Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 13 dotazů obsahujících »částicí«
7) Červánky
11. 10. 2005
Dotaz: Prosím, jak vznikají červánky, co je jejich původem. Kde se bere prach, který je
v "červáncích", co vlastně způsobuje červenou barvu. Děkuji za laický výklad.
Andrea (Andrea)
Odpověď: Červánky jsou optický jev vznikající v důsledku lomu slunečních paprsků v atmosféře a jejich rozptylu na částicích prachu a na molekulách vzduchu. Z viditelného spektra se nejvíce rozptylují modrá a fialová barva (také proto je přes den obloha modrá), oranžová a červená se rozptylují nejméně. V době východu nebo západu slunce prochází červená část slunečního spektra atmosférou s menším zeslabením než ostatní části spektra a oblaky nasvícené tímto světlem jsou proto červené.
Dotaz: Dobrý den, mám dotaz je pravda že podle kvantové teorie může hmota existovat jak
v částicích tak ve vlnách? A je pravda, že kdybychom u nějakého objektu na
subatomární úrovni posunuli vlny o 180 stupňů, stal by se pro nás neviditelný?
(Tomáš Macejka)
Odpověď: Já bych spíše řekl, že v kvantové teorii se stírá rozdíl mezi částicemi a
vlnami, což jsou pojmy, které do mikrosvěta plného zajímavých a neobyčejných
jevů přinášíme z našeho makrosvěta. Například na rentgenové záření se někdy hodí
dívat jako na vlny (když studujeme jeho difrakci na krystalech) a někdy jako na
proud částic - fotonů (když nás bude zajímat, co třeba způsobí v polovodičovém
detektoru). Cesta k poznání není v meditacích, jak je to možné, ale v seznámení
se s ději mikrosvěta a jejich popisem. Když k vlnění přidáte další posunuté ve
fázi o 180° a se stejnou amplitudou a když zařídíte interferenci obou těchto
vlnění, tak se obě vlnění navzájem vyruší. Ale strefit se do fáze i amplitudy
není vůbec snadné, prakticky se takový efekt využívá při aktivní protihlukové
ochraně.
Dotaz: Proč je mokrá tabule tmavší, než suchá? (František Kříž)
Odpověď: Při pokrytí různých povrchů vrstvou vody může skutečně
docházet ktomu, že se zdají být tmavší či světlejší, nebo že mění
barvu. Příčiny mohou být různé. U hrubých povrchů, jako omítka nebo asi
také křídou pošpiněná tabule hraje zpravidla roli "vyhlazení" povrchu.
Dopadající světlo se vpřípadě hrubého povrchu odráží a rozptyluje na
částicích a nerovnostech (existují teorie popisující hrubost povrchu a
rozptyl/odraz světla na něm). Rozptyluje se více méně do všech směrů
(difúzní odraz) (za určitých podmínek, surčitým směrovým diagramem atd.).
Po namočení (pokrytí vrstvou vody) se světlo při dopadu setkává nejprve s
hladkým rozhraním vzduch-voda. Na hladkém povrchu se světlo odráží podle
zákona odrazu, tedy při osvětlení tabule pod větším úhlem (z boku) se
většina světla odráží také pod tímto úhlem, a v jiných směrech vychází
podstatně méně světla, které vzniká tak, že se zbytek propuštěného
světla rozptyluje na částicích a vychází opět ven rozhraním voda-vzduch.
Na tomto rozhraní dochází pro určité úhly k totálnímu odrazu (světlo
nevyjde ven). Navíc přítomnost vody mezi částicemi může ovlivnit
rozptyl světla částicemi (částice jsou v prostředí s jiným indexem lomu
než ve vzduchu), resp. průchod světla mezi částicemi.
Dotaz: Prosím poraďte mi s odpovědí na následující dotaz, sám jsem nebyl tazatele
schopen uspokojit. Jakým způsobem je zajištěno, aby po vzniku antičástice
nedošlo okamžitě k anihilaci s její částicí. Dočetl jsem se v nějakém
časopise, že se k tomu používá tzv. magnetická past. Ale jestli je to tak,
proč právě magnetické pole, případně jak to funguje? Stačil by mi i odkaz na
nějaké webové stránky, sám jsem při hledání neměl štěstí. (R. Petr)
Odpověď: Pravděpodobnost, že vzniklá antičástice anihiluje s jinou částicí, je
dána účinným průřezem této interakce a hustotou potenciálních terčů, tj.
zde partnerských částic. Takže když necháte antičástici létat ve vakuu,
nemá s čím anihilovat. Můžete ji třeba pustit do vesmíru, když si ji
chcete udržet v dohledu v nějaké vakuové nádobě, musíte ji tam donutit
zůstat - musíte ji tam udržet. Když bude ona antičástice nabita, můžete ji
ve své vakuové pasti držet pomocí magnetického a/nebo elektrického pole.
To se skutečně dělá. Napište do hledače slova jako "antiparticle" "trap"
nebo "magnetic trap".
Dotaz: 1. Zajímalo by mě, jaký je rozdíl mezi částicí pí0 a částicí éta. Je možné
říct, že pí0 je složeno z kvarků u a anti-u, a éta je složeno z kvarků d a
anti-d? 2. Existuje nějaký veřejně přístupný fyzikální server, kde by bylo
uvedeno, z jakých kvarků se jednotlivé mezony a baryony skládají? (Pavel Bednář)
Odpověď: Mezony pi0 a eta jsou OBA 'namíchány' z kvarků u a anti-u, d a anti-d,
a eta dokonce i z s a anti-s, ale každý JINÝM ZPŮSOBEM. Pouhý kvarkový obsah
totiž plně nevystihuje danou částici, takže to není tak jednoduché, jak
jste si možná představoval. Namíchání vypadá přibližně takhle:
Pi0 = u anti-u - (d anti-d)
Eta = kombinace (u anti-u) + (d anti-d) + (s anti-s)
a
(u anti-u) + (d anti-d) -2(s anti-s)
Tvar namíchání hlouběji souvisí s jistou symetrií, která se za vším
skrývá. Jde tak o odlišné fyzikální stavy, což se projevuje jako odlišné
částice (různé hmotnosti).
Dalším rozdílem je, že pion se vyskytuje ve třech různých nábojových variantách
(pi+, pi0, pi-), kdežto eta pouze v jedné neutrální.
