Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
979) Izolanty a vodiče
03. 06. 2003
Dotaz: Potřebovala bych do skoly vědět něco o izolantech a vodičech. Chodím do
6.třídy takže ne nic složitýho! (Ája)
Odpověď: Stručně řečeno, vodičem je jakákoli látka, ve které jsou volné pohyblivé
nabité částice, které mohou přenášet náboj.
V kovech a grafitu jsou to volné elektrony (to jsou elektrony, které
jádro atomu pevně nedrží u sebe), v kapalných vodičích
(mořská voda, minerálka, roztavená sůl) jsou to ionty (atomy, kterým
chybí nebo přebývá elektron), v plynech opět elektrony utržené od
atomu a ionty, v polovodičích toulavé elektrony a díry, kde elektrony
by být měli ale nejsou.
V izolantech takoví nosiči nejsou.
Dotaz: Co je to piezoelektrický jev? (Matěj Sprinzel)
Odpověď: Při deformaci některých krystalů vzniká elektrické napětí a mění se elektrická
polarizace a naopak - krystaly se deformují při vložení do elektrického
pole. Tomuto jevu se říká piezoelektrický (z řečtiny: piedzó = tlačit) a krystalům
s touto vlastností piezoelektrické. Jev objevil Pierre Curie se svým bratrem
v roce 1880.
Piezoelektrické krystaly našly uplatnění v mnoha přístrojích a zařízeních.
Můžete se setkat např. s piezoelektrickými snímači v hudebních nástrojích
(elektroakustické kytary); piezoelektrickými zapalovači, které vyrábějí jiskry;
piezoelektrickými mikrofony i reproduktory; piezokrystaly najdete v atomovém
rastrovacím mikroskopu, kde se uplatňuje citlivé zaznamenání i malých změn napětí.
Piezoelektrický jev se ovšem vyskytuje i v běžném životě, kdy např. mechanickým
působením na dřevo může na jeho povrchu vzniknout elektrický náboj.
Dotaz: Mnohokrát popisovaný a nevysvětlený jev: postavíme-li fotonu do cesty
překážku se dvěma otvory, foton projde oběma atd. Co se stane, když překážka
bude mít otvory tři? (Pavel Dombrovský)
Odpověď: Projde třema, čtyřma i více, nesmí být ale moc daleko od sebe. Příkladem
jsou třeba interferenční jevy na CDčku - fotony se odrážejí od jedné
stopy, druhé stopy, třetí stopy ...
Dotaz: Tlak světla, obecně tlak elektromagnetického záření, je sice popsán, leckdo
přesto věří, že jde o "jedno-pólovou" sílu. Součet všech sil pro každý jev
ale musí být roven nule, souhlasíte? 1. Kde to lze nalistovat? 2. Pokud by to
zatím nebylo detailně řešeno, jaké je vaše řešení? 3. Kdo uvedený jev ve
svých teoriích zanedbal? (emanuel Smejkal)
Odpověď: Součet všech sil pro každý jev [raději: děj] ale musí být roven nule.
Souhlasíte?
Máte na mysli 3. Newtonův zákon (akce a reakce). Ano, pokud jde o sílu
jako popis interakce dvou hmot. A je to proto, aby se celková hybnost
systému neměnila. Neplatí to, pokud jde např. o setrvačné síly
(odstředivá, Coriolisova, Eulerova,...) protože ty nepopisují působení
těles, ale "zachraňují z nouze" to, že měříme souřadnice pro výpočty v
nevhodné vztažné soustavě (neinerciální), která nám občas "utíká pod
rukama). Pro působení hmoty a pole to ale rovněž může platit v tom
smyslu, že i pole (zde: světlo) má nejen energii, ale i hybnost a
dokonce i moment hybnosti.
Toto se řeší ve všech učebnicích elektrodynamiky, v kapitole o světelném
tlaku (který experimentálně ověřil už Lebeděv v r. 1901).
Kdo uvedený jev ve svých teoriích zanedbal?
Každý, kdo měřil jiné silové veličiny výrazně větší než tato, v
obvyklých podmínkách drobná síla. Ale jí vděčí např. komety za svůj ohon.
Termín jedno-pólová síla neznám.
Dotaz: Existuje nějaký materiál, který mi udělá z infračerveného světla viditelné
spektrum? Jestli ano, jak se jmenuje? (Aleš)
Odpověď: Přímo by to šlo těžko, protože fotony infračerveného světla mají menší
energii (větší vlnová délka, nižší frekvence, a tedy menší E=hf) než
fotony viditelného světla. Noktovize využívá fotoefektu pro infračervené světlo.
