FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 33 dotazů obsahujících »blesk«

28) Kulový blesk17. 07. 2002

Dotaz: Kulový blesk (Lukas Bandas)

Odpověď: Milý Lukáši, omlouvám se za zpoždění s odpovědí. Z Vašeho dotazu totiž přesně nevyplývá, co Vás přímo o kulovém blesku zajímá. A tak začnu od začátku.
Kulový blesk je svítící útvar, který má kulovitý, výjimečně i hruškovitý tvar a roztřepené okraje. Velikostně se pohybuje od tenisového míčku po míč na košíkovou. Některé zdroje uvádějí maximální velikost až několik metrů. Kulové blesky mají rozmanité barvy - od sinavě bílé až k sytě červené, někdy jsou i modré. Jev trvá od několika sekund až po několik minut. Mohou se pohybovat ve svislém i vodorovném směru, případně setrvat zcela nehybně na místě. Pohybují se většinou klidně a vykazují stabilitu.Velká část z nich se otáčí kolem vlastní osy. Objevují se náhle, a to jak venku, tak i uvnitř místností

Dosud nebyla přijata žádná oficiální teorie o vzniku kulového blesku, ale byly vysloveny některé hypotézy jako např. že jde o elektrický výboj, přírodní termonukleární reakci, formu atmosferického plazmatu atd.
Spoustu dalších zajímavých informací i s obrázky blesků můžete najít na webu na adrese
http://www.darius.cz/ag_nikola/blesk_foto.html, http://mujweb.atlas.cz/www/astrofoto/meteorologii.htm (obrázek je z této stránky)

(M.Urbanová)   >>>  

29) Vodík v "kovovém stavu"12. 07. 2002

Dotaz: 1.Slyšel jsem, že na Jupiteru existuje vodík v "kovovém stavu" . Jaké má vlastnosti a co to vlastně je? 2. Šel by udělat "podomácku" laser-jak? 3. Viděl jsem v noci, jak blesk uhodil do vysokonapěťového transformátoru a po chvilce se kolem transfornátoru objevila modrá světélkující mlha, která se asi 10min pohybovala od transformátoru a pak pomalu zanikla. Co to bylo a na jakém to je principu? (Merek)

Odpověď: 1. Nevím, zda zrovna na Jupiteru je a proč se soudí, že by tam pro něj byly vhodné podmínky. "Vodík v kovovém stavu" je docela lákavá představa založená na tom, že vodík je ve stejném sloupci jako alkalické kovy. "Obvyklý" ztužený vodík (ochlazením, resp. za mírně zvýšených tlaků) je ale izolátor složený z molekul H2 držících spolu van der Waalsovými silami, nikoli vodič. Lze si ale představit, že za hodně vysokého tlaku by mohla existovat kovová vazba.
2. Koupit si vhodné zařízení, např. laserové ukazovátko (na trhu od 100 Kč) anebo v obchodu se součástkami polovodičovou laserovou diodu. Jde o to, k čemu ten laser potřebujete. 
3. Zřejmě tam došlo k ionizaci vzduchu, eventuálně k tvorbě metastabilních radikálů. To, že šlo právě o vysokonapěťový transformátor, se mi ani nezdá podstatné tak, jako to, že do (kovové konstrukce) uhodilo.
(J.Obdržálek)   >>>  

30) Změny vlastností plynů při ionizaci21. 06. 2002

Dotaz: 1) Kde lze najít (web nebo publikace) něco o změnách vlastností plynů a vodních par při ionizaci. Zajímá mne zejména změna elektrického odporu a elektrické pevnosti plynů při ionizaci. 2) Lze docílit ionizace pomocí laserového paprsku ? (Jiří Büllow)

Odpověď: 1/ Konkrétně fyziku plazmatu lze najít na stránce http://vega.fjfi.cvut.cz/docs/umfmat/umf_url.html,
tam se klikne na čtyřku, a jde se poněkud dolů - pod jadernou fyzikou je fyzika plazmatu. Další informace naleznete na stránkách:
http://www.plasmas.org/index.html, http://FusEdWeb.pppl.gov/index.html, http://www.plasmacoalition.org/, http://fusioned.gat.com/Teachers/SlideShow.html

http://www.aldebaran.cz/ Bohužel na tomto serveru nejsou udělány výboje v plynech, nicméně jsou tam hezké obrázky a hlavně české povídání o plazmatu vůbec.

Co se týče změny elektrické vodivosti a elektrické pevnosti při ionizaci, je odpověď značně závislá na druhu plynu a stupni ionizace. Obecně se dá říci, že ionizovaný plyn se stává elektricky vodivý (je třeba uvážit, že v atmosféře kolem nás je v každém kubickém cm asi 2000 iontů), a že za určitých podmínek (aplikací dostatečně vysokého napětí mezi elektrodami, mezi kterými se vodivost plynu měří) dojde k lavinovému efektu, kdy již vytvořené elektrony a ionty na své dráze dále ionizují, čímž stupeň ionizace, a tím i vodivost prudce stoupá. Nemalou úlohu přitom hrají i tzv. gama procesy, tj. sekundarni emise elektronů z povrchu elektrody. Závislost tzv. zápalného napětí samostatného výboje na součinu tlaku plynu a vzdálenosti rovinných elektrod (p.d) udává tzv. Paschenův zákon, což je pro daný plyn plynulá křivka s jedním minimem pro určité p.d. Zápalné napětí lze snížit, pokud se poskytnou nějaké nabité částice navíc (tj. kromě těch, které si elektrony nebo ionty na své dráze nebo interakci s elektrodou samy "vyrobí"), např. ionizací prostoru mezi elektrodami zářením, aplikací dodatečného napětí na pomocnou elektrodu s ostrým hrotem umístěnou mezi hlavními elektrodami (tak se zapaluje fotografický blesk), termickou emisí elektronů z ohřátého povrchu katody (tak se zapaluje výboj v zářivce). Elektrická pevnost plynů je termín technický, který je v podstatě ekvivalentní termínu zápalné napětí. Moje představa o něm je ta, že se vztahuje k přesně definovanému tvaru elektrod, mezi kterými se tato pevnost měří, a udává se za daného, většinou atmosferického tlaku (pokud tedy výboj vznikne, bude to jiskrový výboj).

2/ Co se týče druhé otázky, ionizace pomocí laserového paprsku, tam odpověď závisí na energii fotonů a na celkové hustotě energie ve svazku. Vzhledem k tomu, že teď máme v ČR výkonný laserový systém PALS, který se používá na generaci plazmatu interakcí laserového paprsku s pevnou látkou, doporučuji podívat se na jeho www stranku (v češtině) http://www.pals.cas.cz/pals/pac001hp.htm.(Prof.RNDr. Milan Tichý DrSc. - 21.6.2002)

(M. Tichý)   >>>  

31) Ideální drát ?13. 03. 2002

Dotaz: Vážení, mám tento problém: 1) mám nabitý kondenzátoro určité kapacitě na určité napětí 2) spojím jeho vývody - proteče proud, náboj bude nulový Otázka zní: kam se poděla energie, když dráty jsou ideální, tedy odpor nulový? (Ondřej Červinka)

Odpověď: Nic na světě není ideální, a když něco za ideální považujete, objeví se skulina neideality. Když spojíte póly nabitého kondenzátoru reálným drátem, kondenzátor se vybije a jeho energie se utratí trochu na ohřátí drátu, trochu na ohřáti desek kondenzátoru a přívodů (jimi proud musel téci), trochu se utratí do výroby jiskry při spojování drátu, trochu se vyzáří v podobě elektromagnetického pole. Kdybyste si vzal (ALE NEDĚLEJTE TO!!!!) kondenzátor například z fotoblesku, který bývá na stovky voltů a uskladněná energie desítky J, a spojil drátem vývody, ozve se děsna řacha a konce drátu se odpaří a utaví. Jednou jsem to vcelku nevědomky zkusil a pořád si pamatuju, jak jsem se lekl.
(J. Dolejší)   >>>  

32) Jiskry 211. 02. 2002

Dotaz: Při čtení odpovědi na otázku o odlétajících jiskrách mě napadla možná související otázka. Všiml jsem si, že pokud přejíždí pantograf tramvaje přes nějaký spoj na napájecím drátě, vzniká intenzívní jiskra (záblesk) jasně zelené barvy? Jak k tomu dochází? Hraje tu roli ionizace plynu? Proč je záblesk právě zelený - závisí to na protékajícím proudu? (Tomáš Nový)

Odpověď: Při přejezdu pantografu přes nějakou nerovnost na troleji vznikne zřejmě chvilkový oblouk, který znamená výboj ve vzduchu a odpařuje a ionizuje materiály troleje a pantografu. Světlo onoho elektrického oblouku (ionizovaného plynu) může být zabarveno ionty těchto materiálu podobně jako se barví plamen (důvodem jsou spektra prvků a intenzity jednotlivých čar). Pantograf má sběrači listu grafitovou, z toho zelená nebude, zato trolej je měděná (ověřeno u Dopravních podniků) a to by mohlo být důvodem té zelené barvy (jinak se oblouk zdá bílomodrý a není moc zdravé do něj zírat). Ověřit to lze spektrometrem, kterým byste sledoval místo na troleji, kde to často jiskří.
(J.Dolejší)   >>>