Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
854) Proč taje sníh na dešti rychleji?
05. 12. 2003
Dotaz: Proč sníh taje nejrychleji vlivem deště? (Aleš Bradáč)
Odpověď: Sníh je pouze jistým způsobem vykrystalizovaný led, čili voda v pevném
stavu o teplotě menší než 0 °C. Na to, aby roztál, je potřeba, aby z okolí
přijmul teplo na zahřátí na 0 °C a tání (samotné zahřátí na 0 °C nestačí,
při této teplotě tání teprve začíná a jak postupně dodáváme teplo, tak přibývá
vody, teprve až všechen sníh roztaje a máme místo něj vodu o
teplotě 0 °C, další dodávání tepla pak způsobí ohřívání nad 0 °C).
Když taje sníh přestupem tepla od teplejšího vzduchu, není to pochopitelně
tak účinné, jako když se jedná o přestup od teplé vody. Voda totiž
pronikne do jemné struktury sněhu a vznikne tak obrovská styčná plocha
voda--led, na které dochází k přestupu tepla. Navíc přestup tepla mezi
pevnou látkou a kapalinou je celkem rychlý a díky velké tepelné kapacitě
vody bude i relativně malé množství teplé vody stačit.
Naopak při tání v teplejším vzduchu nastává opačná situace. Vzduch sice
také pronikne do struktury sněhu, ale díky malé tepelné kapacitě se tam
rychle ochladí na teplotu sněhu a nadále k přestupu nedochází. K tomu je
potřeba cirkulace -- ochlazený vzdych se musí vyměňovat s teplým, a to
nejde moc snadno, protože chladný vzduch je těžší než teplý a nemá tedy
důvod se s teplým vzduchem nahoře měnit. Neproudící vzduch je výborný
izolant a navíc přestup tepla mezi vzduchem a ledem je při stejném rozdílu
teplot mnohem pomalejší, než mezi vodou a ledem.
Proto sníh i při teplém počasí taje třeba několik týdnů, jediný déšť ho
ale dokáže rozpustit během pár hodin.
Dotaz: Je možné, aby elektřina, která je všude okolo nás, způsobovala telepatii?
Slyšel jsem názor, že střídavé napětí, které je synchronní ve všech místech
ČR (Evropy?) působí na lidi a "slaďuje jejich mozky na stejné frekvence" a
vyvolává telepatii. Prý Stačí například světlo z žárovky, které v rytmu stř.
napětí kolísá, vibrace z motorů a transformátorů nebo jen elektrické pole. Mě
se to nějak nezdá, ale je to zajímavá myšlenka. Co si o tom myslíte vy? (Dan)
Odpověď: Ptáte se na to, co si myslím já: Zprávám, které jsem o telepatii dosud
slyšel nebo četl, nevěřím. Žádný telepat se dosud v mé blízkosti
nevyskytl. Takže telepatie je pro mne jev, který možná existuje a možná
neexistuje, já o něm nic nevím, nemohu ho k ničemu využít. Víc o tom
nedokážu říct. Střídavé napětí je asi docela dobře sfázované po celé
Evropě, i když do detailů také nevidím. Je možné vyslovit hypotézu, že je
odpovědné za cokoli od telepatie po jasněji existující jevy, ale dokud
tuto hypotézu nikdo neprokáže, je to jen hypotéza nebo blábol. Nadějnost
hypotézy se dá například měřit ochotou lidí na ověřování pracovat a
investovat do toho úsilí a prostředky. To v nejbližší době rozhodně
nebudu.
Dotaz: Rád bych se dozvěděl,proč se radiátor chová jako magnet? Proměřil jsem pomocí
buzoly,že u klasického panelákového radiátoru je nahoře,tedy v místě přívodu
vody severní a dole jižní pól. (Karel Velebil)
Odpověď: Některé starší radiátory jsou odlity z litiny, nové se svařují z tažených
ocelových plechů. Tyto materiály se chovají jako středně "tvrdá
feromagnetika". Jsou-li zmagnetovány během své historie, tedy při výrobě,
pobytem v magnetickém poli permanentních magnetů, mezi než lze zařadit i
zemské magnetické pole, mohou se zmagnetovat a magnetizaci si podržet. Potom
budou přitahovat feromagnetické objekty.
Nastává však i druhá situace: přiblížíte-li se se zmagnetovaným předmětem
(buzola, většina šroubováků, pilník, jehla, špendlík, kancelářská svorka),
zmagnetuje se lokálně i materiál radiátorů a předměty se přitahují.
V případě radiátorů, kde bylo možno odlišit póly, jde asi o první případ.
Proces magnetování se děje po
hysterezni smyčce. V dostatečně velkém poli se materiál nasytí, tedy dosáhne
nasycené magnetizace. Při snižování budícího pole se dostane do remanentní
magnetizace v nulovém budícím poli. K tomu, aby se materiál zcela
odmagnetoval, musí se přiložit koercitivní pole v opačném směru. Záleží na
velikosti koercitivního pole, zda se materiál snadno odmagnetuje (měkké
feromagnetikum) nebo zda si svou (remanentní) magnetizaci zachová a
projevuje se tedy jako permanentní magnet. Z tvrdých materiálu se právě
stále (permanentní) magnety vyrábějí. Při jejich výrobě se jim v silném
magnetickém poli výsledný směr zmagnetování vtiskne.
Chcete-li mít naopak dobře odmagnetovaný feromagneticky měkký předmět, je
třeba jej vložit do cívky se střídavým magnetickým polem a velikost tohoto
pole plynule snižovat k nule. Odmagnetovat je možné také ohřátím nad Curieovu
teplotu, kdy se feromagnetikum stane paramagnetikem. Zpětné chlazení se musí
dít v prostředí bez magnetického pole.
Co jsem napsal o radiátorech, platí např. i pro futra dveří atd. Oceli tvrzené
příměsemi jsou zpravidla spíše tvrdými feromagnetiky. Silným legováním (Cr a
Ni) se připravují nerezové oceli, které jsou však většinou neferomagnetické.
857) Rozdíl v délce letu letadla ze západu na východ a naopak
03. 12. 2003
Dotaz: Jak je možné, že letadlo letící z východu na západ překonává vzdlálenost o
nějaký čas déle při stejné rychlosti i vzdálenosti? Otáčením Země to není, ta
se otáčí od východu k západu a mám za to, že letadla letí ve větší výšce, než
by na ně mohly působit nějaké větry nebo jiné povětrnostní vlivy. (david)
Odpověď: Je to skutečně způsobeno převládajícími větry. Pokud bychom pro
zjednodušení předpokládali, že všude vane stejnou rychlostí západní vítr
(tj. směrem na východ), je třeba ke 20% rozdílu doby letu v různých
směrech (což je typická hodnota tohoto rozdílu) potřeba, aby rychlost
větru odpovídala 10% rychlosti letadla. Pro letadlo letící rychlostí 900
km/h to je 90 km/h a to není nijak neobvyklá rychlost větru ve výškách, ve
kterých letadlo létá.
Dotaz: Jaká je délka poločasu rozpadu Stroncia? (Rzach)
Odpověď: Nejdůležitější je asi Sr90 s poločasem 28 let, které je produktem
jaderných zkoušek resp. elektráren a které je pro nás potenciálně
nebezpečné tím, že je chemicky blízké vápníku a tak si ho ochotně
zabudováváme do kostí.
Stroncium má však i další izotopy. Pěkná stránka o stronciu je např.
http://www.nationmaster.com/encyclopedia/Strontium
Spoustu informací týkajících se jeho nebezpečí, najdete na stránce
http://www.epa.gov/radiation/radionuclides/strontium.htm
Na webu najdete i spoustu českých článků, napište do okénka hledače
stroncium ...
