Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
1303) Permitivita vakua
24. 09. 2002
Dotaz: Mohli byste mi prosím definovat a vysvětlit pojem: Permitivita vakua? (PD)
Odpověď: Na
permitivitu vakua je možná dobré se dívat jako na konstantu,
která souvisí s volbou jednotek pro náboj a pro sílu
(vystupuje v Coulombově zákonu), ale která je současně
zvolena tak, že při přechodu od vakua k prostředí, které se
polarizuje, stačí tuto konstantu modifikovat (násobit
relativní permitivitou) a opět máte platné vztahy.
Samozřejme jsou i další souvislosti, čtěte si nějaké
knížky o teorii elektromagnetického pole.
Dotaz: Prozraďte mi prosím, jestli v pneumatice stoupne tlak po nasazení na auto. (David Kiršner)
Odpověď: Experimentálne
jsem to nezkoumal, ale rekl bych, že po prostém nasazení,
když je auto ješte na zvedáku, nevidím, proc by se tlak
mel zvýšit. Když si auto na pneumatiku sedne, pak je
nejakým zpusobem deformována a tlak se v ní muže o trochu
zvýšit. Závisí na konstrukci pneumatiky, o kolik. Když pak
auto pojede, pneumatiky i vzduch se zahrívají a tlak vzroste.
Dotaz: 1. a) budu-li znát nadmořskou výšku v lokalitě A, čas, teplotu, azimut slunce v tento čas a ve stejný okamžik nebo i později se přesunu do bodu B, kde budu znát tyto stejné informace nebo za
b)v bodě A budu znát nadmořskou výšku, budu mít stopky a kyvadlo (s 26cm závěsem) a v bodě B jen to kyvadlo potom:dá se nějak vypočítat(odvodit vzorec) co nejpřesněji nadmořská výška v bodě B? Nejvíce by mě zajímala varianta b).
2. Nemohu najít vzorec (krom obecného) pro výpočet vzdálenosti mezi body A a B ze souřadnic WGS-84, S-42. Jaké jsou přesné rozměry pomyslného obdelníka 1 stupeň sev.š krát 1 stupeň vých.délky?
(Honza)
Odpověď: Díky
za komplimenty, první dotaz vypadá jak z nejakého kvízu pro
mladé fyzikální génie. Ježto mám momentálne inteligenci
na nule, nic duchaplného mne nenapadá, g meritelné kyvadlem
sice na výšce závisí, ale ne tak dramaticky, abyste reálne
neco zmeril (zkuste si to spocítat). Teplota také závisí
na výšce, jiste víte, že v suchém vzduchu klesá zhruba o
1° na 100 m a ve vlhkém o 0,6°/100 m, ale to je na reálné
merení výšky stejne nepraktické, nebot teplota je silne
ovlivnena místem, kde ji meríte a konkrétním pocasím.
Pro výpocet vzdálenosti mužete mít bud obecný vzorec,
který pocítá vzdálenost na kouli (délka úseku kružnice,
který spojuje ony body), ten je ohavný. Nebo vám stací
vzdálenost v menších merítkách, kde mužete zanedbat
zakrivení zemského povrchu. Pak jednoduše podle Pythagorovy
vety sectete vzdálenost po poledníku (polomer Zeme ×
rozdíl šírek v radiánech) a vzdálenost po rovnobežce
(polomer Zeme × cos(šírky) × rozdíl délek v radiánech).
Tohle je Vám jiste jasné jenom ze znalosti toho, co je
zemepisná šírka a délka. Speciálne si mužete vzít jako
rozdíl šírek i délek jeden stupen. V systému S-42 je to
ješte jednodušší, protože systém je kilometrový a tak jen
používáte Pythagorovu vetu (zase za predpokladu, že
zakrivení Zeme nehraje podstatnou roli).
Další informace najdete i na webu, stací do hledace dát
klícová slova jako souradnice, WGS84, S42...
Dotaz: Jak se dá vysvětlit stav beztíže, např. v raketě ?
Lze to nějak přehledně vysvětlit z hlediska inerciální vztažné soustavy ? (Vilem)
Odpověď: Milý
příteli, jistě a velmi snadno. Nejdříve ale co je to tíha.
Když se pověsíš na gumové lano, tak se lano natáhne. Proč,
to je jasné. Tebe táhne dolů zemská gravitace a ty zase
táhneš za lano. Té síle, kterou ty táhneš za lano se
říká Ondřejova tíha. Když se lano nahoře přetrhne, budeš
ty i lano padat dolů, lano už nebude Tvá tíha napínat,
budeš s lanem ve stavu beztíže. Když si vylezeš s knihou na
dlani na stůl a skočíš do dálky, opět během letu nebude
kniha svou tíhou tlačit na Tvou dlaň. Budete opět ve stavu
beztíže. Když budeš mít krabici a v ní siloměr se
zavěšenou kilovkou, bude siloměr, pokud ho držíš v ruce,
ukazovat tíhu kilovky. Když krabici hodíš jakkoli (třeba i
svisle vzhůru), siloměr se zaklapne a bude při letu ukazovat
nulu - půjde o stav beztíže.
Z hlediska "skoroinerciální soustavy" Země družice
obíhající zemi koná vlastně pád. Stejně padá i všechno,
co je v družici a opět je to tedy v beztížném stavu.
Pobobně beztížný stav docílíme v letadle, které musí
letět přesně po takové dráze a takovou rychlostí, jakou by
ve vzduchoprázdnu padalo při vodorovném vrhu.
Beztížný stav tedy je výsledkem toho, že působením
gravitace všechno padá úplně stejně. Pod slovem padá ovšem
zahrnujeme všechny pohyby, při kterých působí jen gravitace,
tj. i vrhy všemi směry.
Dotaz: Měl bych dotaz.Budu mít referát z fyziky a to o potenciální energii.Potřebuju osvětlit,co to je, protože nemohu sehnat žádnou literaturu. (Ivo)
Odpověď: Milý příteli, potenciální energie je stručně řečeno, tak
jako každá energie, zakonzervovaná práce. Jak se dá práce
zakonzervovat, aby se nezkazila? Třeba tak, že něco zvedneme
do výšky. Tak to děláme s vodou v přepouštěcích
elektrárnách. Vodu čerpáme do nádrže na kopci (tím ta voda
získa potenciální energii gravitační) a ráno ji pustíme
dolů na turbínu a ona svou energii odevzdá generátoru
elektrické energie.
Jiná potenciální energie je energie pružnosti. Když
napínáme luk, tak konáme práci, která je naštosovaná do
luku. Když vystřelíme, luk svou energii poskytne šípu a
práci nám vrátí, i když, tak jako vždycky, ne celou. Část
utratí na teplo. Když k sobě přimáčkneme dva magnety
souhlasnými póly, opět nám to dá trochu práce. Potom, co
jeden magnet pustíme, odskočí. Potenciální energie
magnetická se přemění na energii pohybovou. Zcela obdobně to
bude při oddalování dvou elektrických nábojů opačného
znaménka, které budou zvyšovat svou potenciální energii
elektrickou. Ta se opět může přeměnit na jinou formu
energie. Částicím atomového jádra můžeme dodat
potenciální energii jadernou, také oddalováním od zbytku
jádra.
