Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 170 dotazů obsahujících »elektric«
128) Krystalový oscilátor
20. 11. 2002
Dotaz: Jakým způsobem v krystalovém oscilátoru řídí krystal oscilátor? (Martin)
Odpověď: Milý kolego, hodiny jsou obvykle konstruovány tak, že tam je
nějaký element, který kmitá (kyvadlo, nepokoj nebo křemenný
krystal), nějaký podpůrný systém, který tomu kmitajícímu
elementu doplňuje energii (tj. je závislý na jeho kmitech a ve
správný okamžik oscilátor trochu pošťouchne) a dále
systém, který z kmitů odvozuje časový údaj (systém
ozubených kol a ručičky, děliče kmitočtu a nějaká podoba
displeje). Oscilátor, na který se ptáte, je výbrusem
křemenného krystalu, jehož kmity jsou dány jeho mechanickými
vlastnostmi a rozměry, pošťouchává se prostřednictvím
napěťových pulzů na polepy na jeho povrchu a stejně tak se
napětí pro řízení dalších zmíněných obvodů snímá z
těchto polepů. Kmity tohoto krystalu jsou totiž daleko
stabilnější než stabilita kmitů nějakého elektrického
oscilačního obvodu.
Dotaz: Zodpovídali jste dotaz, z jakých slov pocházejí zkratky
pro označení fyzikálních veličin. Zajímaly by mě i jiné,
například: dráha, elektrický proud, el. napětí, odpor.
(Alena Nováková)
Odpověď: Milá Aleno,
pro dráhu se ve fyzice používá více značek, s, l, d apod. d - by mohlo
být z názvu "distance", ale jistě to nevím. El. proud je angl. electric
current, napětí - voltage, odpor - rezistance - R. Někdy značka neodpovídá
názvu, záleží na tom, kdo začal označení první používat. Někdy už bylo
odpovídající písmenko používáno pro označení jiné fyzikální veličiny, tak
se muselo vybrat jiné. Nemusíte v tom hledat žádnou přesnou normu.
Snad Vám toto vysvětlení stačí, ale ještě se poptám, jestli v tom opravdu
není nějaky fígl a dám Vám vědět.
Dotaz: Potřebuju do školy vypracovat otázku:
Výroba el. energie-princip přeměny energie.
Jak získáváme pohyb. energii pro generátory?
(Bara Bradacova)
Odpověď: Milá Báro, téma "Výroba elektrické energie" je
velice široké na to, abych ho tady rozepisovala. Proto si
raději vyberte informace, které potřebujete, na
následujících stránkách: vodní elektrárny, elektřina z blesku, jaderná elektrárna, z čeho se skládá
reaktor, vývoj využití slunečního záření, alternativní zdroje energie, generátory a další energetické stroje (v 6. kapitole),
nebo do webovského vyhledávače napište příslušné heslo,
které vás zajímá.
Dotaz: 1) Existují spreje, které zabrání kondenzaci vody např.
na zrcadle v koupelně, jak to z fyzikálního hlediska ten
sprej dělá ?
2) Obdobné téma - antistatický sprej , jak funguje ten ?
3) Kde najdu (podrobnější) princip fungování tzv.
"trubice bláznů" (maxvellův démon).
(Martin Vích)
Odpověď: 1. Na studeném skle kondenzuje voda z teplého vlhkého vzduchu
tak jako tak, je ovšem rozdíl, zda kondenzuje v kapičkách
(když voda podložku nesmáčí) anebo v tenké víceméně
souvislé vrstvě (když sklo smáčí). Sprej tedy vytvoří na
skle tenkou vrstvu, která je smáčivá (voda na rozhraní
voda-vzduch přichází ke skleněné desce pod ostrým úhlem) a
tím se vznikající kapičky ihned roztékají.
2. Antistatický sprej - vytvoří vrstvu elektricky dostatečně
vodivou (a nevysychající tak rychle, jako by vyschla samotná
voda).
3. "Trubici bláznů" neznám. Maxwellova démona ano:
ten by zlovolně narušoval rovnováhu systému přepaženého
vrátky tím, že by otevíral vrátka pomalým molekulám a
zavíral rychlým, čímž by v této části rostla teplota a ve
druhé klesala. Fyzikálně vzato by tu klesala entropie.
Jenomže na to, aby M.d. viděl částici, musí v systému být
světlo, a to nikoli izotropní (jinak by neviděl nic). Když se
pak počítá změna entropie, tak se vždycky ukáže, že v
nějakých těchhle průvodních jevech naopak entropie roste,
takže nakonec 2. zákon termodynamiky narušen není. Příklad:
Kdybych tam dal otáčecí vrátka s "řehtačkou",
která zabraňuje otáčení "proti srsti", pak musí
řehtačka mít něco, co západku po dopadu utlumí (kdyby se
odrazila a letěla zpátky, tak by v maximální poloze zase
nebránila opačnému pohybu). Toto utlumení znamená prakticky
přeměnu práce (kinetické energie západky) na její
zahřátí - a západka bude mít tedy teplotu vyšší než
okolí. Na mikroskopické úrovni by prostě takováto západka
kmitala stejně, jako kmitá libovolná molekula pevné látky,
jako Brownův pohyb, a její "usměrňující účinek"
by tím byl - na mikroskopické úrovni - paralyzován.
Dotaz: Jaká je rychlost elektrického proudu ? Vzhledem k podstatě přenosu patrně teoreticky stejná jako rychlost světla ? A co "praktická" rychlost ve skutečných vodičích? (Tomas Voltr)
Odpověď: Pojem
rychlost proudu může mít dva významy. a) Jak postupně
nastartuje ve vodiči pohyb nábojů. Je to analogicky, jako by
ve stometrové dráze stáli běžci v metrových vzdálenostech
a na jednom konci se ozval startovací výstřel. Je jasné, že
by neodstartovali všichni najednou, ale nejdříve ty
nejbližší a potom postupně ti, co jsou dál a dál. Rychlost
odstartování by byla rychlost zvuku. Rychlost odstartování
proudu je analogicky rychlost světla v daném vodiči.
b) Druhou rychlostí můžeme chápat rychlost usměrněného
pohybu částic s nábojem. V analogii to je rychlost běžců na
té trati. Ta je samozřejmě menší než rychlost zvuku.
Podobně i rychlost usměrněného pohybu nabitých částic je
nesrovnatelně menší, než rychlost světla ve vodiči a
dokonce o několik řádů menší než rychlost jejich
chaotického termického pohybu. Závisí mj. na hustotě proudu
a pro běžné hustoty proudu má velikost mm/s a méně.
