Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
843) Co je mezi částicemi?
19. 12. 2003
Dotaz: Dobrý den, ráda bych se zeptala, co je mezi částicemi. Snažím se to zjistit už
delší dobu a většina rozumných lidí mi zatím řekla, že nic. Mě se ale nezdá, že
by bylo možné mít někde např. 3 cm nicu tj. že by nic mohlo zabírat nějaký
prostor, který předpokládám, že mezi těmi částicemi je. Nevím, nakolik je tahle
otázka rozumná a zodpověditelná, ale předem moc děkuji. (Zuzana Proksová)
Odpověď: To je pěkný dotaz, který vlastně sahá do dávné doby. Začněme od
přístupných situací: Co je v lahvi, když z ní vyčerpáte vzduch? NIC! Tohle
nic je ale relativní - odstranila jste vzduch, tj. molekuly O2, N2,
dalších plynů, snad i smetí, které ve vzduchu létá. Takže tam NIC
viditelného není. Ale přesto se v tomhle nicu šíří signál Vašeho mobilu,
signál nesoucí televizní program, teplo atd. Opravdu se šíří tímhle nicem,
není na to potřeba žádný "éter", žádná látka, která by se vlnila (viz
knihy o speciální teorii relativity, experimenty, které provedli Michelson
a Morley a pak další, viz hledače na webu). Jestliže se ale ničím mohou
šířit elektromagnetické vlny, pak má vlastně nic nějaké vlastnosti. No a
takovéto nic je mezi částicemi, uvnitř atomu, ve vesmíru atd. Tu a tam je
v něm nějaká částice (například v atomu jedno jádro a pár elektronů), ve
většině světa je ale nic. Nic je ale prosycené různými poli (kromě toho
zmíněného elektromagnetického i poli dalších interakcí) a podle představ
kvantové teorie (velmi dobře otestovaných, i když se na první pohled
zdají absurdní) se v nicu mohou na chvíli narodit páry částice-antičástice
a za chvíli zase zmizet, takže nic je plné těchto virtuálních párů. Aby
takhle bohaté nic vypadalo trochu důstojněji, říká se mu vakuum...
Ostatně když člověk občas nedělá nic, neznamená to, že by v jeho
hlavě nemohly kolovat geniální myšlenky a i když zrovna nekolují, tělo
pracuje, aby dotyčný člověk vůbec žil. Takže asi většinou, když řekneme,
že někde nic není nebo nikdo nic nedělá, jenom říkáme, že si neuvědujeme,
o čem bychom mohli mluvit nebo obsah nicu ignorujeme.
Dotaz: Chtěla bych poradit s odpovědí na otázku studenta. Co se stane, když naplním
plastovou lahev ve vakuu vodou a otočím jí? Vyteče voda či nikoliv? (Miroslava Vaicova)
Odpověď: Předně, ve vakuu voda nemůže existovat v kapalném stavu. Kdybychom to ale
připustili, tak za existence gravitačního pole voda pochopitelně vyteče,
neexistuje žádná síla, která by působila proti gravitaci.
Dotaz: "Bílý hluk" - pojem vztahující se k rušení hluku nepříjemného hlukem
příjemným. Otázka zní: Existuje nějaká fyzikální možnost jak rušit hluk?
Anebo alespoň jak bez nákladných stavebních úprav se vypořádat s touto
problematikou, například i generátorem "bílého hluku". Kde mohu najít více
informací? (Ing. Vlasta Čudanová)
Odpověď: Rušením hluku se zde zřejmě má na mysli "maskovací efekt", kdy
příjemným silnějším zvukem (asi o 10 dB) maskuje nepříjemné
zvuky slabší. Maskovací účinek je nejvyšší v okolí frekvencí
maskujících tónů a je odlišný pro čisté tóny a širokopásmové zvuky.
"Bílým hlukem" se zřejmě rozumí pojem "bílý šum". Jedná se o časově
stabilní signál (zvuk), obsahující harmonické frekvence v
celé oblasti slyšitelného spektra. Při matematickém modelování se
signál bílého šumu generuje pomocí generátoru náhodných čísel. V
analogových přístrojích se získává zesílením šumových napětí
elektronických prvků, které jsou důsledkem jejich tepelného namání.
Jená se o vcelku nepříjemný zvuk, který pro maskování
jiných nepříjemných zvuků není vhodný.
Literatura: Vaňková M. a kol.: Hluk, vibrace a ionizující záření v
životním prostředí. PC- DIR spol. s r.o., Brno, 1995. ISBN
80-214-0695-X
Dotaz: Mohly by alespoň teoreticky existovat atomy s vyšším protonovým číslem než
ty, které zatím známe, aniž by podléhaly rychlému radioaktivnímu rozpadu a
byly stabilní? (Tomáš Macejka)
Odpověď: Ano. Speciálně byl již dlouho očekáván "ostrov stability" okolo
protonového čísla 114. Na webu najdete spoustu podrobných informací o
hledání takových prvků a současném stavu, zadávejte klíčová slova buď
česky "transurany" & "ostrov stability" nebo anglicky "transuranium" &
"island of stability", viz např.
http://www.cerncourier.com/main/article/39/7/18
Speciálně prvek 114 má krásný prozatímní název Ununquadium ...
Dotaz: Dobrý den, mám problém, se kterým si nevím rady. Máme dvě tělesa, každé jiné
hmotnosti. Stejně velkou silou je uvedu do pohybu (neberu v potaz energii
spotřebovanou na tření apod.). Které těleso urazí delší dráhu? Hmotnější,
nebo lehčí? Těžší těleso má podle mě větší setrvačnost a proto urazí vetší
dráhu. Mám pravdu? (Honza)
Odpověď: Dotaz není zcela jasný, podmínky pokusu tedy upřesním, aby šlo
odpovědět:
1) Budu působit stejně velkou silou po stejnou dobu a potom tělesa
poletí je setrvačností vakuem a nebudou podléhat gravitaci.
Těžší těleso poletí pomaleji než lehké, hybnosti (m*v) budou stejn0,
tělesa se nezastaví poletí stále dál a dál..
2) Budu působit stejně velkou silou po stejnou dobu a potom tělesa
poletí je setrvačností vzduchem a nebudou podléhat gravitaci. Obě
tělesa busou mít stejný tvar a velikost.
Odpor vzduchu zabrzdí lehčí těleso na kratší dráze než těžší.
3) Budu působit stejně velkou silou po stejnou dobu a potom tělesa
budou klouzat setrvacností po vodorovné podložce se stejně velkým
součinitelem smykového tření, odpor vzduchu bude zanedbatelný
Tření zabrzdí těžší pomalejší těleso na kratší dráze než lehké.
Lehčí těleso dojede dál.
4) Pokud to bude stejné jako 3) a navíc s odporem vzduchu, nelze
výsledek obecně předpovědět.
