Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 170 dotazů obsahujících »elektric«
131) Antistatický sprej
23. 10. 2002
Dotaz: 1) Existují spreje, které zabrání kondenzaci vody např.
na zrcadle v koupelně, jak to z fyzikálního hlediska ten
sprej dělá ?
2) Obdobné téma - antistatický sprej , jak funguje ten ?
3) Kde najdu (podrobnější) princip fungování tzv.
"trubice bláznů" (maxvellův démon).
(Martin Vích)
Odpověď: 1. Na studeném skle kondenzuje voda z teplého vlhkého vzduchu
tak jako tak, je ovšem rozdíl, zda kondenzuje v kapičkách
(když voda podložku nesmáčí) anebo v tenké víceméně
souvislé vrstvě (když sklo smáčí). Sprej tedy vytvoří na
skle tenkou vrstvu, která je smáčivá (voda na rozhraní
voda-vzduch přichází ke skleněné desce pod ostrým úhlem) a
tím se vznikající kapičky ihned roztékají.
2. Antistatický sprej - vytvoří vrstvu elektricky dostatečně
vodivou (a nevysychající tak rychle, jako by vyschla samotná
voda).
3. "Trubici bláznů" neznám. Maxwellova démona ano:
ten by zlovolně narušoval rovnováhu systému přepaženého
vrátky tím, že by otevíral vrátka pomalým molekulám a
zavíral rychlým, čímž by v této části rostla teplota a ve
druhé klesala. Fyzikálně vzato by tu klesala entropie.
Jenomže na to, aby M.d. viděl částici, musí v systému být
světlo, a to nikoli izotropní (jinak by neviděl nic). Když se
pak počítá změna entropie, tak se vždycky ukáže, že v
nějakých těchhle průvodních jevech naopak entropie roste,
takže nakonec 2. zákon termodynamiky narušen není. Příklad:
Kdybych tam dal otáčecí vrátka s "řehtačkou",
která zabraňuje otáčení "proti srsti", pak musí
řehtačka mít něco, co západku po dopadu utlumí (kdyby se
odrazila a letěla zpátky, tak by v maximální poloze zase
nebránila opačnému pohybu). Toto utlumení znamená prakticky
přeměnu práce (kinetické energie západky) na její
zahřátí - a západka bude mít tedy teplotu vyšší než
okolí. Na mikroskopické úrovni by prostě takováto západka
kmitala stejně, jako kmitá libovolná molekula pevné látky,
jako Brownův pohyb, a její "usměrňující účinek"
by tím byl - na mikroskopické úrovni - paralyzován.
Dotaz: Jaká je rychlost elektrického proudu ? Vzhledem k podstatě přenosu patrně teoreticky stejná jako rychlost světla ? A co "praktická" rychlost ve skutečných vodičích? (Tomas Voltr)
Odpověď: Pojem
rychlost proudu může mít dva významy. a) Jak postupně
nastartuje ve vodiči pohyb nábojů. Je to analogicky, jako by
ve stometrové dráze stáli běžci v metrových vzdálenostech
a na jednom konci se ozval startovací výstřel. Je jasné, že
by neodstartovali všichni najednou, ale nejdříve ty
nejbližší a potom postupně ti, co jsou dál a dál. Rychlost
odstartování by byla rychlost zvuku. Rychlost odstartování
proudu je analogicky rychlost světla v daném vodiči.
b) Druhou rychlostí můžeme chápat rychlost usměrněného
pohybu částic s nábojem. V analogii to je rychlost běžců na
té trati. Ta je samozřejmě menší než rychlost zvuku.
Podobně i rychlost usměrněného pohybu nabitých částic je
nesrovnatelně menší, než rychlost světla ve vodiči a
dokonce o několik řádů menší než rychlost jejich
chaotického termického pohybu. Závisí mj. na hustotě proudu
a pro běžné hustoty proudu má velikost mm/s a méně.
Dotaz: Prosím mohli by jste mi blíže objasnit pojem obloukový výboj. Vím, že se jedná o sváření elektrickým proudem,ale nic bižšího o tom nevím.Zajímalo by mě na jakém principu pracuje. Kdo tento postup objevil a zavedl do praxe.Také by mě zajímalo další praktické využití obloukového výboje,jeho přednosti popřípadě jeho závady.
(Lucie Píšová)
Odpověď: Obloukový
výboj je typ samostatného výboje v plynech, který může
vzniknout v širokém oboru tlaků. Nejznámější je jeho
využití v obloukových lampách, kde tento výboj vzniká ve
vzduchu za atmosférického tlaku mezi dvojicí uhlíkových
elektrod. Nejdříve se elektrody musí dotknout a zahřát
joulovým teplem na dostatečně vysokou teplotu. Po jejich
oddálení výboj trvale hoří při relativně nízkém napětí
na elektrodách (20 - 50V).
ento typ výboje dříve sloužil jako intenzivní zdroj
světla ve velkých promítacích přístrojích a ve
světlometech. Dnes se pro tyto účely používají vysokotlaké
výbojky plněné xenonem. Obloukový výboj se nejčastěji
používá při bloukovém sváření kovů. Další informace se
můžete dočíst např. na stránkách: http://kdf-ls.karlov.mff.cuni.cz/skripta/75.html, http://zivly.koniklec.cz/kon_luft/vzduch_latka.htm, ...
Dotaz: Může vést pozitron (antičástice elektronu) elekrický proud? (Jiří Svatoš)
Odpověď: Ano,
samozřejmě, v antisvětě v antivodičích vodí proud
pozitrony. Ale i tady v našem normálním světě proud
pozitronu v trubici urychlovače reprezentuje elektrický proud.
V normalním drátě ale pozitrony proud nevodí, protože kdyby
se tam už nějaký vyskytl, hned by anihiloval.
Dotaz: Potřeboval bych vědět, jak závisejí tepelná vodivost, měrná kapacita a hustota na teplotě pro směs: písek (SiO2)+ jíl + voda v rozsahu teplot 20-1400°C? Jak se dají měřit termofyzikální data? (Libor Matula)
Odpověď: Je to dosti speciální otázka, doporučuji konsultaci spíše na Stavební fakultě, na Katedře silikátů. Samozřejmě blízko nad 100°C se podstatná část vody vypaří, malá část ale může zůstat chemicky vázána, při vyšších teplotách budou probíhat v materiálu (jílu + SiO2) jednak fázové přechody, jednak chemické reakce.
Termodynamická data lze měřit např. měřením závislosti teploty na čase při dodávání konstantního toku energie (vyhříváme elektrickým proudem při známém výkonu a s co nejdokonalejší izolací).
