Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
878) Zachování leptonového čísla
04. 11. 2003
Dotaz: Slyšel jsem, že při oscilaci neutrin nedochází k zachování leptonového čísla.
Co je na tom pravdy? (Pavel)
Odpověď: Nedávné experimenty ukázaly, že se neutrina mezi soubou míchají, to
znamená, že se nezachovávají separátně elektronové, mionové a tauonové
leptonové číslo. Podobně, jako se mezi sebou "míchají" kvarky,
mohly by se v principu míchat mezi sebou i elekton s mionem, ale zatím to
nebylo pozorováno. Takže míchání zatím u leptonů předpokládáme jen u neutrin.
Zatím se však podle všeho celkové leptonové číslo zachovává!
Problém by mohl nastat, kdyby se pozoroval dvojitý beta rozpad,
což by znamenalo to, že neutrino je totožné s antineutrinem.
V jádře by se pak mohl rozpadnou neutron na proton+elektron+antineutrino,
které by však mohlo být (pouze pokud je totožné s neutrinem!) pohlceno
dalším neutronem a celkem by vznikly dva elektrony(!!) a nové jádro, kde
by místo dvou neutronů byly dva protony. Narodily by se tak dva leptony
bez svých antičástic, což by znamenalo navýšení celkového leptonoveho
čísla o dvě!
V nedávné době probíhaly diskuse, zda byl dvojitý beta rozpad vskutku
pozorován, ale bude se muset počkat na širší objem dat, zatím o objev
nejde.
Dotaz: Rada by som vedieť čo znamená v češtine výraz " starozemská látra". Má to mať
súvislosť s fyzikou. Ďakujem (Lenka)
Odpověď: Látro je stará česká délková jednotka. Původně to byla vzdálenost, na kterou
dosáhne dospělý stojící člověk vztaženou rukou. Protože lidé jsou různě vysocí,
látro byla velmi proměnná jednotka a její hodnota se pohybovala v rozmezí
2-2,4 m. Pro zajímavost můžeme uvést, že 1 látro byly 4 lotky
(pražský loket má délku 0,6 m). Výraz starozemská látra (či spíše starozemské
látro) mohl vzniknout jako regionální obměna českého látra.
Dotaz: Přítele navštívil dealer s tzv.kamny na vodu.Do kamínek nalil několik litrů
destil.vody a malé množství nějaké kapaliny.Vložil dvě tužkové baterie a
topidlo skutečně hřálo.Jaký je princip?Děkuji. (Milan Steidl)
Odpověď: Dobrý den, bohužel nejsem vševěd a jasnovidec. To se měl především zeptat
přítel dealera, vyzkoušet, jak dlouho kamínka hřejí atd. Jinak když
například nalejete kyselinu sírovou do vody, taky se zahřejete. Když
zkratujete ony dvě tužkové baterie, taky se zahřejí. Jediný poznatek,
který na toto téma můžeme říci, že v celé dosavadní historii lidstva
nebylo ověřitelně zaznamenáno nezachování energie, tj. že kamínka by
nespotřebovávala žádné palivo či neměla jiný přívod energie a furt by
hřála. Pokud si přítel kamínka koupil, můžete je studovat. Pokud si je
nekoupil, tak mu blahopřeju.
Dotaz: Dotaz se týká rychlosti předávání tepla z jedné látky na druhou: Do bazénu s
vodou mající 30°C dáme určitou kouli z oceli, která má teplotu
100°C. Za jak dlouho se teplota vyrovná? Množství nedefinuji. Jde jen o
úvahu - pokud bych do vody dal např. skleněnou kouli, nebo i jiný materiál
(vzduch) - také s vyšší teplotou - jak by se změnil čas, za který nastane
rovnováha. Navíc bych rád věděl, jak se to děje na molekulární úrovni- jak na
sebe naráží molekuly látek v jednotlivých případech. Za odpověď předem děkuji
a doufám, že pochopíte tak zamotané vyjádření. Lépe to neumím. (Petr)
Odpověď: Jde o součet tří jevů:
1) jak se "vyrovnává" teplota na hranici, tj. na ploše styku obou
prostředí; přitom se voda ohřívá a koule ochlazuje
2) jak rychle se dodává teplo ze "zbytku koule" na ochlazovanou plochu
styku (uplatní se teplotní - změna T -, resp. tepelná - přenos Q -
vodivost materiálu koule)
3) Jak rychle se předává teplo z ohřívané plochy do zbytku kapaliny.
Přitom se uplatní jednak přenos tepla vedením (jako výše), ale navíc i
prouděním, protože kapalina se bude zahřívat, roztahovat a obecně asi
vzniknou proudy kapaliny, které budou odnášet teplejší kapalinu a
přinášet chladnější. Záření se při uvedených teplotách prakticky neuplatní.
Samozřejmě že doba vyrovnání závisí na tom, s jakou přesností teplotní
rozdíly měříme.
Dotaz: Dostal jsem se k informaci, že je možné zneviditelnit objekt tím, že se kolem
něho vytvoří silné elektromagnetické pole, které odkloní paprsek tak, že dané
těleso obtéká. Je to možné? (Ondřej Kudláček)
Odpověď: O tom mi není nic známo a myslím, že jde buď o fantasii, o mystifikaci
nebo o nějaké nedorozumění.
Samozřejmě můžete například zneviditelnit předmět tím, že před něj
postavíte zeď. Poté se rozhodnete to "vědecky zdůvodnit": zeď je tvořena
atomy, které vytvářejí kolem sebe elektromagnetické pole (to je pravda
a je to právě ta síla, která drží atomy či molekuly u sebe). Světelný
paprsek vycházející z pozorovaného objektu je jen jiný popis speciálního
elektromagnetického pole; toto pole se s vnitřním polem skládá a
výsledné pole má takový charakter, že z původního paprsku vycházejícího
z předmětu a mířícího k pozorovateli nezbude prakticky nic.
