Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 22 dotazů obsahujících »dopadající«
21) Mikrovlnná trouba
14. 01. 2002
Dotaz: Jak nebezpečné je pro člověka záření z konvenční mikrovlnné trouby? Píšu na toto téma kratší referát a zajímalo by mne, co by eventuelně člověku mohlo hrozit, kdyby došlo třeba ke krátkodobému úniku záření do okolí. Jaký by to mělo vliv na lidské zdraví?
(Petr Opletal)
Odpověď: Když jde o nebezpečí "záření" resp. elektromagnetické vlnění, je potřeba
zvažovat, jaké má vlnové délky resp. frekvence a jaký mechanismus
působení. V případě mikrovlnn z trouby jde o elektromagnetické vlny
okolo 2 GHz, což jsou mikrovlny, se kterými má lidstvo relativně dlouhou
zkušenost díky radarům a dnes hlavně mobilním telefonům. Lidskému
organismu působí ohřátí a podle našich omezených znalostí tu není jiný
zdravotní efekt. Orientační hodnoty limitů jsou 1 mW/cm2 pro dopadající
záření a "specificky absorbovaný výkon (SAR)" 1.6 W/kg kvantifikující,
jakým výkonem si můžeme maximálně nechat ohřívat tělo, vždy ale platí
princip, jakékoli potenciálně škodlivé vlivy omezit na dostupně malou míru
(ALARA = As Low As Reasonably Achievable). Jinak řečeno, výrobce trouby ji
musí udělat tak, aby při běžném provozu neškodila. Uživatel, který má
pochybnosti o její řádné funkci, ji vypne a obrátí se na servis. Jste-li
kutil, můžete vzít třeba vajíčko, zapíchnout do něj teploměr a umístit
vedle mikrovlnky a měřit, co vajíčko absorbuje (podobně jako v prvním
odkazu níže). Odhadněte si ale předem, jaká je citlivost Vašeho měřícího
zařízení. Přečtěte si vysvětlení v článcích ,
Další čtení: Federal Communications Commision
RSI - Radiofrequency Safety International Corporation
...
Dotaz: Proč je index lomu světla různý pro různé barvy (na tom stejném rozhraní mezi
prostředími)? Je rychlost šíření světla prostředím ovlivněna vlnovou délkou?
A jestli ano, tak proč? (Jan Toušek)
Odpověď: Je to tak. A je velmi zajímavé (a vůbec ne jednoduché) rozebrat, proč
je vlastně rychlost světla v hmotném prostředí jiná než ve vakuu.
Jakmile zjistíme, proč je jiná, pak už tolik nepřekvapí, že je "jinak
jiná" pro různé frekvence.
Mechanismus šíření světla v hmotném prostředí je takový: prostředí
sestává z kladně i záporně elektricky nabitých částic, které mají úhrnný
náboj (prakticky) nulový a jsou víceméně v dynamické rovnováze. Můžeme
si představit, že elementární části látky jsou elektrické dipóly (např.
kladné jádro + záporné elektrony kolem). Dopadne-li na látku světlo, pak
z mikroskopického hlediska přišlo střídavé elektromagnetické pole (vlna)
o frekvenci f. Dipól je nucen pod vlivem elektrického pole kmitat (a
měnit svůj elektrický moment), protože na zápornou část působí opačná
síla než na kladnou (rozměry dipólu jsou mnohem menší než vlnová délka
světla). Ovšem pokud elektrický dipól kmitá, pak vyzařuje
elektromagnetické vlny stejné frekvence, jakou kmitá (Rayleighův rozptyl
- NIKOLI Comptonův, kde vyzařuje frekvenci jinou než přijal). Je to tedy
jakési "pošli to dál", ale s jistým zdržením: dipól je tvořem hmotnými
(nabitými) částicemi a ty mají samozřejmě jistou setrvačnost. Nakonec to
dopadne tak, že rozkmitaná látka vyzařuje vlny, které se skládají s
dopadající vlnou a ustáleným výsledkem je to, že se dopředu šíří nová
vlna téže frekvence, ale pomaleji. (Tedy v látce s jinou vlnovou délkou
než ve vakuu.) Jakmile přijmete tento rozbor, pak vám nebude moc divné,
že to "zdržení" bude pro různé frekvence různé (tomu se říká disperze
světla) v závislosti na vnitřní struktuře látky, na vlastních
frekvencích částí tvořících látku apod.
