Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
888) Uvedení tělesa do pohybu
03. 11. 2003
Dotaz: Dobrý den,zajímalo by mě, zda, když chci přesunout těleso po podložce, přičemž
neuvažuji tření, k tomu potřebuji sílu? Obecně, zda potřebuji sílu, když chci
změnit stav tělesa z klidu do pohybu rovnoměrného přímočarého. Neboť, když
zvedám těleso, tak potřebuji jen sílu opačnou k síle gravitační, tím však -
tak tomu rozumím já - jen vyrovnám tyto dvě síly, ale k samotné změně z klidu
do pohybu rovnoměrného přímočarého vlastně žádnou sílu nepoužiji... (adam liska)
Odpověď: Váš postřeh je velmi správný. Uvedená tvrzení platí doslova jen za
předpokladu, že se přemísťování děje nekonečně malou rychlostí. Dalo
by se ale uvažovat i jinak i pro reálné rychlosti. Když to těleso ze
začátku rozhýbáváme například do výšky, tak do něj investujeme
nějakou práci zvětšenou silou i na jeho kinetickou energii, kterou
zase při zastavování můžeme inkasovat zpět. Tak se ta zvětšená práce
vyruší s inkasovanou a zůstane jen práce na zvětšení potenciální
energie. Stejně můžeme uvažovat i o přemísťování po vodorovné
dokonale kluzké podložce, kde se ovšem potenciální energie nemění a
celková bilance práce je nulová.
Dotaz: Zajímalo by mne,jaký počítačový program by zvládl kreslení
elektronických schémat a kde je k dispozici ke stažení (či zakoupení).
Děkuji. (Petr Borský)
Odpověď: Kreslení elektronických schémat dobře zvládají například programy
MicroCap nebo Formica. Program MicroCap lze jako demoverzi (Evaluation version) stáhnout na stránkách
společnosti Spectrum Software (
http://www.spectrum-soft.com/index.shtm).
Tato verze je na kreslení plně funkční s trochu omezenými možnostmi proti
verzi plné. Program je v angličtině.
Formica je oproti tomu program český a lze ho získat na stránkách firmy
Formica (http://www.formica.cz/)
(volně šiřitelnou verzi). Je to program na kreslení elektronických schémat
a návrhů desek plošných spojů.
Dotaz: Jak veliký musí být interval mezi dvěma tóny, aby je ucho od sebe odlišilo (aby
nesplynuly v jeden)? Předem děkuji. (Michal Lovecký)
Odpověď: Zkušený ladič pian prý odliší až 2 centy (cent je 1/1200 oktávy, tedy
setina půltónu, čili 1200-tá odmocnina ze dvou).
Různé intervaly (i malé, pythagorejské komma, 81/80 - rozdíl mezi
přirozeným velkým a malým celým tónem, tedy rozdíl mezi C-D a D-E, a
další) si budete moci moci asi tak za dva týdny vyslechnout na mé webové
stránce
utf.mff.cuni.cz/~jobdr.
Dotaz: 1/ Jakou metodou byla zjištěna akcelerace expanze vesmíru? Novým změřením ´rudého
posuvu‘ z spekter známých galaxií (supernov), nebo měřením teploty
reliktního záření kosmického pozadí?
2/ Jestliže rychlost expanze vesmíru s
časem roste, znamená to, že zpětně, v dávné minulosti vesmíru, byl okamžik,
kdy rychlost expanze se blížila nule; v počátku vesmíru tedy nebyl grandiózní
výbuch (BB), ale jen nepatrný pšouk. Jaký bude nyní, na základě nových údajů
o expanzi, odhad stáří vesmíru? Neměl by se výrazně zmenšit? Co na to
hvězdokupy? (Josef Korba)
Odpověď: 1) Akcelerace rozpínaní vesmíru byla zjištěna OBĚMA metodami, které
zmiňujete: nejprve (koncem 90. let) pečlivým proměřováním rudého posuvu
pomocí vzdálených supernov (pozorování prováděna především Hubbleovým
kosmickým teleskopem), zcela nedávno pak analýzou mikrovlnného
reliktního záření z měření sondy WMAP. Zajímavé je právě to, že obě
nezávislé metody měření se navzájem doplňuji a shodují.
2) Interpretace měření sondy WMAP naznačují, že vesmír je starý 13,7
miliard let (s případnou chybou jen asi 0,2 miliardy let). Nevzniká tedy
žádný rozpor se stářím hvězdokup či jiných kosmických struktur a
objektů. Vaše úvaha o modifikaci stáří vesmíru by platila, kdyby
zrychlování expanze vesmíru probíhalo po celou dobu existence vesmíru.
Ve skutečnosti však zmíněny "antigravitační efekt", který dnes na
velkých vzdálenostech pozorujeme, byl kdysi dávno nevýznamný, neboť
vesmír byl mnohem menší. Zhruba řečeno: v prvních miliardách let se
vesmír rozpínal prakticky podle "standardního" Friedmannova scénáře
(s výjimkou velmi mladého vesmíru, kolem cca 10-35 s, kdy se také
rychle exponenciálně zvětšoval během tzv. inflační fáze).
