Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 6 dotazů obsahujících »červí«
4) Přenos informace
15. 08. 2003
Dotaz: Pokud jsou dvě hvězdy od sebe velmi vzdálené, mají
stejnou hmotnost a jedna se srazí s tělesem a svou hmotnost změní, změní se
působící gravitační síla této hvězdy na druhou až po určité době. Žádná
informace se totiž nemůže šířit rychleji než legendárních 299
792 458 m/s a okamžitá změna by vlastně znamenala nekonečnou rychlost přenosu
informace.
Chci se zeptat: 1. Jak je potom možné, že se dvě častíce od sebe
vzdálené mohou ovlivnit okamžitě? Je to něco jako nelokální transformace.
Anebo 2. Co kdyby se ta informace o zmněně gravitačního pole přenesla z jedné
hvězdy na druhou přes červí díru (neboli skrz hyperprostor) a změna by se
udála najednou? (Mark D.)
Odpověď: Nejsem specialista v této oblasti, takže jen náznakem:
Částici míníte zřejmě kvantovou, nikoli makroskopickou. Popis
kvantových částic je však mnohem složitější, než jak se pro názornost
prezentuje, když se mluví o "částici". V kvantové teorii je "částice"
popsána např. svou vlnovou funkcí (nebo i jinak, např. stavovým vektorem -
ekvivalentním vlnové funkci, anebo maticí hustoty, jde-li o tzv. smíšený
stav) a její "poloha" není jejím prostým atributem, jako je tomu u částice
klasické, ale čímsi, čeho střední hodnota či pravděpodobnost výsledku
měření se z vlnové funkce (stavového vektoru, matice hustoty) počítá jako
výsledek působení oprátoru polohy částice, vyjádřeného způsobem
odpovídajícím zápisu vlnové funkce (stavového vektoru, matice hustoty). Za
obvyklých sitauací nejsou proto Vámi zmíněné relativistické efekty středem
zájmu a neuvažují se. (Asi jako když máte v elektronice ideové schéma
zvukového předzesilovače s filtry atd., na začátku máte slabý signál ze
snímací hlavy, na konec upravený a silnější signál postoupený dál.
Samozřejmě to nenarušuje zákon zachování energie, protože ten
předzesilovač je nějak napájený atd., ale Vás zajímá spíš jen osud signálu
a jeho změny než skutečnost, že se i zde zachovává energie.)
Pokud je mi známo, tak dosud není vytvořena vnitřně konzistentní teorie
zahrnující i kvantovou teorii, i obecnou teorii relativity; přesto pokládám
za přijatelné, že obě teorie jsou ve svých pracovních oborech natolik
správné (= v souladu s experimentem, s vnitřní konzistencí a se schopností
predikovat), že jsou prakticky použitelné a používané.
Dotaz: Je černá díra "branou" do čtvrté dimenze? (Lukáš Lička)
Odpověď: Takto se to říci nedá. V Einsteinově teorii JSOU čtyři dimenze (3
prostorové a 1 časová). Černá díra je oblast prostoročasu ohraničená
"fiktivním povrchem" tzv. horizontem: lze skrz něj projít pouze dovnitř,
nikdy ne směrem ven. Člověk, který pod horizont spadne může v principu
žít dále, bude však nutné padat do středu černé díry. Tam se nachází
singularita. Během pádu do ní narůstají slapové gravitační síly, které
pozorovatele dříve či později roztrhají na kusy.
Existují ovšem i černé díry (např. když jsou elektricky nabité), které v
principu umožňují při "troše manévrování" se singularitě vyhnout a
"vyletět" v JINÉM vesmíru (ovšem opět stejné dimenze, jako má ten náš).
Jiná věc je, že si tento "tunel" do jiného vesmíru (tzv. červí díru) lze
PŘEDSTAVIT (znázornit) jako "most skrze vyšší dimenzi".
Dotaz: Co to jsou "červí díry". Mluvilo se o nich v seriálu BBC Vesmír. (Jana Danišková)
Odpověď: Červí díry, pokud existují, jsou toplogické anomálie ve vesmíru. Jejich
teoretická možnost plyne z Einsteinovy obecné teorie relativity.
Zjednodušeně jde o to, že vnitřek černé díry by byl přímo propojen
"hrdlem" s bílou dírou, takže by v principu bylo možné vletět do jejího
ústí (skrze černou díru) a vyletět jinde ve vesmíru na druhém konci
bílou dírou. Vzdálenost "skrze" červí díru by přitom mohla být kratší,
než odpovídající vzdálenost mezi jejími konci, měřeno ve vnějším
("normálním") vesmíru. Kdybychom našli vhodnou červí díru, tak by se v
principu dalo cestovat rychle hodně daleko, třeba až na druhý konec
vesmíru. Nedávné práce dokonce ukazují, že vhodnou manipulací s červí
dírou by bylo možné sestrojit i stroj času.
Zatím to vše vypadá spíše jako sci-fi, ale teoreticky to vyloučit nelze.
Žádná skutečná červí díra zatím ovšem objevena nebyla, je to jen
hypotetická možnost. Také tu je problém stability hrdla: zdá se, že při
pokusu proletět jím se nutně červí díra zhroutí. Úplně jasno v tom ale
prozatím není, takže klidně lze červí díru používat jako vhodnou
rekvizitu ve Star Treku.
