FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 170 dotazů obsahujících »elektric«

120) Ch.A. Coulomb13. 01. 2003

Dotaz: Chtěl bych vás požádat o informace o Charlesu A. de Coulombovi. (Jiří Müller)

Odpověď: Milý Jirko, Charles Auguste de Coulomb (1736 - 1806) byl francouzský fyzik, který položil základy vědy o elektřině a objevil některé její zákony. Roku 1784 sestavil torzní váhy (též coulombovy váhy) pro měření malých sil. Změřil velikost síly, kterou na sebe působí dva bodové elektrické náboje. Dokázal, že elektrický náboj se ukládá na povrchu vodiče. Zavedl pojmy magnetický moment a polarizace elektrického náboje. Coulombův zákon je základním zákonem elektrostatiky, experimentálně byl zjištěn Ch.A. Coulombem roku 1785. Byl po něm pojmenován Coulombmetr, měřící elektrostatický náboj, dále jeho jméno nese základní jednotka elektrického náboje - coulomb.

Coulomb je elektrický náboj, který proteče vodičem při stálém proudu 1 ampéru za dobu 1 sekundy (někdy se používá ampérsekunda).

Jeho výzkumy ho vedly k závěrům, že elektrické a magnetické síly ubývají s kvadrátem vzdálenosti. Pro jevy elektrické vešel vztah F= k*qQ/r2 ve známost jako Coulombův zákon. Pokud Vám tyto informace nebudou stačit, napište do webovského vyhledávače heslo "Coulomb" a vyberte si z uvedených článků. Anglicky např.: http://www-gap.dcs.st-and.ac.uk/~history/Mathematicians/Coulomb.html, http://www.geocities.com/bioelectrochemistry/coulomb.htm,...

(M.Urbanová)   >>>  

121) Coulombův zákon10. 01. 2003

Dotaz: Prosím o přesnou formulaci a následné vysvětlení Coulombova zákona. (Markéta Lukešová)

Odpověď: Milá Markéto, Coulombův zákon "říká", že velikost elektrické síly působící mezi dvěma bodovými náboji je přímo úměrná součinu jejich velikostí a nepřímo úměrná druhé mocnině jejich vzdálenosti. Matematický vztah: F = k.|Q1.Q2|/r2, kde k je konstanta úměrnosti, která je závislá na tvaru pole a na prostředí, ve kterém elektrické pole působí. k = 1/4.pi.epsilon, epsilon je tzv. permitivita daného prostředí.
Základy o elektrickém poli se můžete dočíst například na stránce - http://sweb.cz/radek.jandora/f13.htm , nebo v jakékoli středoškolské učebnici fyziky.
(M.Urbanová)   >>>  

122) Spalovací motor08. 01. 2003

Dotaz: Chtěla bych Vás poprosit, jestli byste mi nemohli napsat něco o spalovacích motorech-vznětových nebo zážehových. Mám mít totiž do školy referát a vůbec nevím, kde mám sehnat nějakě infornace.

Prosím, máme mít do hodin fyzikální výuky referát o benzínovém motoru. Potřebovala bych odkazy na nějaké www stránky. (Terezie V., Lenka D.)

Odpověď: Milá Terezie, srdcem každého automobilu je motor. Podstatnou činností motoru je rozpínání horkého plynu. Hořením paliva se chemická energie mění v teplo, tím se plyn ohřívá a jeho rozpínání je využito k pohonu stroje. Během let vznikly různé typy motorů - parní, plynové a elektrické. Spalovací motor je tepelný stroj, ve kterém se spaluje palivo uvnitř stroje, narozdíl od strojů s vnějším spalováním (např. parní stroj.). Další informace potřebné pro Váš referát se dočtete například na stránkách: vývoj spalovacích motorů - http://doprava.odpady.cz/pisprace/starsi/prejzova.doc, simulace pohybu spalovaciho motoru - http://home.pf.jcu.cz/~vanicek/vyuka/cabrisemp/motorbig.htm
(M.Urbanová)   >>>  

123) Ultračervené záření?17. 12. 2002

Dotaz: Co je to ultračervené záření? (Pavel Kerekeš)

Odpověď: Milý Pavle, asi jste se spletl, termín ultračervené záření se nepoužívá! Existuje jen infračervené a ultrafialové záření.
Infračervené záření má větší vlnové délky než viditelné světlo. (0,3 mm - 790 nm) Naše oko ho nevnímá. Ale vnímáme ho povrchem těla, tepločivnými tělísky. Tohle záření nás opaluje. Proto se mu někdy říká tepelné záření. Proniká dobře zakaleným prostředím (mlhou, smogem, oblaky). Používá se například v meteorologii nebo při snímkování oblačnosti.
Ultrafialové záření má kratší vlnové délky než vid. světlo (400 - 10 nm). Jeho zdrojem jsou tělesa ohřátá na velmi vysokou teplotu jako např. Slunce, elektrický oblouk apod. Atmosféra ho pohlcuje, stejně jako obyčejné sklo. Toto záření má ionizační účinky, ničí mikroorganismy apod.
(M.Urbanová)   >>>  

124) Fotoelektrický jev05. 12. 2002

Dotaz: Jak se užitím klasické fyziky vysvětluje fotoelektrický jev? Vysvětlení musí obsahovat pojmy kmity elektronu a rezonance. (Blanka Jonášová)

Odpověď: Podle klasické fyziky mj. nelze vysvětlit, že existují stabilní pevné látky. Můžeme to ale brát jako fakt z pozorování, jaksi "navíc". V kovu je elektron volný (vodivostní elektron), ale na to, aby se "vysvobodil" z kovu ven, do vakua, musíme mu dodat energii - výstupní práci. To lze učinit třeba právě světlem. Např. se může hromadit energie světelné vlny tak dloouho, až už stačí nějaký ten elektron "osvobodit". Ovšem klasická fyzika nedokázala vysvětlit jevy typické pro korpuskulární povahu interakce světla s látkou (prahová frekvence, výstupní energie elektronu závisející na frekvenci a nikoli intenzitě světla atp.). Ale asi nemá příliš smysl rozebírat klasické modely, když kvantový je celkem jednoduchý a dobře známý.
(J.Obdržálek)   >>>