Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 170 dotazů obsahujících »elektric«
132) Rychlost elektrického proudu
21. 10. 2002
Dotaz: Jaká je rychlost elektrického proudu ? Vzhledem k podstatě přenosu patrně teoreticky stejná jako rychlost světla ? A co "praktická" rychlost ve skutečných vodičích? (Tomas Voltr)
Odpověď: Pojem
rychlost proudu může mít dva významy. a) Jak postupně
nastartuje ve vodiči pohyb nábojů. Je to analogicky, jako by
ve stometrové dráze stáli běžci v metrových vzdálenostech
a na jednom konci se ozval startovací výstřel. Je jasné, že
by neodstartovali všichni najednou, ale nejdříve ty
nejbližší a potom postupně ti, co jsou dál a dál. Rychlost
odstartování by byla rychlost zvuku. Rychlost odstartování
proudu je analogicky rychlost světla v daném vodiči.
b) Druhou rychlostí můžeme chápat rychlost usměrněného
pohybu částic s nábojem. V analogii to je rychlost běžců na
té trati. Ta je samozřejmě menší než rychlost zvuku.
Podobně i rychlost usměrněného pohybu nabitých částic je
nesrovnatelně menší, než rychlost světla ve vodiči a
dokonce o několik řádů menší než rychlost jejich
chaotického termického pohybu. Závisí mj. na hustotě proudu
a pro běžné hustoty proudu má velikost mm/s a méně.
Dotaz: Prosím mohli by jste mi blíže objasnit pojem obloukový výboj. Vím, že se jedná o sváření elektrickým proudem,ale nic bižšího o tom nevím.Zajímalo by mě na jakém principu pracuje. Kdo tento postup objevil a zavedl do praxe.Také by mě zajímalo další praktické využití obloukového výboje,jeho přednosti popřípadě jeho závady.
(Lucie Píšová)
Odpověď: Obloukový
výboj je typ samostatného výboje v plynech, který může
vzniknout v širokém oboru tlaků. Nejznámější je jeho
využití v obloukových lampách, kde tento výboj vzniká ve
vzduchu za atmosférického tlaku mezi dvojicí uhlíkových
elektrod. Nejdříve se elektrody musí dotknout a zahřát
joulovým teplem na dostatečně vysokou teplotu. Po jejich
oddálení výboj trvale hoří při relativně nízkém napětí
na elektrodách (20 - 50V).
ento typ výboje dříve sloužil jako intenzivní zdroj
světla ve velkých promítacích přístrojích a ve
světlometech. Dnes se pro tyto účely používají vysokotlaké
výbojky plněné xenonem. Obloukový výboj se nejčastěji
používá při bloukovém sváření kovů. Další informace se
můžete dočíst např. na stránkách: http://kdf-ls.karlov.mff.cuni.cz/skripta/75.html, http://zivly.koniklec.cz/kon_luft/vzduch_latka.htm, ...
Dotaz: Může vést pozitron (antičástice elektronu) elekrický proud? (Jiří Svatoš)
Odpověď: Ano,
samozřejmě, v antisvětě v antivodičích vodí proud
pozitrony. Ale i tady v našem normálním světě proud
pozitronu v trubici urychlovače reprezentuje elektrický proud.
V normalním drátě ale pozitrony proud nevodí, protože kdyby
se tam už nějaký vyskytl, hned by anihiloval.
Dotaz: Potřeboval bych vědět, jak závisejí tepelná vodivost, měrná kapacita a hustota na teplotě pro směs: písek (SiO2)+ jíl + voda v rozsahu teplot 20-1400°C? Jak se dají měřit termofyzikální data? (Libor Matula)
Odpověď: Je to dosti speciální otázka, doporučuji konsultaci spíše na Stavební fakultě, na Katedře silikátů. Samozřejmě blízko nad 100°C se podstatná část vody vypaří, malá část ale může zůstat chemicky vázána, při vyšších teplotách budou probíhat v materiálu (jílu + SiO2) jednak fázové přechody, jednak chemické reakce.
Termodynamická data lze měřit např. měřením závislosti teploty na čase při dodávání konstantního toku energie (vyhříváme elektrickým proudem při známém výkonu a s co nejdokonalejší izolací).
Dotaz: Zajímalo by mne, zda lze ochlazovat tělesa jinka než pomocí Joule-Thompsonova efektu. Samozřejmě lze použít například skupenské teplo fázové přeměny, ale to je jen krátkodobá záležitost a nelze takto trvaleji udržet sníženou teplotu. Jak například fungují malé chladničky určené pro osobní automobily napájené z autobaterie. (Rostislav Dudek)
Odpověď: Tyto
lednicky pracují na principu Peltierova jevu. Pri pruchodu
elektrického proudu rozhraním dvou vodicu proudu nejsou
obecne rovnovážné teploty vodicu stejné: jeden se
ochlazuje a druhý se zahrívá (NENÍ to Joulovo teplo). Jiný
zpusob chlazení užívá expanze plynu, který je pritom nucen
konat práci; pritom se ochlazuje KAŽDÝ plyn, nejen
neideální, jako pri Joulove-Thomsonove jevu.
Mužete se podívat i na stránku: http://www.ereferaty.cz/index.asp?c=view&ID=1018, kde se dozvíte další zajímavosti o
chlazení. (JO - 3.10.2002)
Bežne se používá v
chladnickách a mraznickách adiabatická expanze, plyn se
stlací a pri rychlé expanzi dojde k ochlazení, pak se plyn
znova stlací, v chladici se opet teplota sníží a další
expanzí se to zase chladí a tak to jde dokola. Proto každá
chladnicka víc tepla do kuchyne dodává, než ubírá
zevnitr.
Jeden z dalších zpusobu je využití Peltierova efektu: pri
pruchodu proudu obvodem spájeným ze dvou ruzných kovu
(príp. polovodicu) vzniká mezi obema spájenými místy
teplotní rozdíl. Jde o brácený jev k termoelektrickému. To
se dnes prakticky využívá k chlazení menších objemu.
(MR - 7.10.2002)
