Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 33 dotazů obsahujících »blesk«
2) Červené oči na fotografii
11. 04. 2008
Dotaz: Prosím Vás, jak se dá vysvětlit červené zbarvení očí při focení
digitálním fotoaparátem. (Milana Šachlová)
Odpověď: Červené oči se na fotografii objevují při použití blesku. Intenzivní světlo blesku pronikne skrz zornici hluboko do oka, ozáří sítnici (je červená) a to je přesně to, co na fotografii pozorujeme - červenou sítnici uvnitř oka. Tento nepříjemný jev lze částečně potlačit tím, že těsně před vyfocením na oko ostře posvítíme (to je ono chvíli trvající poblikávání blesku při zapnutí funkce "redukce červených očí"). Zorničky se pak reflexivně stáhnou, otvor ústící do oka je tedy menší - menší bude i červená oblast na fotografii.
Výrazně pomůže, pokud se fotografovaná osoba nedívá přímo do objektivu. Červené oči se dají odstranit v grafických editorech, pomocí kterých fotografie zpracováváme. Často na to mají tyto editory vytvořené chytré nástroje, takže odstranění červených očí je otázka dvou kliknutí.
Doplněno: k
eliminaci efektu se využívá též blesku, který je umístěný výrazněji mimo
optickou osu přístroje. Světlo z osvětlené části sítnice se tak nepromítne do objektivu.
Dotaz: Vážený pane/Vážená paní, narazil jsem na jedné astronomické letní akci na velice
zajímavý ( i když neastronomický) jev. Pokud rozbíjím cca 1/3 kostky cukru
stisknutím kombinačních kleští v naprosté tmě (v místnosti nesmí být prakticky
žádné světlo), objeví se v kleštích malý záblesk. Nevíte, co by mohlo být jeho
příčinou? Pravděposobně půjde o tření, ale není mi to zcela jasné. Děkuji
Miloslav Machoň Gymnázium Cheb (Miloslav Machoň)
Odpověď: Tento jev se nazývá triboluminiscence a jde při něm o to, že krystalická
látka absorbuje část dodané mechanické energie (drcení), čímž přejde do
stavu o vyšší energii (tzv. excitovaný stav). Při návratu zpět do základního
stavu (což se děje prakticky ihned) je přebytek energie vyzářen v podobě
světla. Ne každá látka je vhodným adeptem pro triboluminiscenci - nutností
jsou vhodně uspořádané energetické stavy, které dovolují příslušné přechody.
Dotaz: Dobry den. Když byla bouřka, tak jsme vždycky počítali dobu mezi bleskem a
hromem jak je daleko. Ráda bych se zeptala jestli je to správně. Děkuji (jana nejedla)
Odpověď: Ano, pro hrubou představu o vzdálenosti úderu blesku lze skutečně počítat sekundy mezi viditelným bleskem a slyšitelným hromem. Podělíte-li pak napočítané číslo 3, vyjde přibližná vzdálenost v kilometrech. Podstatou tohoto "měření" je skutečnost, že zatímco světlo k nám dorazí prakticky hned (tedy například se zpožděním několik mikrosekund, což je zcela zanedbatelné), zvukové vlně to trvá déle - a kilometr urazí právě přibližně za 3 sekundy (rychlost zvuku ve vzduchu za běžných podmínek je něco okolo 340 m/s, přesná hodnota závisí na mnoha faktorech).
Dotaz: Může mě zasáhnout blesk, když třeba spím, a mám na sobě zlatej řetízek? (Martin)
Odpověď: Pokud spíte v uzavřené budově, nedotýkáte se přitom topení, vodovodních trubek ani jiných velkých kovových konstrukcí a nejste "nalepen" na okno, pak lze zásah bleskem prakticky zcela vyloučit. Zlatý řetízek (je-li normálně na těle, tedy netrčí-li do prostoru) pravděpodobnost zásahu bleskem prakticky nijak neovlivní.
Dotaz: Dobrý den, v srpnu se chystáme do chatového tábora. Mám strach, že bude bouřka.Není
na té chatě totiž hromosvod, ale elektřina tam zabudovaná je. Jak se máme při
bouřce chovat? Jaké by jsme měli dodržet pravidla? Děkuji za odpověď (Hanka)
Odpověď: Za bouřky není žádné místo absolutně bezpečné - jsou jen místa poměrně bezpečná (například dobře uzemněné zděné, kamenné nebo železobetonové budovy) nebo automobily s uzavřenou plechovou karosérií, a naopak místa vysloveně riziková (viz níže). Základní pravidlo je, že blesk si vždy hledá pro něj nejkratší a nejvodivější cestu do země. Proto nejčastěji zasáhne nejvyšší nebo nejlépe vodivé objekty v krajině. Nelze však na to absolutně spoléhat - často totiž nedokážeme odhadnout, jaká dráha je pro blesk nejvýhodnější. Obecně však platí, že za bouřky bychom se měli snažit vyvarovat situace, při které se staneme doslova hromosvodem (ať již z důvodu nejvyšší polohy v okolí či zvyšováním své vodivosti). Nebezpečnou se situace stává v okamžiku, kdy již vidíme jednotlivé blesky, akutní nebezpečí hrozí když již slyšíme i hřmění. Čím je doba mezi bleskem a zahřměním kratší nebo čím je hrom hlasitější, tím je riziko větší.
Za nejvíce rizikové lze považovat následující situace:
Pohyb osob v otevřené krajině nebo na jakémkoliv vyvýšeném místě; extrémně nebezpečným je pohyb na horském hřebeni a vrcholech hor.
Pobyt na vodní hladině (řek, přehrad, rybníků, jezer, moře) - jako plavec, v člunu, na lodi, surfovacím prkně, nafukovací matraci, ...
Pohyb v jakékoliv otevřené krajině, kdy máme u sebe jakékoliv větší kovové předměty (např. jízdní kola, deštníky, golfové hole, krosny s kovovou kostrou, zeměměřičské či fotografické stativy, ...) nebo se jich dotýkáme (např. pevné řetězy na horách).
Pobyt pod vzrostlejšími stromy. Pozor - některé nižší stromy mohou mít výrazně hlubší kořeny než třeba okolní vyšší smrky a díky tomu jsou výrazně vodivější. Za bouřky je tedy lepší vyvarovat se blízkosti jakýchkoliv vzrostlejších stromů, nejen těch nejvyšších !!!
Pobyt v blízkosti jakýchkoliv stožárů (nejen kovových!), sloupů veřejného osvětlení, a poblíž elektrického vedení.
Pobyt v/na jakýchkoliv otevřených vozidlech - sportovních, stavebních, či zemědělských, cyklistických kolech a motorkách.
Telefonování pevnými linkami (o to i v uzavřených chráněných místnostech), práce s počítačem (zpravidla je spojen nejen s elektrickou sítí, ale i s telefonní sítí přes modem) či jakýmikoliv elektrospotřebiči, připojenými k rozvodné síti.
Kontakt s vodou z vodovodu (mytí rukou či nádobí, sprchování, ...).
Pobyt pod skalním převisem, ve vchodu do jeskyně nebo jakékoliv šachty.
Pokud jsme v blízkosti bouřky, může být nebezpečným i pouhé vystupování z auta, zejména jsou-li pneumatiky a půda ještě suché. V okamžiku vystoupení se totiž můžeme stát "uzemněním" našeho auta a tím iniciovat blesk. Za mokra by toto riziko mělo být výrazně nižší.
Naopak, za relativně bezpečný lze považovat pobyt v bouřce v autě s uzavřenou plechovou karosérií (nikoliv tedy v kabrioletu - byť se zataženou střechou, nebo v trabantu) - samozřejmě s přihlédnutím k dalším rizikům uvedeným níže a za předpokladu přiměřeného snížení rychlosti jízdy. Stihneme-li to ještě před bouřkou, zatáhneme či demontujeme všechny externí antény (od rádia a mobilního telefonu), zatáhneme okénka a nedotýkáme se zbytečně kovových částí karosérie.
Pokud nás bouřka zastihne v otevřené krajině, snažíme se vyhledat co nejnižší polohy (údolí, úvozy, aj.) - musíme však zvážit riziko nečekaného přívalu vody (zejména v soutěsce nebo uzavřené rokli). Na vyvýšených místech zaujmeme co nejnižší polohu, nikoliv však v leže; zároveň se snažíme o co nejmenší kontakt našeho těla se zemí. Z tohoto důvodu je doporučována poloha v podřepu, avšak pokud možno na špičkách bot (otázkou však je, kdo tuto polohu vydrží delší dobu). Pokud jsme ve skupině, raději se rozdělíme a hlavně se nebudeme držet za ruce. Pokud by někdo ze skupiny byl náhodou zasažen bleskem, je tak větší naděje, že v okolí bude osoba schopná poskytnout první pomoc. Pokud budeme pohromadě, v těsné blízkosti, v případě zásahu bleskem budou zasaženi nejspíše všichni!
Výše uvedené zásady opatrnosti platí i tehdy, když se bouřka jeví jako relativně vzdálená (zejména po vydatných srážkách, kdy se nám zdá, že bouřka již odchází). Bezpečnostní pravidla bychom měli zachovat po dobu alespoň 20 až 30 minut od posledního blesku či zahřmění.
V případě zásahu a zranění člověka bleskem bývá nadějí pro zasaženého včasná první pomoc - zpravidla je nutná masáž srdce a umělé dýchání. Proto není zcela od věci si jejich zásady čas od času zopakovat...
