Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
915) Může mělký rybník zamrznout až na dno?
01. 10. 2003
Dotaz: Při práci v semináři chemie vznikla debata o teplotní anomálii vody. Může
mělký rybník zamrznout až na dno? Čím je určena tloušťka ledu na vodní
hladině? (Jiří Benda)
Odpověď: Milý pane kolego,
určitě může, ostatně v loužích se tak děje. Při mrznutí vody na led jde
o to, že vodě odebíráte teplo, tím ji ochlazujete k teplotě tuhnutí, pak
musíte odebírat skupenské teplo. Jakmile s mrazením postupujete od hladiny
dále, musíte odebírané teplo transportovat přes již vzniklou vrstvu ledu.
Určitě by to šlo v prvním přiblížení nasimulovat, například tak, že by se
zanedbalo proudění vody a uvažoval jen jednodimenzionální sloupeček vody,
kde teplo odebíráte z horní strany. Potřebné parametry vody i ledu jsou
kupodivu ve standardních středoškolských tabulkách, například mně přijde
docela zajímavé, že tepelná vodivost ledu je skoro čtyřikrát větší než
vody. Ona simulace se dá přehledně udělat například v excelu... Pokud
budete mít nějaké výsledky, rádi je v Odpovědně zveřejníme.
Dotaz: Jak mohu ve školních podmínkách zjistit, jaký tlak je pod zvonem vývěvy? (Karel)
Odpověď: Tlakoměrem, který dám pod zvon. Jednoduchý tlakoměr na takové měření
může být užší U trubice, s jedním zataveným koncem (asi 15 cm
vysoká), ve které jedno rameno naplním rtutí. Poklesne-li tlak pod
zvonem pod tlak rtuťového sloupce, začne rtuť v rameni klesat. Z
výšky sloupce nad hladinou tlak vypočtu: p = h.ro.g (h v metrech, ro
v kg/metr krychlový pro rtuť, g = 9,81 m/s2, tlak p v Pa).
Dotaz: Na rozvodné desce je více jističů. Proč? Znamená to, že je do bytu přivedene
fázové napětí? Jakým způsobem funguje zásuvka (není myšlena součást nábytku).
Při startování automobilu zapnuté vnitřní osvětlení ztemní, popř. může na
chvíli přestat hrát rádio. Proč? (zbyněk Šimánek)
Odpověď: Do bytu může být přivedena jedna nebo tři fáze, to se pozná podle
jističe u elektroměru. I při jedné fázi máte několik jističů, každý
na jednu skupinu odběrných míst. Jeden jistič např. na světla
v části bytu, druhý na jinou skupinu světel, třetí na jednu skupinu
zásuvek, další na druhou skupinu zásuvek, atd. Jde o to, že na každou
skupinu spotřebičů je vedení o přiměřeném průměru, tím je dán i
maximální odběr proudu v této skupině a hodnota jističe.
Zásuvky v bytě jsou v dané skupině zapojeny vedle sebe (paralelně)
tak, že levá díra je připojena na fázový vodič, pravá díra je nulový
vodič (je uzemněna) a kolík je buďto spojen s pravou dírou a tím stejně
uzeměn, nebo podle nové normy uzeměn dalším (zpravila žlutozeleným)
vodičem. Mezi levou dírou a pravou dírou (tzv. nulákem) je střídavě
efektivní napětí 230 V.
Startér automobilu je vlastně elektromotor s mimořádně velkým odběrem
proudu - stovky ampér. Proto svorkové napětí baterie U = E - r.I (r
je vnitřní odpor baterie) je při startování malé a to způsobí
zeslabení jasu žárovky a naruší funkci přijímače.
Dotaz: Chtěl bych vás poprosit o podrobnější vysvětlení (mně naprosto
nepochopitelného) jevu Magdeburských polokoulí, kdy je ze dvou kovových
polokoulí, na sobě přiložených, odsán vzduch a tyto pak u sebe "drží" velkou
silou. Bude zachováno silové působení i po odtržení polokoulí od sebe? Např.
zpětným přiblížením? "Chytnou" se na sebe jako magnety? Využívá se tohoto
jevu někde v praxi? Proč jev nefunguje i opačně? Tzn. polokoule naplněné pod
vysokým tlakem se neodpuzují? (Pavel Faltýnek)
Odpověď: Na každý předmět kolem nás působí vzduch tak, že na každý čtverečný
centimetr tlačí stejně, jako kdyby na tom čtverečku bylo položeno
kilogramové závaží. Nepozorujeme to jednak proto, že to tlačí ze
všech stran a protože pod tímto tlakem jsme od narození. Když ty
polokoule dáš vzduchotěsně k sobě a vzduch ze vzniklé dutiny
vyčerpáš, bude vzduch tlačit jen zvenku a tedy polokoule stlačovat k
sobě. Po odtržení vleze zase vzduch dovnitř a tlačí
proto ze všech stran a netlačí polokoule k sobě. I po přiblížení
polokoulí je stále vevnitř vzduch, který odtlačuje polokoule od sebe
stejně, jako je vnější vzduch tlačí k sobě. Proto je výsledek
nerozhodný, žádnou sílu nepozorujeme.
Tohoto jevu se využívá na každém kroku. Když saješ limonádu brčkem,
vycucneš z brčka vzduch a vzduch, který tlačí na hladinu limonády ti
ji nažene brčkem do úst. Když přimáčkneš přísavku na dlaždičku,
vymáčkneš z pod ní vzduch a venkovní vzduch ji drží přitisknutou u
dlaždice, když maminka zavařuje, vyžene pára ze zavařovačky vzduch a
když potom pára zkapalní a přestane zevnitř tlačit, vnější vzduch
drží víčko na zavařovačce.
Opačně to samozřejmě taky funguje. Copak jsi nikdy nestřílel ze
vzduchovky. Kdo vyžene brok z hlavně a pušku trochu strčí dozadu?
Pokud chceš kulatější příklad, tak si vzpomeň na granát. Tam sice
netlačí vysokým tlakem vzduch ale plyny vzniklé rychlým spálením
nálože, ale jinak je to totéž v bleděmodrém.
