Může za to skutečnost, že kovy vedou teplo lépe než dřevo. Dřevo lze považovat za tepelný izolant. Když šáhnete na studený dřevěný předmět, ruka celkem rychle zahřeje povrch dřeva a předmět pak už nestudí. Položíte-li ruku na předmět kovový, dojde sice také k zahřívání povrchu kovu vaší rukou, z druhé strany (zevnitř předmětu) je však teplo z povrchu odváděno do zbytku předmětu a tím je povrch ochlazován.
Odpověď: Paprsky slunečního světla procházejícího atmosférou se na molekulách vzduchu částečně rozptylují do různých směrů, a to tím intenzivněji, čím kratší je jejich vlnová délka (tzv. Rayleighův zákon). Modrá a fialová barva se proto rozptyluje v atmosféře z viditelného světla nejvíce. Jelikož jsou však naše oči citlivější na modrou než na fialovou barvu, jeví se nám obloha zbarvená modře.
Ano, má. Uveďme si dva příklady, na nichž je to vidět. Gravitační pole hvězdy či celé galaxie působí na světelné paprsky (tedy na elektromagneticé vlnění) a ovlivňuje tak nepatrně směr jejich šíření. Tento jev je známý jako tzv. gravitační čočka (gravitational lensing) a je pozorován v astronomii (např. Einstienův kříž). Druhým příkladem působení gravitace na elektromagnetické vlnění jsou černé díry, z pod jejichž "povrchu" (přesněji z pod tzv. horizontu událostí) nedokáže ani elektromagnetické vlnění uniknout a je strháváno zpět.
Žádný hmotný předmět nemůže nikdy překonat rychlost světla ve vakuu. Pokud byste například roztláčel automobil, pak čím více by se jeho rychlost blížila rychlosti světla, tím by se vám zdál těžší a bylo by tak stále těžší a těžší urychlit jej ještě více. V limitním případě byste pak potřeboval na roztlačení nekonečně těžkého automobilu nekonečnou sílu a energii. Disponovat nekonečnou energií ale nejde, přičemž důvodů je několik. Předně byste ji musel někde vzít a je otázka, zda vůbec ve vesmíru nekonečně energie je. Ale ikdyby bylo, bude problém s její kumulací - i energie má svou hmotnost (vzpomeňte na E=m·c2) a akumulace velikého množství energie (hmoty) na malém místě vede ke vzniku černé díry.
Částice i antičástice mají kladnou hmotnost, takže se v souladu s Newtonovým gravitačním zákonem gravitačně přitahují jako jakákoli jiná tělesa. U nabitých částic je navíc náboj konkrétní částice a její antičástice opačný, kromě gravitace se tedy přitahují i elektromagneticky.