé echoloty ale pracují s elektromagnetickými signály (a jde tedy o typ radaru).
Dotaz: Lze nebo nelze ve fyzikální terminologii používat jednotku 1 vteřina místo 1
sekundy? Stejně tak jako jednotku rychlosti metr za vteřinu místo metr za
sekundu? (Ivana Vargová)
Odpověď: Ve fyzikální terminologii by se měl pro jednotku času používat výhradně pojem sekunda, vteřina je zde totiž chápána jako úhlová vteřina (1/3600 úhlového stupně).
Slovo sekunda má původ v latinském secunda minuta hora (druhé zmenšení hodiny), slovo vteřina pak má podobný původ, ale místo latiny vychází z ruštiny (konkrétně ze slova второй = druhý).
Dotaz: Lyže a brusle: Dobrý den. Zaujala mě Vaše dnešní tabulka vlivu tlaku na tuhnutí
vody. Vyplývá z ní, že pro snížení teploty tuhnutí řádově ve stupních je potřeba
tlak v desítkách až stovkách MPa. Prosím proto o vysvětlení, na jakém principu
fungují lyže a brusle. Ve škole jsme se kdysi učili, že vlivem tlaku se pod
skluznicí přemění sníh na vodu a lyže tak vlastně kloužou po vrstvičce vody. Ale
tlak pod skluznicí nemůže stačit na tak výrazné snížení teploty tuhnutí. Prosím
o vysvětlení, děkuji (Ivan Novotný)
Odpověď: Máte pravdu, vrstvička vody mezi bruslí a ledem (stejně tak mezi lyží a sněhem) nevzniká kvůli tlaku, jak se mnoho lidí myslně domnívá. Jednak na povrchu ledu i za mrazu určitá (velmi nepatrná) vrstvička vody bývá sama o sobě, především však vzniká v důsledku tepla, jakožto následku smykového tření. Toho si lze všimnout zejména na lyžích - když se například na běžkách na chvíli zastavíte, může se vám stát, že ke sněhu přimrznete, na lyžích se vytvoří "sněhové bačkory". Jakmile se vám je ale podaří "utrhnout" a rozjedete se, lyže zase kloužou.
Dotaz: Dobrý den, mám takový zvláštní dotaz. Trošku se zajímám o "černé díry" a moc by
mě zajímalo co by se odehrávalo, kdybych vedle sebe postavil dvě černé díry o
stejné hmotě, stejné úhlové rychlosti a stejném náboji. Díky. Honza :) (Honza)
Odpověď: Vás dotaz je opravdu pěkný a z hlediska současného studia obecně teorie relativty také docela významný. Pokud byste "vedle sebe postavil dvě černé díry", tedy umístil je v nějaké vzajmene vzdálenosti do klidu, pak by se vlivem gravitačního působení k sobě začaly zrychlené pohybovat. Až by na sebe
radiálně narazily, vytvořila by se jedna větší černá díra (konkrétně: splynuly by jejich horizonty).
Podle obecné teorie relativity se ale při zrychleném pohybu nutně generují také gravitační vlny, takže najít přesné matematické řešení popisující takovouto situaci je složité. (Jen pro úplnost: kdyby hmotnosti a náboje obou černých der měly speciální hodnotu, mohla by se gravitační přitažlivost právě kompenzovat s elektrickým odpuzováním, takže by nastala rovnováha: oba objekty by setrvaly na svém místě i nadále v klidu. Tato rovnovahe by ale byla nestabilní, a tedy při sebemenší poruše by nastal zmíněný zrychlený pohyb.)
Zmiňujete se ale také o tom, že černé díry mají počáteční úhlovou rychlost. V takovém případě by černé díry obíhaly kolem sebe. I tehdy se generují gravitační vlny. Ty odnášejí vazbovou energii systému, takže objekty se k sobě začnou po spirále přibližovat. Nakonec se také srazí a oba černoděrové horizonty splynou. Výsledkem bude jedna větší černá díra. Také tento případ je obtížné přesně popsat, a tak se používají různé aproximační metody. Je to přitom velmi významná úloha, protože se předpokládá, že právě takovéto binární systémy jsou nejdůležitější zdrojem gravitačních vln, které by mohly být detekovány obřími interferometry LIGO, VIRGO nebo LISA.
Dotaz: Zdravím. Chci se zeptat, jaký vliv má na bod tuhnutí vody tlak? Konkrétně cca
4-5 bar, tj. jaký je bod tuhnutí při tomto tlaku?? J.Z. (Jarda Z.)
Odpověď: Tlak má vliv velmi malý (mnohem menší než na bod varu). Při desetinásobku
atmosférického tlaku je pokles bodu tuhnutí jen asi šest setin stupně
Celsia, jak je uvedeno v následující tabulce.
Závislost bodu tání/tuhnutí vody na tlaku
tlak (MPa)
teplota (°C)
0,1 (atmosférický tlak)
0,00
1
-0,06
2
-0,14
3
-0,21
4
-0,29
5
-0,36
10
-0,74
50
-4,02
100
-8,80
150
-14,40
200
-20,69
Zdroj: CRC Press. CRC Handbook of Chemistry and Physics. 82nd edition. CRC
Press, 2001. ISBN 08-4930-482-2.
Pro tlak 5 bar, tedy 0,5 MPa, v těchto tabulkách teplota tání/tuhnutí
uvedena není. Je ale zjevné, že pokles je v běžných případech zcela
zanedbatelný. Pokud by Vás přesto zajímal tlak právě při 0,5 MPa, ještě se
ozvěte, pokusíme se to dopátrat.
