Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 33 dotazů obsahujících »blesk«
26) Blesk nad mořem
05. 11. 2002
Dotaz: V dostupných materiálech se uvádí, že blesk se vybíjí mezi mraky nebo mrakem a předmětem na pevné zemi.
Jak je to v oblastech nad oceánem, mořem?
Končí ve vodě?
Udeří do lodí, jachet a pod.?
Děkuji za odpověď. (Jaroslava Vondráčková)
Odpověď: Ano, na moři třískají blesky do vody i hrozí jachtám, podívejte se na krásné stránky http://www.mdsg.umd.edu/CB/lightning.html, a další tam uvedené, obrovské množství zajímavých odkazů jsem dostal na klíčová slova lightning mast sea ...
Dotaz: Potřebuju do školy vypracovat otázku:
Výroba el. energie-princip přeměny energie.
Jak získáváme pohyb. energii pro generátory?
(Bara Bradacova)
Odpověď: Milá Báro, téma "Výroba elektrické energie" je
velice široké na to, abych ho tady rozepisovala. Proto si
raději vyberte informace, které potřebujete, na
následujících stránkách: vodní elektrárny, elektřina z blesku, jaderná elektrárna, z čeho se skládá
reaktor, vývoj využití slunečního záření, alternativní zdroje energie, generátory a další energetické stroje (v 6. kapitole),
nebo do webovského vyhledávače napište příslušné heslo,
které vás zajímá.
Odpověď:
Milý Lukáši, omlouvám se za zpoždění s odpovědí.
Z Vašeho dotazu totiž přesně nevyplývá, co Vás
přímo o kulovém blesku zajímá. A tak začnu od
začátku.
Kulový blesk je svítící útvar, který má kulovitý,
výjimečně i hruškovitý tvar a roztřepené okraje.
Velikostně se pohybuje od tenisového míčku po míč
na košíkovou. Některé zdroje uvádějí maximální
velikost až několik metrů. Kulové blesky mají
rozmanité barvy - od sinavě bílé až k sytě
červené, někdy jsou i modré. Jev trvá od několika
sekund až po několik minut. Mohou se pohybovat ve
svislém i vodorovném směru, případně setrvat zcela
nehybně na místě. Pohybují se většinou klidně a
vykazují stabilitu.Velká část z nich se otáčí
kolem vlastní osy. Objevují se náhle, a to jak venku,
tak i uvnitř místností
Dosud nebyla přijata
žádná oficiální teorie o vzniku kulového blesku, ale byly
vysloveny některé hypotézy jako např. že jde o elektrický
výboj, přírodní termonukleární reakci, formu
atmosferického plazmatu atd.
Spoustu dalších zajímavých informací i s obrázky blesků
můžete najít na webu na adrese http://www.darius.cz/ag_nikola/blesk_foto.html, http://mujweb.atlas.cz/www/astrofoto/meteorologii.htm (obrázek je z této stránky)
Dotaz: 1.Slyšel jsem, že na Jupiteru existuje vodík v "kovovém stavu" . Jaké má vlastnosti a co to vlastně je?
2. Šel by udělat "podomácku" laser-jak?
3. Viděl jsem v noci, jak blesk uhodil do vysokonapěťového transformátoru a po chvilce se kolem transfornátoru objevila modrá světélkující mlha, která se asi 10min pohybovala od transformátoru a pak pomalu zanikla. Co to bylo a na jakém to je principu?
(Merek)
Odpověď: 1.
Nevím, zda zrovna na Jupiteru je a proč se soudí, že
by tam pro něj byly vhodné podmínky. "Vodík v kovovém
stavu" je docela lákavá představa založená na tom, že
vodík je ve stejném sloupci jako alkalické kovy.
"Obvyklý" ztužený vodík (ochlazením, resp. za
mírně zvýšených tlaků) je ale izolátor složený z molekul
H2 držících spolu van der Waalsovými silami,
nikoli vodič. Lze si ale představit, že za hodně vysokého
tlaku by mohla existovat kovová vazba. 2. Koupit si vhodné zařízení, např.
laserové ukazovátko (na trhu od 100 Kč) anebo v obchodu se
součástkami polovodičovou laserovou diodu. Jde o to, k čemu
ten laser potřebujete. 3. Zřejmě tam došlo k ionizaci vzduchu,
eventuálně k tvorbě metastabilních radikálů. To, že šlo
právě o vysokonapěťový transformátor, se mi ani nezdá
podstatné tak, jako to, že do (kovové konstrukce) uhodilo.
Dotaz: 1) Kde lze najít (web nebo publikace) něco o změnách vlastností plynů a vodních par při ionizaci. Zajímá mne zejména změna elektrického odporu a elektrické pevnosti plynů při ionizaci. 2) Lze docílit ionizace pomocí laserového paprsku ?
(Jiří Büllow)
http://www.aldebaran.cz/ Bohužel na tomto serveru nejsou udělány
výboje v plynech, nicméně jsou tam hezké obrázky a hlavně
české povídání o plazmatu vůbec.
Co se týče změny
elektrické vodivosti a elektrické pevnosti při ionizaci, je
odpověď značně závislá na druhu plynu a stupni ionizace.
Obecně se dá říci, že ionizovaný plyn se stává elektricky
vodivý (je třeba uvážit, že v atmosféře kolem nás je v
každém kubickém cm asi 2000 iontů), a že za určitých
podmínek (aplikací dostatečně vysokého napětí mezi
elektrodami, mezi kterými se vodivost plynu měří) dojde k
lavinovému efektu, kdy již vytvořené elektrony a ionty na
své dráze dále ionizují, čímž stupeň ionizace, a tím i
vodivost prudce stoupá. Nemalou úlohu přitom hrají i tzv.
gama procesy, tj. sekundarni emise elektronů z povrchu
elektrody. Závislost tzv. zápalného napětí samostatného
výboje na součinu tlaku plynu a vzdálenosti rovinných
elektrod (p.d) udává tzv. Paschenův zákon, což je pro daný
plyn plynulá křivka s jedním minimem pro určité p.d.
Zápalné napětí lze snížit, pokud se poskytnou nějaké
nabité částice navíc (tj. kromě těch, které si elektrony
nebo ionty na své dráze nebo interakci s elektrodou samy
"vyrobí"), např. ionizací prostoru mezi elektrodami
zářením, aplikací dodatečného napětí na pomocnou
elektrodu s ostrým hrotem umístěnou mezi hlavními elektrodami
(tak se zapaluje fotografický blesk), termickou emisí
elektronů z ohřátého povrchu katody (tak se zapaluje výboj v
zářivce). Elektrická pevnost plynů je termín technický,
který je v podstatě ekvivalentní termínu zápalné napětí.
Moje představa o něm je ta, že se vztahuje k přesně
definovanému tvaru elektrod, mezi kterými se tato pevnost
měří, a udává se za daného, většinou atmosferického
tlaku (pokud tedy výboj vznikne, bude to jiskrový výboj).
2/ Co se týče druhé
otázky, ionizace pomocí laserového paprsku, tam odpověď
závisí na energii fotonů a na celkové hustotě energie ve
svazku. Vzhledem k tomu, že teď máme v ČR výkonný laserový
systém PALS, který se používá na generaci plazmatu
interakcí laserového paprsku s pevnou látkou, doporučuji
podívat se na jeho www stranku (v češtině) http://www.pals.cas.cz/pals/pac001hp.htm.(Prof.RNDr. Milan Tichý DrSc. - 21.6.2002)