FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 1493 dotazů

894) Neutrino17. 10. 2003

Dotaz: Slyšel jsem o částici ný, která nemá ani náboj ani hmotu, ale je to částice a nějak se projevuje - jak a čím se toto nic projevuje? (Marek)

Odpověď: Částice zvaná neutrino (značí se právě řeckým písmenkem 'ný') skutečně existuje, má nulový náboj, ale podle posledních experimentů to vypadá, že malou hmotu přece jen má, i když asi miliónkrát menší než elektron (a ten je asi 2000x lehčí než proton!). Jak se taková částice projevuje, je samozřejmě dobrá a zajímavá otázka. Protože nemá náboj, nereaguje na elektromagnetické síly, a tak nemůže ionozovat a zanechat stopu třeba v mlžné komoře nebo dát puls v Geiger-Mullerově počítači. "Cítí" však tzv. slabou interakci, která je zodpovědná např. za některé radioaktivní rozpady a uplatňuje se i při hoření Sluníčka. Tak trochu obrazně lze říci, že si neutrino s elektronem můžou "prohodit" neutrální částici Z0 a elektron tak může být vyšťouchnut, a když bude mít dost energie, už jej můžeme pozorovat, jak vyletí, i když nepozorujeme žádnou dráhu nějaké částice, která do něj narazila. To je "podpis" neutrina v takovémto procesu. Dále může neutrino způsobit opačný beta rozpad: antineutrino + proton -> neutron + pozitron (obvykle proton-> neutron+pozitron+neutrono nebo neutron-> proton + elektron + antineutrino). Takto bylo poprvé i pozorováno v letech 1953-6 (ve skutečnosti byla objevena antineutrina:). Neutrina se dále dělí na elektronové, mionové a tauonové, liší se tím, s kterým z nich vystupují společně v reakcích.
Mimochodem, za neutrina byla udělena i loňská Nobelova cena za fyziku - viz http://www-hep2.fzu.cz/Centrum/semin/nobel02.pdf, kde také naleznete další užitečné informace.
(Mgr. Jiří Kvita)   >>>  

895) Dynamo15. 10. 2003

Dotaz: Mám následující problém: Při pohánění dynama (např. při šlapání na kole) spotřebovávám el. energii vygenerovanou z mechanické práce na svícení žárovky. Co se stane s energií, přestřihnu-li dráty el. vedení. Permanentním magnetem v dynamu otáčím stále. Mám dvě možná vysvětlení: 1. Dodávaná mechanická práce bude menší (dynamem půjde snáze otáčet - což se mi ale nejeví správně)
2. V cívce se nebude indukovat napětí a intenzita magnetického pole vně dynama bude větší, než v případě, kdy odebírám proud. Je jedna z těchto možností správná, nebo je to úplně jinak? (Vaclav)

Odpověď: Když přestřihnete dráty, neodvádíte elektrickou energii z dynama, takže vaše vysvětlení 1. je správné - dynamem jde opravdu snadněji otáčet, dodáváte jen práci na tření a další ztráty. Zkuste si to, extrémní případ je to, když místo žárovky spojíte vývody dynama nakrátko (tj. hřejete dynamo a dráty). Opravdu se to pozná, navíc takhle máte k dispozici elektromagnetickou brzdu...
(J.Dolejší)   >>>  

896) Měrné tepelné kapacity roztavených kovů15. 10. 2003

Dotaz: Kde mohu zjistit měrné tepelné kapacity roztavených kovů? (Hana Adámková)

Odpověď: CRC - Handbook of Chemistry and Physics (David R.Lide - šéfeditor, 82. vydání 2001 - 2002) uvádějí na str. 5-72 měrnou tepelnou kapacitu a entropii mědi od 300 K do 1500 K po 100 K. Pro první informaci, hodnoty T/K a Cp, S /( J/K.mol ) jsou:
Pro pevnou fázi
298,15
300
400
500
...
1300
1358
24,440
24,460
25,339
25,966
...
31,940
32,844
33,150
33,301
40,467
46,192
...
72,862
74,275 bod tání mědi;
během tání Delta H=13,141 kJ/mol, Delta S = 9,676 J/K.mol
Pro kapalnou fázi
1358
1400
1500
32,800
32,800
32,800
83,951
84,950
87,213
(J.Obdržálek)   >>>  

897) Co je to pastýřský měsíc?10. 10. 2003

Dotaz: Jaký je prosím rozdíl mezi pastýřskými a pasteveckými měsíci? (Mirek Moudrý)

Odpověď: Termín "pastevecký měsíc" musel vzniknout špatným překladem (?) v české astronomické terminologii žádný takový pojem neexistuje. "Pastýřské měsíce" (např. v Saturnově systému Prometheus a Pandora nebo v Uranově systému Cordelia a Ophelia) udržují svým gravitačním působením tenké prstence, aby nedošlo k jejich radiální difúzi ("rozšíření").
(Doc. RNDr. David Vokrouhlický, DrSc.)   >>>  

898) Anihilace částic10. 10. 2003

Dotaz: Prosím poraďte mi s odpovědí na následující dotaz, sám jsem nebyl tazatele schopen uspokojit. Jakým způsobem je zajištěno, aby po vzniku antičástice nedošlo okamžitě k anihilaci s její částicí. Dočetl jsem se v nějakém časopise, že se k tomu používá tzv. magnetická past. Ale jestli je to tak, proč právě magnetické pole, případně jak to funguje? Stačil by mi i odkaz na nějaké webové stránky, sám jsem při hledání neměl štěstí. (R. Petr)

Odpověď: Pravděpodobnost, že vzniklá antičástice anihiluje s jinou částicí, je dána účinným průřezem této interakce a hustotou potenciálních terčů, tj. zde partnerských částic. Takže když necháte antičástici létat ve vakuu, nemá s čím anihilovat. Můžete ji třeba pustit do vesmíru, když si ji chcete udržet v dohledu v nějaké vakuové nádobě, musíte ji tam donutit zůstat - musíte ji tam udržet. Když bude ona antičástice nabita, můžete ji ve své vakuové pasti držet pomocí magnetického a/nebo elektrického pole. To se skutečně dělá. Napište do hledače slova jako "antiparticle" "trap" nebo "magnetic trap".
(J.Dolejší)   >>>