Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 33 dotazů obsahujících »blesk«
1) Gama záblesk GRB 080319B
07. 05. 2008
Dotaz: Výbuch hvězdy v Pastýři. V těchto dnes se objevila zpráva, že v Pastýři
vybuchla hvězda ve vzdálenosti 7,5 mld sv. r. a byla asi 5.5 mag. Můžete
prosím porovnat výkon tohoto výbuchu např. se zář. výkonem Slunce? Kde
výbuch skutečně nastal když fotony letěly 7.5 mld roků a během cesty se
různě ohýbaly kolem hmotných objektů? Děkuji za odpověď. (Jaroslav Dosoudil)
Odpověď: Jedná se o tzv. gama záblesk (anglicky "gamma-ray burst", zkrácené GRB) ze dne 19.3.2008. Více se o tomto mimořádně jasném objektu lze dočíst přímo u pozorovatelů na adrese http://gcn.gsfc.nasa.gov/other/080319.gcn3. Číslování je velice jednoduché: 08 znamená rok 2008; 03 znamená měsíc březen; 19 znamená den objevu. Pokud daný den bylo pozorováno více záblesku, pak se přidají ještě písmena A, B, C, ... podle pořadí objevu. Ten mimořádně jasný záblesk má písmeno B. Takže pro jakoukoliv další detektivní práci na internetu zadejte do vyhledávače GRB 080319B.
GRN 090319B, zdroj: NASA
Gama záblesky jsou nejjasnějšími objekty ve vesmíru. Např. Slunce září výkonem 3,8x1026 W (1026 znamená, že za 1 je 26 nul; W = Watt), gama záblesk má výkon zhruba 1044 W. Na druhé straně Slunce září milliardy let, záblesk jen sekundy až desítky sekund. Pak jasnost klesá, a lze pozorovat tzv. dosvit někdy i několik dní (ale jen s nejvýkonnějšími dalokohledy).
U našeho objektů při největší jasnosti byl záblesk pozorovatelny asi 10 sekund i pouhým okem, protože maximální viditelná jasnost, jak píšete, byla 5,5 mag.
Gama záblesky jsou v tzv. kosmologických vzdálenostech (stejně jako např. galaxie a kvazary). Znamená to, že jsou v největších pozorovaných vzdálenostech (milliardy světelných let), a i signálů trvá milliardy let, než k nám od doby vyslání doletí. Nicméně, konkrétně u gama záblesku 080319B, se nejedná o rekordní možný čas a vzdálenost. Mimořádnost byla dána maximální pozorovanou jasnosti 5,5 mag.
Čas letu jste již udala (7,5 milliard let), Takže výbuch nastal v době, kdy Země ještě ani neexistovala.
V případě určení vzdálenosti objektů od nás je situace trochu složitější, protože musíte rozlišit mezi vzdálenosti v okamžiku vyslání a v okamžiku příjmů (t.j. dnes). Tyto dvě vzdálenosti nejsou ani zdaleka totožné, protože než k nám světlo doletělo, tak se objekt hodně vzdálil díky rozpínání vesmíru. Navíc ani neplatí, že když letělo světlo 7,5 milliardy let, tak v okamžiku vyslání byl objekt 7,5 milliardy světelných let daleko (opět díky rozpínání vesmíru). Konkrétní hodnoty lze vyčíslit pomoci složitějších vzorců. V našem případě lze říci, že objekt byl v době výbuchu ve vzdálenosti 5,3 milliard světelných let, a nyní je ve vzdálenosti 10,3 milliard světelných let.
Dodám ještě, že při těchto obrovských rozměrech samotná definice vzdálenosti je dosti komplikovaná záležitost. Proto u těchto kosmologických objektů je nejlepší používat tzv. rudý posuv. Více o těchto otázkách se lze dočíst např. na stránce http://www.astro.ucla.edu/~wright/intro.html. U objektu 080319B byl rudý posuv 0,94.
Co se týče směru letu je situace jednoduchá - "ohýbání" kolem jiných objektů lze zanednat. Takže signály z gama záblesku přiletěly prakticky přímočaře.
Dotaz: Prosím Vás, jak se dá vysvětlit červené zbarvení očí při focení
digitálním fotoaparátem. (Milana Šachlová)
Odpověď: Červené oči se na fotografii objevují při použití blesku. Intenzivní světlo blesku pronikne skrz zornici hluboko do oka, ozáří sítnici (je červená) a to je přesně to, co na fotografii pozorujeme - červenou sítnici uvnitř oka. Tento nepříjemný jev lze částečně potlačit tím, že těsně před vyfocením na oko ostře posvítíme (to je ono chvíli trvající poblikávání blesku při zapnutí funkce "redukce červených očí"). Zorničky se pak reflexivně stáhnou, otvor ústící do oka je tedy menší - menší bude i červená oblast na fotografii.
Výrazně pomůže, pokud se fotografovaná osoba nedívá přímo do objektivu. Červené oči se dají odstranit v grafických editorech, pomocí kterých fotografie zpracováváme. Často na to mají tyto editory vytvořené chytré nástroje, takže odstranění červených očí je otázka dvou kliknutí.
Doplněno: k
eliminaci efektu se využívá též blesku, který je umístěný výrazněji mimo
optickou osu přístroje. Světlo z osvětlené části sítnice se tak nepromítne do objektivu.
Dotaz: Vážený pane/Vážená paní, narazil jsem na jedné astronomické letní akci na velice
zajímavý ( i když neastronomický) jev. Pokud rozbíjím cca 1/3 kostky cukru
stisknutím kombinačních kleští v naprosté tmě (v místnosti nesmí být prakticky
žádné světlo), objeví se v kleštích malý záblesk. Nevíte, co by mohlo být jeho
příčinou? Pravděposobně půjde o tření, ale není mi to zcela jasné. Děkuji
Miloslav Machoň Gymnázium Cheb (Miloslav Machoň)
Odpověď: Tento jev se nazývá triboluminiscence a jde při něm o to, že krystalická
látka absorbuje část dodané mechanické energie (drcení), čímž přejde do
stavu o vyšší energii (tzv. excitovaný stav). Při návratu zpět do základního
stavu (což se děje prakticky ihned) je přebytek energie vyzářen v podobě
světla. Ne každá látka je vhodným adeptem pro triboluminiscenci - nutností
jsou vhodně uspořádané energetické stavy, které dovolují příslušné přechody.
Dotaz: Dobry den. Když byla bouřka, tak jsme vždycky počítali dobu mezi bleskem a
hromem jak je daleko. Ráda bych se zeptala jestli je to správně. Děkuji (jana nejedla)
Odpověď: Ano, pro hrubou představu o vzdálenosti úderu blesku lze skutečně počítat sekundy mezi viditelným bleskem a slyšitelným hromem. Podělíte-li pak napočítané číslo 3, vyjde přibližná vzdálenost v kilometrech. Podstatou tohoto "měření" je skutečnost, že zatímco světlo k nám dorazí prakticky hned (tedy například se zpožděním několik mikrosekund, což je zcela zanedbatelné), zvukové vlně to trvá déle - a kilometr urazí právě přibližně za 3 sekundy (rychlost zvuku ve vzduchu za běžných podmínek je něco okolo 340 m/s, přesná hodnota závisí na mnoha faktorech).
Dotaz: Může mě zasáhnout blesk, když třeba spím, a mám na sobě zlatej řetízek? (Martin)
Odpověď: Pokud spíte v uzavřené budově, nedotýkáte se přitom topení, vodovodních trubek ani jiných velkých kovových konstrukcí a nejste "nalepen" na okno, pak lze zásah bleskem prakticky zcela vyloučit. Zlatý řetízek (je-li normálně na těle, tedy netrčí-li do prostoru) pravděpodobnost zásahu bleskem prakticky nijak neovlivní.