Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
936) Fahrenheitova teplotní stupnice
27. 08. 2003
Dotaz: Od čeho se odvozuje teplotní stupnice Fahrenheintova. (Aleš Chaloupka)
Odpověď: Milý Aleši, v roce 1714 Fahrenheit sestrojil svůj první rtuťový teploměr.
Byl přesnější než doposud používané lihové teploměry (rtuť má nižší teplotní
roztažnost). Teploměr se mohl také používat pro větší rozsah teplot -
Fahrenheit se snažil najít vhodnou teplotní stupnici pro běžná měření
teplot, které se vyskytují na Zemi (např. meteorologická měření).
Pro svou teplotní stupnici stanovil tyto hlavní body:
96° F - teplota zdravého lidského těla
0° F - teplota eutektické směsi ledu, vody a salmiaku.
Stupnici mezi těmito body rozdělil dvakrát po 12 dílech a každý z nich
na 4 dílky - stupně.
Původně odpovídalo 30° F teplotě tání ledu a 90° F normální teplotě lidského
těla. Tyto teploty byly později změněny na 32° F (tání ledu) a 96° F
(teplota lidského těla). Teplota 90° F totiž odpovídá 32,2° C a
to není příliš "zdravé tělo". Později byla tato teplota díky
přesnějšímu měření posunuta na 98,6° F.
Fahrenheitova teplotní stupnice se používá dodnes hlavně v USA.
Dotaz: V nákladním voze (např. skříňová Avie) jsou na bidle
ptáci. Když automibil s ptactvem, které v klidu sedí zvážíme a porovnáme s
naměřenou hodnotou poté, co ptáci uvnitř vzlétli, bude hmotnost této uzavřené
soustavy : a) nižší , b) vyšší, c) stejná.
Předpokládám, že hmostnost vozu
bude stále stejná, ale nemám dostatek argumentů. (Stanislav.Oliva)
Odpověď: Podle principu akce a reakce bude při chaotickém poletování ptáků
tíha ávie stejná (u hmotnosti je to zcela samozřejmé, mic tam
nepřibylo). Ale v okamžiku, když ptáci najednou vylétli nahoru z
klidu, kdy seděli, byla během jejich zrychleného pohybu vzhůru tíha
trochu větší. Je to stejné, jako byste vy v té ávii vyskočil vzhůru.
Rozdíl v tom, že vy se odrážíte jen nohama od podlahy a ptáci i od
vzduchu není rozhodující.
Dotaz: Jsou-li dvě vozidla jedoucí za sebou a zadní vozidlo jede rychleji, než
vozidlo před ním, každodenní zkušenost říká, že je přední vozidlo dříve či
později předjeto. Nicméně, přední vozidlo nestojí a tak když se do stejného
bodu dostane vozidlo rychlejší, to pomalejší je již o kus dál a tak neustále
dokola ve stále kratších intervalech. Jak se tedy mohou vozidla předjet? (Martin Holub)
Odpověď: To, co se ptáte, je z historie známo jako paradox Achilla a želvy
(Achilles je rychlejší vozidlo, ale vyběhl později, želva je pomalejší,
dobíhané vozidlo). Ty dílčí intervaly mezi nimi se stále zkracují a
pokud Achilles i želva se pohybují rovnoměrně, pak se zkracují
geometrickou řadou. Ta má konečný součet, třebaže má nekonečně mnoho
členů. Součet dílčích intervalů udává právě vzdálenost, po které
Achilles želvu dohoní. V tom okamžiku mají oba stejnou polohu. Poté tedy
už běží Achilles vepředu a želva ho (marně) dobíhá.
Dotaz: 1) Můj dotaz je velmi primitivní, kde se ve vzorci s=1/2.a.t.t
(dráha, zrychlení, čas) vzalo číslo 1/2? (Interpid)
Odpověď: Zkuste si vynést do grafu závislost rychlosti nějakého rovnoměrně zrychleného pohybu na čase.
Dráha takového pohybu je rovna obsahu plochy pod grafem. Obsah trojúhelníka umíte jistě spočítat
je to 1/2.v.t = 1/2.a.t2.
Dotaz: Jak to, že širší pneumatiky znamenají
větší smykové tření? Ve škole se přece učíme, že smyková třecí síla nezávisí
na velikosti stykové plochy (F=mgf). Jak to tedy je? (Kamil)
Odpověď: Mezi pneumatikami a vozovkou nejde při normální jízdě před smykem o
smykové tření ale tření statické, kde třecí síla je součinem mgf
limitována, ale není až do kritického momentu dosažena. Nezávislost
na styčné ploše není absolutní. Pneumatiky závodních vozů se na
silnici "lepí" .
