FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 1493 dotazů

861) Směs na bubliny01. 12. 2003

Dotaz: Dobrý den, chci se zeptat pana Rojka, z jakých přísad si vyrábí směs na pokusy s bublinami. Děkuji, Hotová (Ivana Hotová)

Odpověď: Zde je recept:
1 díl JAR koncentrát
1 díl glycerin
1 díl med
10 dílů destilované nebo převařené vody
Skladovat v chladničce.
(M.Rojko)   >>>  

862) Elektrostatický filtr30. 11. 2003

Dotaz: Prosím ,co je to elektrostatický filtr a k čemu slouží?? (katka)

Odpověď: Jestliže je mezi dvěma deskami vysoké napětí, "smetí ve vzduchu", kouřové částice, popílek atd., je strháván elektrickym polem k deskám. Tento jev se například využívá k čistění kouře z elektrárenských topenišť.
(M.Rojko)   >>>  

863) Geiger-Müllerovy trubice23. 11. 2003

Dotaz: Při studiu parametrů Geiger-Müllerových trubic jsem narazil na následující věc. Detektory jsou vyráběny v několika základních variantách (lišících se schopností detekce různých druhů záření, čehož je dosaženo propustností materiálu stěny detektoru případně zabudováním slídového okénka atp.). Jedna z variant jsou tzv. energeticky kompenzované GM trubice. Nevím co to znamená, jde však o něco jiného než o citlivost ke konkrétnímu druhu záření (dělají se s okénkem i bez). Mám na to hypotézu: Četnost impulzů generovaných trubicí je úměrná počtu vlétnuvších fotonů gama za čas. Ukazatel detektoru je obvykle cejchován v Gr/hod (nebo Sv/hod). Měřený tok (Gr/hod) je dle definice (je to vlastně fyzikálně výkon) závislí nejen na hustotě částic (četnosti impulzů), ale i na vlnové délce (energii) fotonů. Myslím si, že kompenzací trubice (asi stíněním, absorbujícím více fotony s menší energií) je odstraněna závislost měřeného toku (Gr/hod) na vlnové délce, tz. úmyslně vytvořená závislost četnosti impulzů na vlnové délce. Je to tak, nebo jsem zcela vedle? (Petr Štěpánek)

Odpověď: Nejste vůbec vedle, skutečně jde o kompenzaci odezvy na gama, která se snaží korigovat fakt, ze účinný průřez absorbce gama při malých energiích silně klesá (viz například str. 18 v http://pdg.lbl.gov/2002/passagerpp.pdf), přičemž navíc závisí na materiálu stěny, kde většinou ke konverzi gama-fotoelektron dochází, účinný průřez fotoefektu závisí na Z5! Tj. chcete-li například měřit gama pro účely radiační ochrany, měla by odezva GM odpovídat absorbované energii gama v našich tělech, která mají nejblíže k vodě, viz pěkný článek o detektorech http://www.cs.nsw.gov.au/rpa/pet/RadTraining/IonisationDetectors.htm Nejsem ale expert, nevím, jak je to přesně uděláno.
(J. Dolejší)   >>>  

864) Ztráty transformátoru19. 11. 2003

Dotaz: Můj dotaz se týká transformátorů. Zajímalo by mě, jaký vliv ná tloušťka vodičů na ztráty transformátoru? Předem děkuji za odpověď. (Petr)

Odpověď: Při provozu transformátoru vznikají ztráty jak ve vinutí primární a sekundární cívky (Jouleovo teplo), tak i v magnetickém obvodu (jádře) transformátoru (způsobené přemagnetováváním materiálu jádra). Odpory jednotlivých vinutí (lze je změřit klasickým stejnosměrným ohmmetrem) si můžeme představit jako odpory zapojené do série s vinutími ideálního transformátoru. Ztráty ve vinutí proto rostou s druhou mocninou proudu vinutím a také rostou lineárně s odporem vinutí. Zvětšení průřezu vodiče vede ke zmenšení odporu vinutí. Pokud je transformátor zatížený (t.j. je k němu připojen spotřebič), zvětšení průřezu vodiče (při zachování stejné velikosti magnetického obvodu) tedy vede i ke snížení celkových ztrát v transformátoru.
V případě, že si zvětšení průřezu vodiče vinutí vyžádá i zvětšení magnetického obvodu (např. proto, že se příslušný počet závitů silnějšího vodiče do okénka magnetického obvodu prostě nevejde), dojde ke zvětšení ztrát v magnetickém obvodu transformátoru - je nutno přemagnetovávat větší objem materiálu. V případě nezatíženého nebo málo zatíženého transformátoru to pak může vést ke zvětšení celkových ztrát v transformátoru. Další podrobnosti k činnosti transformátoru či k jeho návrhu (volbě optimální velikosti magnetického obvodu, průřezu vodiče atd.) lze najít např. v knize: Zdeněk Faktor: Transformátory a cívky, BEN - Technická literatura, 1999.
(RNDr. Peter Žilavý, Ph.D.)   >>>  

865) Vlastní polovodič a Fermiho hladina18. 11. 2003

Dotaz: Dobrý deň, chcel by som sa spytat ako to je s Fermiho hladinov pri polovodičoch. Pravdepodobnost obsadenia Fermiho hladiny je 0,5. Ak sa Fermiho hladina nachádza v intrinzickom polovodiči niekde v strede zakázaného pásma, ako može byt pravdepodobnost jej obsadenia 50%? (Igor)

Odpověď: Intrinsický (neboli vlastní) polovodič je polovodič bez příměsí a vlastních defektů. Poloha Fermiho hladiny Ef = -Eg/2+1/2kT ln(mh/me), kde Eg je šířka zakázaného pásu a mh(me) je efektivní hmotnost děr (elektronů). Tato hladina má pravděpodobnost obsazení 1/2. Koncentrace např. elektronů je však dána součinem pravděpodobnosti obsazení a hustoty stavů. V zakázaném pásu je hustota stavů nulová. Na Ef se může vyskytovat elektron, pokud existuje nějaká hladina, která splývá s Ef.
(Doc. RNDr. Jiří Toušek, CSc.)   >>>