FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 1493 dotazů

831) Čím měříme tlak?06. 01. 2004

Dotaz: Nikde na těchto stránkách jsem nenalezl nic z jednoduché fyziky pro základní školu např čím se měří tlak? (SPetex)

Odpověď: Dobrý den! V Odpovědně a na celém FyzWebu se snažíme doplňovat to, co ve standardních učebnicích není a ne je nahrazovat. Materiály a odkazy by měly sloužit k rozšíření základních vědomostí.
K Vašemu dotazu: Tlak měříme přístroji, kterým obecně říkáme tlakoměry nebo barometry. Liší se podle toho, kde a jaký tlak jimi měříme. Podle vhodnosti můžeme použíttlakoměr kapalinový, deformační nebo měničový.
Běžně nás zajímají hodnoty atmosférického tlaku, k jejichž měření slouží barometry. Rtuťový barometr je založen na Torricelliho pokusu (rtuťový sloupec v U-trubici má různou výšku hladiny v závislosti na tlaku). Je-li náplní barometru voda nebo líh, má přístroj větší citlovost, ale menší rozsah.
Deformační manometr využívá tenkostěnnou kovovou nádobku, která se různě deformuje v závislosti na rozdílu tlaků uvnitř nádobky a měřeného tlaku venku. Deformace stěn nádobky se přenáší na ručku přístroje a na stupnici odečítáme tlak. Pokud je přístroj zkonstruován tak, že měří v oblasti atmosférického tlaku, nazýváme jej aneroid.
Měničové tlakoměry hrají důležitou roli při měření velmi nízkých tlaků. Obsahují měnič, který převádí tlak na jinou fyzikální veličinu. Nejčastěji se používají piezoelektrické nebo odporové měniče, které převádějí tlak na elektrické napětí.
V běžném životě se můžeme setkat s barometry visícími na zdi, které nám ukazují, jak se mění atmosférický tlak (stoupající tlak znamená v našich zeměpisných souřadnicích většinou zlepšení počasí). Jsou to převážně aneroidy. V každém autě byste měli najít manometr, kterým se přeměřuje tlak vzduchu v pneumatikách. U-trubici zase můžete vidět při výuce fyziky, kde vám ji fyzikář určitě rád ukáže. I když se to na první pohled nezdá, přístrojů na měření tlaku je kolem nás celkem dost.
(J. Burešová, J. Dolejší)   >>>  

832) Diskrétní čas05. 01. 2004

Dotaz: Dobrý den, trochu jsem se zajímal o kvantovou fyziku a dočetl jsem se, že čas podle kvantové fyziky neni spojitý, ale diskrétní. Mohli byste mi prosím objasnit, co to znamená? Zatím jsem nikde nenašel vhodnou odpověď. (Honza)

Odpověď: V základní podobě kvantové teorie je čas spojitým parametrem, podobně jako prostor, a tato teorie popisuje spoustu jevů přírody. Na druhé straně fyzici skoro nikdy nejsou uspokojeni existujícími teoriemi a hledají další, takže jsou samozřejmě i úvahy o diskrétním časoprostoru, viz odpověď z 4. 11. 2003 "Kvantování prostoru a času".
(J. Dolejší)   >>>  

833) Označení FM místo MHz05. 01. 2004

Dotaz: Nelíbí se mi časté označování kmitočtu rozhlasových stanic typem modulace - např. 88,8 FM Za hodnotou by správně mělo být označení jednotek, tedy 88,8 MHz. Podle jakého pravidla či ČSN je toto stanoveno? (Petr Šimek)

Odpověď: Označení znamená to, co říkáte, tedy vysílání na 88,8 MHz, frekvenční modulace. Mám za to, že nejde o žádný předpis, ale o zvyklost, nyní poněkud historickou (na AM se vysílá jen na dlouhých a středních vlnách, a tam se celkem žádný konkurenční boj neodehrává, už vzhledem k stísněným technickým možnostem těchto frekvencí). To FM spíše připomíná, že jde o rozhlasové vysílání (a nikoli třeba o cenu nebo jinak použitou číslovku). Jinak ovšem vynechávání nebo zkracování jednotky tam, kde je z kontextu jasná, je běžné a odpovídá všeobecným tendencím lidské komunikace po stručnosti: je tam předepsaná padesátikilometrová rychlost (=za hodinu), a on si to kalí stovkou (=kilometrů za hodinu).
(J. Obdržálek)   >>>  

834) Vznik vesmíru04. 01. 2004

Dotaz: Bigbangová teorie mimo jiné také říká, že je zbytečné zabývat se tím, co bylo před velkým třeskem, protože nebyl čas. Podle mě si ale odporuje bigbangová teorie vzniku vesmíru s tím, že se vesmír neustále rozpíná a pak zase smršťuje. To by znamenalo, že nějaká hmota vybuchla, začala se rozpínat, a začal plynout čas. Potom by gravitační síly převážily nad silou, kterou vytvořil výbuch a urychlil hmotu, a vesmír by se začal postupně smršťovat. Čím dál tím rychleji, až by se smrštil do malého objemu a nebyl by čas (nekonečně hmotné těleso, podle teorie relativity nekonečně pomalé plynutí času), potom by to teda zase bouchlo a čas by zase byl? Problém je v tom, že když by čas v tu chvíli kdy je vesmír nejmenší nebyl, tak by nebyl po nekonečné dlouhou dobu, takže už by nikdy nebylo nic... Díky za odpověď. (Antonin Kus)

Odpověď: Dobrý den!
Teorie velkého třesku jistě nezakazuje ptát se, co bylo na "počátku existence" (námi pozorovaného) vesmíru. Problém spočívá spíše v tom, že na základě současných obecně přijímaných fyzikálních teorii nelze na takovou otázku seriózně odpovědět. Anebo ještě přesněji: existují různé obecné návrhy, ale všeobecná shoda nepanuje a popravdě řečeno zatím ani panovat nemůže.
Také se nyní spíše zdá, že ve skutečnosti NEŽIJEME v "oscilujícím" vesmíru, na jehož počátku byl velký třesk, který se nyní rozpíná, pak se jeho rozpínání zastaví, začne se opět smršťovat až vše skončí ve velké singularitě, velkém krachu. Podle zcela nedávných měření supernov a nezávislých měření reliktního záření sondou WMAP se vesmír nejspíše bude rozpínat navždy, a to dokonce čím dál tím rychleji. Žádný závěrečný velký krach tedy naše potomky nejspíše nečeká.
Vás ale pravděpodobně více zajímá problém, jak se může z bezčasí a bezprostoří vynořit reálný vesmír obdařený jednou časovou a několika prostorovými rozměry. To je samozřejmě těžká otázka a v rámci našich obvyklých představ o světě zní velmi paradoxně. Na druhou stranu, fyzikové si už dávno zvyklí, že některé věci a procesy na první pohled paradoxní jsou ve skutečnosti možné, ba dokonce zcela běžné, a to především v mikrosvětě. Například miniaturní objekt se může "nacházet" na mnoha místech současně, může se někdy projevovat jako vlna a jindy naopak jako částice atd. Pomocí kvantové teorie je přitom možné tyto jevy dobře popsat a studovat (i když, pravda, asi ne beze zbytku "pochopit" obvyklým uvažováním).
A právě existence kvantových efektů chování prostoru a času v těch naprosto nejmenších měřítkách je všeobecně považována za možnou cestu, jíž by se někdy v budoucnu mohlo vědcům podařit objasnit vznik časového vesmíru z "bezčasí". Věc je ale prozatím nejistá, neboť dosud nebyla vytvořena konzistentní kvantová teorie prostoročasu, neboli dosud nemáme kvantovou teorii gravitace.
(Doc. RNDr. Jiří Podolský, CSc.)   >>>  

835) Jak malý může být magnet?04. 01. 2004

Dotaz: Chtěla jsem se zeptat, do kdy magnet zůstává magnetem, když ho lámeme. Resp.kdy ten magnet přestane být magnetem, kdybychom jej pomyslně donekonečna lámali. (Petra Černohorská)

Odpověď: Permanentní magnet opravdu můžete lámat na velmi malé kousky. Dokonce se vyráběly magnety z prachových částic orientovaných v magnetickém poli a zafixovaných v nějakém tmelu. Feromagnetické částice o rozměrech mikrometrů a menších jsou jednodomenové a jejich přemagnetování je obtížnější než u větší vicedoménových částic a tak dá se dosáhnout větších koercitivních polí, což je podmínka pro dlouhodobou stálost permanentního magnetu. Kvalitní permanentní magnet musí mít i vysokou hodnotu remanentní magnetizace, případně součinu (BH)max ale to už je otázka složení materiálu a jeho struktury.
V posledním desetiletí se studují tzv. Klastry (clusters), shluky od desítek do tisíců atomů přechodových prvků, které projevují mimořádné magnetické vlastnosti.
Další informace naleznete např. v kap. 15 knihy Ch. Kittel: Úvod do fyziky pevných látek, Academia Praha 1985.
(Doc. RNDr. Miloš Rotter, CSc.)   >>>