http://www.aldebaran.cz/ Bohužel na tomto serveru nejsou udělány výboje v plynech, nicméně jsou tam hezké obrázky a hlavně české povídání o plazmatu vůbec.

Co se týče změny elektrické vodivosti a elektrické pevnosti při ionizaci, je odpověď značně závislá na druhu plynu a stupni ionizace. Obecně se dá říci, že ionizovaný plyn se stává elektricky vodivý (je třeba uvážit, že v atmosféře kolem nás je v každém kubickém cm asi 2000 iontů), a že za určitých podmínek (aplikací dostatečně vysokého napětí mezi elektrodami, mezi kterými se vodivost plynu měří) dojde k lavinovému efektu, kdy již vytvořené elektrony a ionty na své dráze dále ionizují, čímž stupeň ionizace, a tím i vodivost prudce stoupá. Nemalou úlohu přitom hrají i tzv. gama procesy, tj. sekundarni emise elektronů z povrchu elektrody. Závislost tzv. zápalného napětí samostatného výboje na součinu tlaku plynu a vzdálenosti rovinných elektrod (p.d) udává tzv. Paschenův zákon, což je pro daný plyn plynulá křivka s jedním minimem pro určité p.d. Zápalné napětí lze snížit, pokud se poskytnou nějaké nabité částice navíc (tj. kromě těch, které si elektrony nebo ionty na své dráze nebo interakci s elektrodou samy "vyrobí"), např. ionizací prostoru mezi elektrodami zářením, aplikací dodatečného napětí na pomocnou elektrodu s ostrým hrotem umístěnou mezi hlavními elektrodami (tak se zapaluje fotografický blesk), termickou emisí elektronů z ohřátého povrchu katody (tak se zapaluje výboj v zářivce). Elektrická pevnost plynů je termín technický, který je v podstatě ekvivalentní termínu zápalné napětí. Moje představa o něm je ta, že se vztahuje k přesně definovanému tvaru elektrod, mezi kterými se tato pevnost měří, a udává se za daného, většinou atmosferického tlaku (pokud tedy výboj vznikne, bude to jiskrový výboj).

2/ Co se týče druhé otázky, ionizace pomocí laserového paprsku, tam odpověď závisí na energii fotonů a na celkové hustotě energie ve svazku. Vzhledem k tomu, že teď máme v ČR výkonný laserový systém PALS, který se používá na generaci plazmatu interakcí laserového paprsku s pevnou látkou, doporučuji podívat se na jeho www stranku (v češtině) http://www.pals.cas.cz/pals/pac001hp.htm.(Prof.RNDr. Milan Tichý DrSc. - 21.6.2002)

http://courses.ncssm.edu/hsi/class2000/splashes/pictures2.htm totéž s podrobnějším komentářem http://courses.ncssm.edu/hsi/class2000/splashes/splashes.pdf trochu o deformaci sférického tvaru http://newton.dep.anl.gov/askasci/wea00/wea00102.htm kapky, šplouchy atd. http://www.hiviz.com/....
Další krásné fotky kapek najdete na adrese http://nc25.troja.mff.cuni.cz/~kvita/kapky/kapky.htm

Jinak pro Vaše žáky by možná bylo nejlepší udělat nějaké fotky sami - navrhuju vzít kelímek od jogurtu, špendlíkem do dna udělat několik dírek tak, aby nalitá voda hustě kapala ale necrčela, v šeru s tmavým pozadím zaostřit foťák s bleskem na rovinu, ve které lze očekávat dost kapek (jak nejblíž foťák dovolí) párkrát vyfotit, aby byla značná pravděpodobnost, že na obrázku pár kapek bude. Blesk se postará o velmi kratkou expoziční dobu. Tvary kapek těsne po utrhnutí budou asi komplikované (i oscilující), po delší době letu by se měly stabilizovat.