Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
736) Nebezpečnost lékařského rentgenu
18. 10. 2005
Dotaz: Jak často může být člověk rentgenován, aniž by bylo ohroženo jeho zdraví? Jaké
jsou hodnoty ozáření např.u zubního rentgenu ? (Petr Lom)
Odpověď: Na tuto otázku neexistuje jednoduchá odpověď, určitou představu si však lze utvořit z přiložené tabulky. Uveďme ještě, že průměrná dávka ozáření z přírodních zdrojů pro člověka činí zhruba 3 mSv/rok, z umělých zdrojů se odhaduje na cca 0,3 mSv/rok. Obecně platí, že za škodlivé lze považovat pouze větší dávky záření, u dávek menších (do několika desítek mSv/rok) nebyla prokázána škodlivost - dokonce mohou zdraví prospívat (vzpomeňme radioaktivní lázně v Jáchymově).
Dotaz: Chtěla bych se zeptat, jak to, že je vnitřní zemské jádro tuhé a vnější tekuté,
když to vnitřní má vyšší teplotu a obě jsou ze železa? Děkuji. (Hana Vyroubalová)
Odpověď: Železo se může ve vnitřním zemském jádře vyskytovat v pevném skupenství i přes svoji vysokou teplotu (odhaduje se až na 5800°C) díky obrovskému tlaku, který zde panuje. Na skutečnost, že je vnitřní zemské jádro skutečně v pevném skupenství, usuzujeme mimo jiné proto, že se v něm šíří nejem podélné, ale i příčné vlnění.
Dotaz: Na některých elektrických zařízeních někdy chybí údaj o jejich spotřebě energie.
Dá se tato spotřeba, samozřejmě přibližně, vypočítat (watt = volt x ampér)? (Milan)
Odpověď: Tento vzorec (příkon = napětí·proud) lze celkem spolehlivě použít u spotřebičů pracujících s konstantním (stejnosměrným) napětím a proudem. U spotřebičů pracujících se střídavým napětím je vzorec trochu složitější: příkon = napětí·proud·cosα, kde cosα se nazývá účiník a závisí na typu spotřebiče. Elektrické spotřebiče lze v zásadě rozdělit na odporové (žárovka, vytápění…), indukční (motory, přístroje s transformátory…) a kapacitní (překompenzované indukční spotřebiče – zářivková svítidla…). U odporových spotřebičů je účiník roven prakticky 1, u indukčních a kapacitních spotřebičů je jeho hodnota mezi 0 a 1.
Dotaz: Je pravdou, že dvě tělesa o stejném objemu a tvaru, ale rozdílné hmotnosti
padají stejnou rychlostí a dopadnou ve stejném čase? Děkuji (Jan Trčka)
Odpověď: Zanedbáme-li přítomnost vzduchu (což si můžeme dovolit, bude-li hustota obou těles výrazně větší než hustota vzduchu), pak můžeme říct, že obě tělesa padají s prakticky stejným zrychlením. Přítomnost vzduchu však musíme uvažovat, pokud alespoň jedno z těles nebude dostatečně husté (například když to bude vzduchem nafouknutý balón) - pak dojdeme ke zjištění, že hmotnější těleso padá rychleji. Příčinou je jednak odpor vzduchu (s nímž si těžší těleso "snáze poradí") a dále také vztlaková síla vzduchu nadlehčující obě tělesa (ikdyž kvůli nízké hustotě vzduchu je tato síla výrazně mensí, než vztlaková síla vody, která by na tělesa působila ve vodním prostředí).
Obdobnými otázkami jsme se zabývali i v těchto dotazech:
Dotaz: Příklad: kolmo vystřelená kulka z pistole má při opuštění hlavně určitou
rychlost. Je možné, že má při zpětném pádu ve stejné výšce jako při výstřelu
stejnou rychlost? (Jan Trčka)
Odpověď: Pokud budeme uvažovat reálné podmínky, pak bude mít kulka při návratu rychlost menší , bude totiž bržděna třením o vzduch.
