Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
844) Voda ve vakuu
12. 12. 2003
Dotaz: Chtěla bych poradit s odpovědí na otázku studenta. Co se stane, když naplním
plastovou lahev ve vakuu vodou a otočím jí? Vyteče voda či nikoliv? (Miroslava Vaicova)
Odpověď: Předně, ve vakuu voda nemůže existovat v kapalném stavu. Kdybychom to ale
připustili, tak za existence gravitačního pole voda pochopitelně vyteče,
neexistuje žádná síla, která by působila proti gravitaci.
Dotaz: "Bílý hluk" - pojem vztahující se k rušení hluku nepříjemného hlukem
příjemným. Otázka zní: Existuje nějaká fyzikální možnost jak rušit hluk?
Anebo alespoň jak bez nákladných stavebních úprav se vypořádat s touto
problematikou, například i generátorem "bílého hluku". Kde mohu najít více
informací? (Ing. Vlasta Čudanová)
Odpověď: Rušením hluku se zde zřejmě má na mysli "maskovací efekt", kdy
příjemným silnějším zvukem (asi o 10 dB) maskuje nepříjemné
zvuky slabší. Maskovací účinek je nejvyšší v okolí frekvencí
maskujících tónů a je odlišný pro čisté tóny a širokopásmové zvuky.
"Bílým hlukem" se zřejmě rozumí pojem "bílý šum". Jedná se o časově
stabilní signál (zvuk), obsahující harmonické frekvence v
celé oblasti slyšitelného spektra. Při matematickém modelování se
signál bílého šumu generuje pomocí generátoru náhodných čísel. V
analogových přístrojích se získává zesílením šumových napětí
elektronických prvků, které jsou důsledkem jejich tepelného namání.
Jená se o vcelku nepříjemný zvuk, který pro maskování
jiných nepříjemných zvuků není vhodný.
Literatura: Vaňková M. a kol.: Hluk, vibrace a ionizující záření v
životním prostředí. PC- DIR spol. s r.o., Brno, 1995. ISBN
80-214-0695-X
Dotaz: Mohly by alespoň teoreticky existovat atomy s vyšším protonovým číslem než
ty, které zatím známe, aniž by podléhaly rychlému radioaktivnímu rozpadu a
byly stabilní? (Tomáš Macejka)
Odpověď: Ano. Speciálně byl již dlouho očekáván "ostrov stability" okolo
protonového čísla 114. Na webu najdete spoustu podrobných informací o
hledání takových prvků a současném stavu, zadávejte klíčová slova buď
česky "transurany" & "ostrov stability" nebo anglicky "transuranium" &
"island of stability", viz např.
http://www.cerncourier.com/main/article/39/7/18
Speciálně prvek 114 má krásný prozatímní název Ununquadium ...
Dotaz: Dobrý den, mám problém, se kterým si nevím rady. Máme dvě tělesa, každé jiné
hmotnosti. Stejně velkou silou je uvedu do pohybu (neberu v potaz energii
spotřebovanou na tření apod.). Které těleso urazí delší dráhu? Hmotnější,
nebo lehčí? Těžší těleso má podle mě větší setrvačnost a proto urazí vetší
dráhu. Mám pravdu? (Honza)
Odpověď: Dotaz není zcela jasný, podmínky pokusu tedy upřesním, aby šlo
odpovědět:
1) Budu působit stejně velkou silou po stejnou dobu a potom tělesa
poletí je setrvačností vakuem a nebudou podléhat gravitaci.
Těžší těleso poletí pomaleji než lehké, hybnosti (m*v) budou stejn0,
tělesa se nezastaví poletí stále dál a dál..
2) Budu působit stejně velkou silou po stejnou dobu a potom tělesa
poletí je setrvačností vzduchem a nebudou podléhat gravitaci. Obě
tělesa busou mít stejný tvar a velikost.
Odpor vzduchu zabrzdí lehčí těleso na kratší dráze než těžší.
3) Budu působit stejně velkou silou po stejnou dobu a potom tělesa
budou klouzat setrvacností po vodorovné podložce se stejně velkým
součinitelem smykového tření, odpor vzduchu bude zanedbatelný
Tření zabrzdí těžší pomalejší těleso na kratší dráze než lehké.
Lehčí těleso dojede dál.
4) Pokud to bude stejné jako 3) a navíc s odporem vzduchu, nelze
výsledek obecně předpovědět.
Dotaz: Zajímalo by mě, ja je definovám pojem současnosti. Teoreticky se dá zjistit
jestli se dvě události odehrály na dvou místech současně, podle toho, že
hodiny v obou místech ukazují stejný čas. Podle mě je jediný racionální
způsob jejich nastavení tento: Z bodu A je vyslán světelný signál, který je,
když dorazí k bodu B vrácen zpět. Vzdálenost A->B je c*1/2t (t=doba mezi
odesláním a vrácením signálu, měřená v bodě A) hodiny budou nastaveny správně
tehdy, když v okamžiku příchodu signálu do B budou hodiny B ukazovat čas
rovný polovině součtu časů zaznamen. v A v okamžiku odeslání a přijmutí
signálu. Tyto hodiny umístěné na nějakém tělese nám dávají vztažný systém pro
určení současnosti. (Z pohledu A nebo B budou ty druhé odděleny nulovým
časovým intervalem) Jenomže ze základních principů teorie relativity vyplývá,
že z pohledu jiných pozorovatelů budou odděleny intervalem nenulovým. To by
ale podle mě znamenalo, že pojem současnost nemá jako takový smysl. Nemám
někde chybnou úvahu? (Tomáš Vaníček)
Odpověď: Pojem současnosti v rámci jedné inerciální vztažné soustavy (dále
jen IS) smysl má. V této soustavě plyne všude stejný čas. Rozdíl proti
klasické mechanice spočívá pouze v tom, že tento čas není pro všechny
IS stejný.
Úvahy s hodinami je třeba dělat opatrně. Do počátku naší IS můžeme
napevno umístit jedny hodiny a ty opravdu budou ukazovat čas této IS. Do
nějakého jiného bodu můžeme umístit jiné hodiny a s těmi v počátku je
seřídit tebou navrženou metodou. Pak budou i tyto hodiny ukazovat čas v
naší IS. Nesmíme s těmito hodinami ale pohybovat, pak totiž přestanou
ukazovat čas IS ale svůj tzv. vlastní čas a to je rozdíl!
Posoudit současnost jevů můžeme následovně. Posadíme pozorovatele do
počátku IS, ve které současnost posuzujeme (ano, zda jevy budou nebo
nebudou současné závisí na IS, ze které je pozorujeme). Jev který nastal v
bodě A a pozorovatel v počátku ho zpozoroval v čase T a zřejmě
nastal v čase T a - |OA|/c (|OA| značí vzdálenost počátku a bodu
A v soustavě IS). Takto zjištěný čas pak použijeme ke stanovení
současnosti dvou nebo více jevů. Polohu bodů, ve kterých pozorované jevy
nastaly, musíme znát (lze ji stanovit např. pomocí dokonale tuhých tyčí).
