Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
1297) Stín, ...
01. 10. 2002
Dotaz: Potřebuji nějakou definici, či vysvětlení pro pojmy: stín,polostín, optika,
zdroj světla. (TEREZA NOVAKOVA)
Odpověď: Milá
Terezo, optika je část fyziky, která zkoumá
podstatu světla a zákonitosti světelných jevů. Má dlouhou
historii a je vedle mechaniky jedním z nejstarších oborů
fyziky. To souvisí s tím, že člověk získává zrakem více
než 80% informací o světě. Zdroj světla je optický zářič, který
emituje viditelné záření - je to např. svíčka, žárovka,
Slunce apod. Stín je místo, kam nedopadá přímé světlo.
Nemusí tam být ale úplná tma (ve stínu stromu si můžeme
číst knihu). Polostín: když se na nějakém stínítku
protnou stíny dvou světelných zdrojů, pak nejtmavější
místo se nazývá plný stín a okolo jsou polostíny. Můžete
si vyzkoušet pokus se dvěma svíčkami umístěnými kousek od
sebe (např. na nějaké podložce) a papírem jako stínítkem.
Vzájemným posouváním papíru a svíček dostanete nejdřív
dva stíny, pri dalším posouvání se stíny protnou - vznikne
jeden plný stín a dva polostíny, a nakonec oba stíny splynou
v jeden stín).
Dotaz: Zajímal by mě vzorec na výpočet rychlosti předmětu,
který narazil do balistického kyvadla.
Co potřebuji znát za veličiny?
Je rozhodující délka provázku držící kyvadlo?
Jak moc se odráží přeměna energie na teplo po dopadu a existuje na to nějaký vzorec? (Vašek)
Odpověď: Milý Vašku, podívejte se na Fyzweb, najdete tam vysvetlení
daného problému a mužete si k tomu vyzkoušet i jednoduchý
pokus, adresa:
http://fyzweb.cuni.cz/dilna/pokusy/node14.htm
Dotaz: 1. Chtěl bych vás požádat o zjednodušené vysvětlení fukce ledničky (co se kdy děje s médiem, které se k chlazení používá ).
2. Proč opisuje duha kružnici (pokud je to tedy přesná kružnice)?
3. Na jekém principu funguje obyčejný komín, který táhne i když se pod ním netopí.
(Jiří Salfický)
Odpověď: Milý
Jirí, chladnicka je tepelný stroj, který využívá
cyklické stlacování a rozpínání plynu. Cím více plyn
stlacíme, tím více se zahreje a predá více tepla do
okolí. Pri rozpínání do puvodního stavu se naopak
ochladí. Stlacování plynu probíhá mimo skrín lednicky a
rozpínání uvnitr. Když si sáhnete na zadní stenu
chladnicky, je tam trubicka v mrížce, která pekne hreje.
Aby chladnicka dobre chladila, nesmí stlacený plyn zustat
horký. Proto zadní cást chladnicky nezakrýváme, abychom
umožnili ochlazování mrížky proudícím vzduchem.
Cásti chladnicky (obrázek dodám): 1. kompresor -
pumpa, která stlacuje chladící látku, ta se pritom
ohrívá. 2. kondenzátor - potrubí, kde se zahráté
chladivo okolním vzduchem ochlazuje a zkapalnuje. 3. úzká
trubicka - škrtí proud chladiva deroucího se pod tlakem
z kondenzátoru do výparníku. 4. výparník - je
potrubí, v nemž chladivo vre, rozpíná se a ochlazuje. Toto
potrubí je omotané kolem krabice, ve které je v lednicce
nejvíce zima.
Dríve se používaly v chladnickách jako chladivo freony, ty
ale poškozují ozonovou vrstvu kolem Zeme, proto se dnes již
nepoužívají. Pro teploty chlazení v rozmezí -25°C až 5°C
se používají speciální plyny. Ty pri rozpínání ve
výparníku (pri teplote asi -25°C) vrou a pri stlacování
v kondenzátoru (pri teplote asi 55°C) zkapalnují. Zajímavost: První chladnicka byla zhotovena v roce
1834.
Na další dva dotazy
naleznete odpoved níže ve starších dotazech Odpovedny.
Dotaz: Mám 2 cívky, přičemž pól jedné cívky je v určité vzdálenosti od pólu druhé cívky. Zajímá mě jak se vypočítá magnetická síla mezi póly cívek,která vznikne začneli cívkami protékat stejnosměrný proud.Jaký na to má vliv vnější průměr cívky,délka cívky průřez a délka drátu namotaného na cívce,počet vrstev závitů,počet závitů, průměr jádra cívky,materiál z kterého je jádro, velikost napětí a proudu, vzdálenost mezi póly? Co všechno na to má vlastně vliv? (David)
Odpověď: Milý
Milane, ackoli úloha vypadá jednoduše, špatne se reší.
Jsou-li cívky daleko od sebe, je možné je považovat za
magnetické dipóly a ty na sebe pusobí prostrednictvím
silové dvojice. Volná cívka v ose druhé pevné cívky se
natocí tak, aby její osa byla shodná s osou druhé cívky, k
druhé cívce opacným polem. Je-li otocná cívka na ose
kolmé k ose pevné cívky, natocí se s ní rovnobežne i se
souhlasným smerem pólu. Dobre se to uvidí podle prubehu
silocar dipólu. Zmínené polohy jsou i polohami stabilními s
minimem energie. V obecné poloze záleží na místním
prubehu silocar. Silové pusobení schopné vyvolat
translacní pohyb cívky je dáno soucinem magnetického
momentu cívky a divergence pole, tedy zmeny pole s posunutím.
Obecne tam takové síly budou pusobit, zvlášte jsou-li
cívky blízko sebe a nelze je považovat za bodové dipóly.
Výpocet je obtížný, ne-li nemožný.
