Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
993) Těkavost látek
18. 05. 2003
Dotaz: Potřebovala bych informace, kde lze zjistit těkavost jednotlivých látek (tlak
par při 20 st. C), nebo odpovídající těkavost za konkrétních podmínek.
Zajímají mě hlavně organické sloučeniny. Děkuji. (Blanka)
Odpověď: Milá Blanko, těkavost chemických látek najdete v podrobnějších chemických
tabulkách. Informace se dají nalézt také na internetu, není to ovšem úplně jednoduché,
protože v češtině zřejmě volně přístupná databáze obsahující tuto vlastnost neexistuje.
Můžete ovšem hledat na aglických stránkách. Např. na stránce
http://www.dep.state.pa.us/physicalproperties/ můžete poměrně jednoduše hledat
vlastnost (physical property) Vapor Pressure - tlak par. Předtím si ale na stránce musíte zjistit katalogové číslo
požadované chemikálie, protože vstupem do databáze je právě specifické číslo pro každou látku.
Budete tedy muset znát anglický název chemikálie, který je ovšem téměř vždy shodný s jejím latinským pojmenováním.
Aby toho nebylo málo, tak hodnota tlaku par je uváděna v torrech. Přepočet nezi torry a pascaly: 1 Torr = 133,322 Pa.
Dotaz: Potreboval by som na fyzikálny projekt do školy akékolvek spracovatelné
informácie na tému: CORONA - ELIAŠOV OHEN. Mohli by ste mi, prosím, poradit
dostupnú literatúru (som z Banskej Bystrice), prípadně, co by som asi radšej
uvítal, webovú stránku - prehladnu a, co je najpodstatnejšie, detailnú. (Luke)
Odpověď: Milý Luku, názvem Eliášův oheň je označován trsovitý elektrický výboj, který
někdy můžeme pozorovat před bouřkou na hrotech kovových předmětů nebo na
místech vyvýšených nad okolí (stožáry lodí, televizní antény, hrany letadla apod.)
Projevuje se jako keříčkovité sršení nafialovělé barvy a znali jej už
námořníci v dávných dobách. Časté pozorování tohoto úkazu na moři naznačuje
i jeho název - sv.Eliáš je patronem námořníků. Eliášův oheň se objevuje zejména
před bouřkou, kdy roste napětí mezi mraky a zemí. Než dosáhne napětí takové hodnoty,
aby uhodil blesk, nastane kolem hrotů předmětů trsový nebo doutnavý výboj
délky několika centimetrů. Tento druh výboje není pro člověka nebezpečný.
Více informací najdete např. na slovenské stránce
http://kekule.science.upjs.sk/fyzika/ucebnetexty/doplnkove/elprudplyny/01.htm
Z anglických stránek se můžete podívat na
http://www.encyclopedia.com/html/S/StE1lmosf.asp
Dotaz: Zajímalo by mě zdůvodnění, proč se síly v následujícím případu sčítají
(Siloměr
ukazuje součet). Na siloměr působí dvě síly v opačném směru. Jedna má
velikost 50 N a druhá 35 N. (Sucháček Jaroslav)
Odpověď: Vážený Jaroslave,
siloměr by samozřejmě neukazoval součet, t.j. 85 N, ale jen 35 N a
výsledkem by byl zrychlený pohyb siloměru ve směru větší síly se
zrychlením daným výslednicí 25 N a hmotnosti siloměru.
Předpokládám přitom, že každá z těchto dvou sil působí na opačných
koncích siloměru.
Dotaz: Jak určí archeologové stáří nálezů pomocí uhlíku? (Hanka)
Odpověď: Metoda využívající radioaktivní uhlík se používá v archeologii, paleontologii
i geologii. Stáří organických látek mohou vědci zjistit podle míry
rozpadu radioaktivního izotopu uhlíku 14C.
Ten vzniká v atmosféře přirozeně působením kosmického záření na dusík.
Při fotosyntéze využívají zelené rostliny uhlík ve formě oxidu uhličitého
a v rámci potravního řetězce ho předávají živočichům.
Organismy tak v průběhu celého života
vstřebávají kromě ostatních izotopů i uhlík 14C.
Poločas rozpadu uhlíku 14C je přibližně 5700 let,
to znamená, že za 5700
let se polovina uhlíku 14C přemění zpět na dusík.
Stáří organické hmoty lze proto stanovit, tak, že se změří podíl
uhlíku, který ještě ve vzorku zůstal. Stáří hornin se zjišťuje podobně
na základě poločasu rozpadu radioaktivního draslíku a argonu.
