Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 13 dotazů obsahujících »částicí«
11) Mezony pi0 a eta
10. 05. 2003
Dotaz: 1. Zajímalo by mě, jaký je rozdíl mezi částicí pí0 a částicí éta. Je možné
říct, že pí0 je složeno z kvarků u a anti-u, a éta je složeno z kvarků d a
anti-d? 2. Existuje nějaký veřejně přístupný fyzikální server, kde by bylo
uvedeno, z jakých kvarků se jednotlivé mezony a baryony skládají? (Pavel Bednář)
Odpověď: Mezony pi0 a eta jsou OBA 'namíchány' z kvarků u a anti-u, d a anti-d,
a eta dokonce i z s a anti-s, ale každý JINÝM ZPŮSOBEM. Pouhý kvarkový obsah
totiž plně nevystihuje danou částici, takže to není tak jednoduché, jak
jste si možná představoval. Namíchání vypadá přibližně takhle:
Pi0 = u anti-u - (d anti-d)
Eta = kombinace (u anti-u) + (d anti-d) + (s anti-s)
a
(u anti-u) + (d anti-d) -2(s anti-s)
Tvar namíchání hlouběji souvisí s jistou symetrií, která se za vším
skrývá. Jde tak o odlišné fyzikální stavy, což se projevuje jako odlišné
částice (různé hmotnosti).
Dalším rozdílem je, že pion se vyskytuje ve třech různých nábojových variantách
(pi+, pi0, pi-), kdežto eta pouze v jedné neutrální.
Dotaz: Doslechli jsme se, že jsou prý objeveny částice rychlejší, než světlo.
Můžete nám k tomu prosím zdělit bližší informace.
(Pavel Čejka, Josef Horalek)
Odpověď: To neberte vážně, to jsou takové ty polopravdy -- buď sice
pravdivé, ale vytržené z kontextu (např. o virtuálních
částicích), anebo někdo něco prostě špatně pochopil.
(Anebo taky někdo prostě lže; máme přece svobodu, ne??) Ať
je co je, žádná částice nebo signál schopný přenášet
informaci se nemůže pohybovat rychleji než světlo, jinak by
šlo vytvořit situaci, při níž by důsledek nastal dříve
než příčina. (Pokud tohle nevadí, jako při různých
modelech v rámci mikrosvěta, tak spánembohem.)
Příklad na tzv. ireálný signál (neschopný přenášet
informaci) letící rychleji než světlo (a třeba i nekonečně
rychle) si vytvoříte snadno. Jste na stavbě a shora padá
prkno, levý konec trochu níž ne pravý. Právě míjí
vodorovné prkno, na kterém vy stojíte. V jeho rovině se tedy
poprvé objeví v jednom bodě levý kraj padajícího prkna,
vzápětí je níž a onen myšlený bod -- průsečník roviny
prkna klidného a padajícího (ona je to samozřejmě vlastně
vodorovná přímka , ale o to teď nejde) se pohybuje doprava.
Padá-li prkno rychlostí V a svírá-li s vodorovným prknem
úhel fí, pak průsečník se pohybuje rychlostí V/tg fí.
Je-li fí malinké, je rychlost průsečníku obrovská. Je-li
fí=0, je rychlost nekonečná (roviny prken se "dotknou všude
najednou". Ale zkuste po tom průsečníku přenést nějakou
informaci -- když ho tvoří pokaždé jiné molekuly jak
dřeva padajícího, tak i stojícího! Podobně je tomu s klasy
kývajícími se na poli. Jsou-li "rozfázovány", běží po
poli jasná vlna. Jsou-li sfázovány, pohybují se současně
všude, a "vlna" je vlastně nekonečně rychlá. Ale
pošlete po ní nějakou zprávu.
