2. Millikan v roce 1909 přímou metodou změřil velikost elementárního náboje (e = 1,602 . 10^-19 C). Určil ji porovnáním sil, kterými působí elektrostatické a gravitační pole na malá nabitá tělíska. Mezi desky kondenzátoru byly vstřikovány olejové kapičky a mikroskopem sledován jejich vertikální pohyb v přítomnosti elektrického pole a bez něho. Uspořádání pokusu můžete vidět na obrázku.
3. Franck-Hertzův pokus (1914) - myšlenka jejich pokusu spočívá v tom, že atomy zředěného plynu se ostřelují elektrony s rychlostmi 10⁵ m.s^-1. Při tom dochází k pružným nebo nepružným srážkám s atomy plynu. Z jejich pokusu vyplynulo, že při rychlostech elektronů menších než kritická rychlost dochází k pružným srážkám s atomy plynu. Elektron neodevzdá atomu svoji energii, ale odrazí se od něho (změní se jen směr jeho rychlosti). Pokud elektrony dosáhnou jisté kritické rychlosti (různé pro různé látky), nastane srážka nepružná. Elektron odevzdá svoji energii atomu, který přitom přejde do jiného stacionárního stavu s vyšší energií. Atom tedy buď vůbec nepřijímá energii (pružná srážka), nebo ji přijímá jen v kvantech rovných rozdílu energií dvou stacionárních stavů.Ve svém pokusu ukázali, že pokud energie elektronů nedosáhne jistou kritickou hodnotu, nastávají jen pružné srážky elektronů s atomy plynu. Uspořádání jejich pokus můžete vidět na obrázku.
4. Akcelerace = zrychlení. Mění-li se vektor rychlosti, říkáme, že se těleso pohybuje se zrychlením. Zrychlení jako fyzikální veličinu značíme a, jeho jednotkou je m.s^-2.

http://www.aldebaran.cz/ Bohužel na tomto serveru nejsou udělány výboje v plynech, nicméně jsou tam hezké obrázky a hlavně české povídání o plazmatu vůbec.

Co se týče změny elektrické vodivosti a elektrické pevnosti při ionizaci, je odpověď značně závislá na druhu plynu a stupni ionizace. Obecně se dá říci, že ionizovaný plyn se stává elektricky vodivý (je třeba uvážit, že v atmosféře kolem nás je v každém kubickém cm asi 2000 iontů), a že za určitých podmínek (aplikací dostatečně vysokého napětí mezi elektrodami, mezi kterými se vodivost plynu měří) dojde k lavinovému efektu, kdy již vytvořené elektrony a ionty na své dráze dále ionizují, čímž stupeň ionizace, a tím i vodivost prudce stoupá. Nemalou úlohu přitom hrají i tzv. gama procesy, tj. sekundarni emise elektronů z povrchu elektrody. Závislost tzv. zápalného napětí samostatného výboje na součinu tlaku plynu a vzdálenosti rovinných elektrod (p.d) udává tzv. Paschenův zákon, což je pro daný plyn plynulá křivka s jedním minimem pro určité p.d. Zápalné napětí lze snížit, pokud se poskytnou nějaké nabité částice navíc (tj. kromě těch, které si elektrony nebo ionty na své dráze nebo interakci s elektrodou samy "vyrobí"), např. ionizací prostoru mezi elektrodami zářením, aplikací dodatečného napětí na pomocnou elektrodu s ostrým hrotem umístěnou mezi hlavními elektrodami (tak se zapaluje fotografický blesk), termickou emisí elektronů z ohřátého povrchu katody (tak se zapaluje výboj v zářivce). Elektrická pevnost plynů je termín technický, který je v podstatě ekvivalentní termínu zápalné napětí. Moje představa o něm je ta, že se vztahuje k přesně definovanému tvaru elektrod, mezi kterými se tato pevnost měří, a udává se za daného, většinou atmosferického tlaku (pokud tedy výboj vznikne, bude to jiskrový výboj).

2/ Co se týče druhé otázky, ionizace pomocí laserového paprsku, tam odpověď závisí na energii fotonů a na celkové hustotě energie ve svazku. Vzhledem k tomu, že teď máme v ČR výkonný laserový systém PALS, který se používá na generaci plazmatu interakcí laserového paprsku s pevnou látkou, doporučuji podívat se na jeho www stranku (v češtině) http://www.pals.cas.cz/pals/pac001hp.htm.(Prof.RNDr. Milan Tichý DrSc. - 21.6.2002)