Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 7 dotazů obsahujících »dalekohledem«
4) Paralaktická montáž a hodinový stroj
05. 04. 2006
Dotaz: K čemu je dobrý hodinový stroj dalekohledu? (denča)
Odpověď: Následkem zemské rotace se poloha kosmických objektů na obloze mění. Slunce je ráno vidět na východě, k večeru se ale na něj musíme dívat na západ. Podobně je to s hvězdami, i ony vlivem zemské rotace putují po obloze. Chceme-li je tedy pozorovat, musíme se za nimi pomalu otáčet. Při pozorování pouhým okem to nijak nevadí, neboť pohyb hvězd po obloze je pomalý a drobné otáčení hlavy či pohyb oka si ani neuvědomíme. Díváme-li se ale pevně ukotveným dalekohledem, hvězdy nám brzy utečou z jeho zorného pole. Proto mívají hvězdářské dalekohledy tzv. paralaktickou (neboli též polární či rovníkovou) montáž a mohou být doplněny ještě tzv. hodinovým strojem.
Paralaktická montáž znamená, že dalekohled je uchycen tak, aby pevná osa byla nasměrována rovnoběžně se Zemskou osou (míří přibližně k Polárce) a okolo ní se přístroj dalekohledu mohl otáčet. Pohyb hvězd pak stačí sledovat v této jediné ose, přičemž kolem osy se dalekohled musí otočit za 24 hodin, aby kompenzoval rotaci Země.
Hodinový stroj je pak zařízení, které takové otočení dalekohledu kolem osy jednou za 24 hodin samo mechanicky zajistí.
Tato otázka byla součástí 2. kola astronomické olympiády (http://olympiada.astro.cz/). Odpověď proto zveřejňujeme až po uzávěrce soutěže. Tazatelce se tímto za opoždění omlouváme.
Messierův katalog vytvořil francouzský astronom Charles Messier jako soupis mlhavých vesmírných objektů (hvězdokup, mlhovin a galaxií). Jeho první vydání z roku 1771 obsahovalo 45 objektů, v současné době katalog obsahuje 110 objektů označovaných M1 až M110.
Planetu Uran objevil William Herschell se svým dalekohledem při systematickém prohledávání oblohy 13. března 1781. Uran byl vlastně pozorován předtím už mnohokrát, ale byl mylně považován za hvězdu.
Planeta Neptun byla objevena 23. září 1846 astronomem Johannem Gottfridem Gallem a studentem astronomie Louisem d'Arrestem s pomocí matematické předpovědi, kterou vypracoval Urbain Jean Joseph Le Verrier.
Vyrobit dokonale přesné zrcadlo o průměru několika metrů je technologicky velmi obtížné a drahé. Složením zrcadla z menších komponent tedy umožňuje vyrábět dalehohledy výrazně levněji (či s větším průměrem zrcadla při stejné ceně).
Dotaz: Potřebovala bych vysvětlit pro úroveň 8.třídy ZŠ, proč letadlo, když ho na
obloze vidíme daleko, se zdá černé a čím blíže, tím lépe jsou vidět barvy.
Předem děkuji za odpověď. (Lucka Vaňková)
Odpověď: Dobrý den, pokusím se o vysvětlení.
Když se díváte na barevný předmět blízko před sebou, vidíte světlo,
které předmět rozptýleně odráží a ve kterém pohlcením některých barev
převládají barvy zbývající. Aby tohle mohlo nastat, musí být příslušné
barvy obsaženy v dopadajícím světle - podívejte se na barevný časopis v
nějakém jednobarevném světle. Podstatné je také to, že ono světlo nesoucí
barvu předmětu je rozptýlené - můžete se podívat z různých úhlů a vidíte
srovnatelný jas.
Světlo odražené od lesklého povrchu (tak, že platí zákon odrazu) si
ponechává svou původní barvu, podívejte se například na odlesk
různobarevných svítících reklam na lesklých různobarevných kapotách aut.
Když se díváte na barevně pomalované letadlo dobře osvětlené zblízka,
vidíte barvy dobře. Když se díváte z větší dálky, tak hraje roli stav
atmosféry, jak jasně věci vidíte. Jasnou barvu můžete vidět dost daleko
(viz obr. 1.jpg, žluté letadlo v levé polovině výřezu je stále dobře
poznat). Rozptýlené světlo nesoucí barevnou informaci ale rychle se
vzdáleností ubývá a atmosféra dále tuto informaci "rozmělňuje". 1.jpg
Letící letadlo ale vidíte obvykle na pozadí velmi jasné oblohy, kdy světla rozptýleného
povrchem letadla je zpravidla málo ve srovnání s jasem oblohy. Pak
letadlo vidíte jako černý flek, podobně jako barevný konec fixu na obr.
2.jpg ve srovnání s 3.jpg.
2.jpg
3.jpg
Letadlo letící ve výšce ale také můžete vidět jako světlý bod, a to v
situaci, kdy odráží paprsky Slunce nebo kdy jeho lesklý povrch odráží
světlo odražené od země a od mraků. Pak vidíte stříbřitý světlý objekt a
také příliš nevnímáte barvu. Trochu to ilustruje obrázek 4.jpg, na kterém
barva zaniká ve srovnání s obr. 5.jpg). Přesto si myslím, že v této
situaci máte dobrou šanci barvy vidět, jen většina dopravních letadel,
které vídáme, mají břicha leskle kovová.
4.jpg
5.jpg
Nespokojte se prosím s mým "vysvětlením", spíš se snažte se podrobněji
dívat kolem sebe, na letadla např. i dalekohledem. Máte-li výhled na
nějakou standardní letovou trasu, dívejte se na ně za různého počasí i
denní doby a napište nám další poznatky.
Dotaz: Mám problém s Newtonovým dalekohledem. Nedaří se mi najít rovnici
světelnosti okuláru. (Jirka)
Odpověď: Světelnost optického systému je hodnota, charakterizující světlost obrazu,
tvořeného tímto systémem. Pro zvětšení světelnosti se používají antireflexní
vrstvy nanesené na povrch čoček objektivu a okuláru.
F = ohnisková vzdálenost objektivu x zvětšení dalekohledu
Světelnost = F/průměr objektivu dalekohledu
