Dotaz: Poslední dobou se objevuje čím dál více informací o nových
postupech a objevech, "nové fyzice" atp. Jak si mám tyhle poznatky vysvětlit?
Jde o blamáž nebo jde o pravdivé informace. Jde mi o tzv. volnou energii,
motory na vodu, vzduch, atd. Viz například MEG, motor
na vodu, auto na vzduch. Pokud jde o
fungující stroje, proč už se nevyužívají? (Marek)
Odpověď: Nejde o seriózní informace. Je to směsice atraktivních (a často i
pravdivých) faktů z nejrůznějších oborů techniky, završená něčím, co z
předchozího neplyne, a co je zcela chybné. Diskuse s těmito lidmi je
zbytečná. Když se o to v dobré vůli pokusíte, dozvíte se pak oklikou, že
"i profesoři z univerzity museli uznat, že je to pravda (první část faktů)
a nevěděli si s tím rady (závěr)." Myslím, že si správně odpovídáte sám:
kdyby to byly funční stroje, jistě už by je někdo vyráběl. Ovšem i na to
mají odpověď: je to "spiknutí vědců a techniků", kteří jim to utajují ...
Dotaz: Na jedné debrujárské schůzce jsme narazili na problém, proč svítí svatojánské
mušky. Mohli byste mi prosím pomoci s vysvětlením? (Rostislav Petr)
Odpověď: Ke vzniku luminiscence je třeba dodat látce energii. Tato energie může být různá
a podle jejího původu rozlišujeme různé druhy luminiscence:
fotoluminiscence - energii dodává ultrafialové nebo viditelné světlo
elektroluminiscence - zdrojem energie je elektrické pole nebo elektrický proud
katodoluminiscence - vyvolává ji svazek elektronů dopadající na obrazovku televizoru
radioluminiscence - původcem jsou radioaktivní látky
sonoluminiscence - je vyvolána ultrazvukem
triboluminiscenci - původ má v mechanické deformaci
chemiluminiscence a bioluminiscence - vyvolávají ji chemické procesy probíhající v živých organismech.
Základní krok k pochopení jevů bioluminiscence učinil biolog Raphaél Dubois,
který odhalil, že světlo vzniká během zvláštní biochemické reakce, kterou lze shrnout takto:
luciferin + kyslík -----(luciferáza)-----> oxyluciferin + světlo
Luciferin reaguje s kyslíkem díky enzymu luciferáze, který hraje
roli katalyzátoru chemické reakce. Tím vznikne oxyluciferin ve stavu
energeticky excitovaném, což dovoluje vyzařování světla. Další podrobnější informace
se dočtete například na této stránce:
http://www.quido.cz/100/biolum.htm .
Dotaz: Potřebovala bych informace, kde lze zjistit těkavost jednotlivých látek (tlak
par při 20 st. C), nebo odpovídající těkavost za konkrétních podmínek.
Zajímají mě hlavně organické sloučeniny. Děkuji. (Blanka)
Odpověď: Milá Blanko, těkavost chemických látek najdete v podrobnějších chemických
tabulkách. Informace se dají nalézt také na internetu, není to ovšem úplně jednoduché,
protože v češtině zřejmě volně přístupná databáze obsahující tuto vlastnost neexistuje.
Můžete ovšem hledat na aglických stránkách. Např. na stránce
http://www.dep.state.pa.us/physicalproperties/ můžete poměrně jednoduše hledat
vlastnost (physical property) Vapor Pressure - tlak par. Předtím si ale na stránce musíte zjistit katalogové číslo
požadované chemikálie, protože vstupem do databáze je právě specifické číslo pro každou látku.
Budete tedy muset znát anglický název chemikálie, který je ovšem téměř vždy shodný s jejím latinským pojmenováním.
Aby toho nebylo málo, tak hodnota tlaku par je uváděna v torrech. Přepočet nezi torry a pascaly: 1 Torr = 133,322 Pa.
Dotaz: Potreboval by som na fyzikálny projekt do školy akékolvek spracovatelné
informácie na tému: CORONA - ELIAŠOV OHEN. Mohli by ste mi, prosím, poradit
dostupnú literatúru (som z Banskej Bystrice), prípadně, co by som asi radšej
uvítal, webovú stránku - prehladnu a, co je najpodstatnejšie, detailnú. (Luke)
Odpověď: Milý Luku, názvem Eliášův oheň je označován trsovitý elektrický výboj, který
někdy můžeme pozorovat před bouřkou na hrotech kovových předmětů nebo na
místech vyvýšených nad okolí (stožáry lodí, televizní antény, hrany letadla apod.)
Projevuje se jako keříčkovité sršení nafialovělé barvy a znali jej už
námořníci v dávných dobách. Časté pozorování tohoto úkazu na moři naznačuje
i jeho název - sv.Eliáš je patronem námořníků. Eliášův oheň se objevuje zejména
před bouřkou, kdy roste napětí mezi mraky a zemí. Než dosáhne napětí takové hodnoty,
aby uhodil blesk, nastane kolem hrotů předmětů trsový nebo doutnavý výboj
délky několika centimetrů. Tento druh výboje není pro člověka nebezpečný.
Více informací najdete např. na slovenské stránce
http://kekule.science.upjs.sk/fyzika/ucebnetexty/doplnkove/elprudplyny/01.htm
Z anglických stránek se můžete podívat na
http://www.encyclopedia.com/html/S/StE1lmosf.asp
