Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 170 dotazů obsahujících »elektric«
155) 4. skupenství
07. 06. 2002
Dotaz: Jak by teoreticky vypadal fázový diagram obecné látky se zakreslaným 4. skupenstvím(plazma).
(Karel)
Odpověď: Jakkoliv
se říká, že plasma je čtvrté skupenství hmoty, nedá se to
brát až tak dogmaticky. Je samozřejmě rozdíl mezi tím,
jsou-li nejmenší částečky plynu navenek elektricky
neutrální a působí na sebe na dálku nanejvýš
dipól-dipólovou interakcí (o dva mocninné řády slabší
než náboje), anebo je-li tvořen zápornými elektrony a
kladnými ionty (neřkuli jen samotnými jádry, jako u vodíku).
Jenomže tomu chybí to, co je podstatné pro fázový přechod,
totiž náhlá, skoková změna fyzikálních veličin (např.
měrný objem) při nepatrné změně teploty. Takže to je
spíše něco jako rozmazaný fázový přechod. To ostatní si
jistě doplníte sám: v pV diagramu bude stabilní oblast
plasmatu ve vysokých teplotách (daleko od počátku), spíše
při nízkých tlacích. Ovšem zase to neextrapolujte moc
daleko. Při opravdu hodně vysokých teplotách (a tlacích) se
vám nastartují termonukleární reakce, když hustotu budete
zvyšovat dále, můžete dojít do stavu, kdy se začnou
uplatňovat obecně relativistické jevy a nakonec vám vše
zkolabuje do černé díry. Naopak půjdete-li s hustotou k nule,
je otázka, co dělat se "systémem", kde máte třeba
1 částici na kubický kilometr (nebo světelný rok ...)
Dotaz: Mohu se vás zeptat, jaká je účinnost klasického dynamického reproduktoru? (Poměr mezi vyzařovaným akustickým výkonem a dodávaným elektrickým příkonem)
Snažil jsem se to najít ve všemožných tabulkách, ale nikde jsem neuspěl.
(Pavel Koška)
Odpověď: Účinnost převodu z elektrického příkonu na akustický vyzářený výkon se v optimálním případě pohybuje okolo 1%, ale může být i daleko míň a jen zřídka je vyšší. Je to pochopitelně také závislé na frekvenci a předpokladu malého zkreslení (příkon se nedá hnát do krajnosti). Pokud má reproduktor uvedenu nějakou nominální hodnotu příkonu, pak tento příkon vydrží obvykle jen velmi krátkou dobu, pak se uvaří. Naštěstí hudba je plná pauz a tohle moc nehrozí. Výrobci totiž dost blafují a chtěji vypadat co nejlepší.
Dotaz: Dvě elektromagnetické vlny se při interferenci ve vakuu zruší.Co se stane s energií vln ? (Jezek Vlastimil)
Odpověď: Ono
to "zrušení" není tak docela pravda. Za prvé:
elektromagnetická vlna má nejen elektrickou, ale i magnetickou
složku. Obě nesou STEJNĚ VELKOU energii. Za druhé: Dvě vlny
jdoucí proti sobě (a každá z nich přenášející energii)
dají vzniknout stojaté vlně - tedy stojatým kmitům, které
energii nepřenášejí, jenom si ji přelévají na místě z
elektrické složky do magnetické.
Představte si to na provázku, který kmitá nahoru a dolů tak,
že zprvu jde jedna vlna napravo a druhá nalevo; když se
(šikovně) sejdou, tak vznikne "stojatá vlna", v
níž se přelévá kinetická energie rychle letícího kousku
provázku (blízko rovnovážné polohy) do potenciální energie
"našponovaného" kousku provázku daleko od
rovnovážné polohy.
Dotaz: V nedávné době se na billboardech objevily reklamy na zdroj polarizovaného světla Bioptron.
Zajímalo by mě, zda se světlo dá polarizovat odrazem pomocí obyčejného zrcadla a pod jakým úhlem.Nebo zda je zapotřebí "zázračné" zrcadlo jak uvádí výrobce tohoto přístroje ve svém manuálu, kde se píše:
Dále by mne zajímalo, zda by se dalo světlo polarizovat pomocí elektrického pole, nebo zda jde o nesmysl.
(Lukáš Loukota)
Odpověď: Původně
nepolarizované světlo se odrazem a lomem vždy částečně
polarizuje; dopadne-li pod Brewsterovým úhlem (kdy je
odražené světlo kolmé k lomenému), má odražené světlo
jen složku kmitající rovnoběžně s rozhraním (je tedy
úplně polarizováno). Jenom nechápu, k čemu je pro člověka
polarizované světlo "lepší" než nepolarizované
(kromně reklamního efektu, že to přírodní nepolarizované
je cosi jako nepořádné). Touž pochybnost mám vůči kruhové
polarizaci. Elektrickým polem lze např. vybudit dvojlom
(Kerrův článek) a tím pak polarizovat světlo.
Dotaz: Co přesně znamená pojem Faradayova klec a na základě jakých fyzikálních principů to funguje? (Maxwellovy rovnice?) (Michal Zavisek)
Odpověď: Chceš-li
něco uchránit od vlivu (statické) elektřiny, můžeš to dát
do plechové krabice. Plech je vodič a vnější náboje na něm
naindukují právě takové rozložení povrchového náboje, že
povrch plechu bude mít konstantní potenciál (= napětí vůči
zemi); je-li krabice uzemněna, bude to ovšem nula, není-li
bude to něco jiného, ale všude stejné. Protože je to všude
na povrchu krabice stejné a uvnitř krabice nejsou náboje, bude
to stejné i uvnitř krabice. Tím pádem tak ovšem nebude
žádné elektrické pole, které je dáno ZMĚNAMI potenciálu.
No a ukazuje se, že když ta krabice je tak trošičku děravá,
anebo i jako řešeto, ba dokonce jako síto s ne moc velkými
oky, že to funguje skoro stejně. Tedy: ten potenciál tam je
konstantní na drátu ok, uvnitř oka je trošku jiný, ale ne
zase až tak moc - rozhodně to stačí k tomu, aby elektrické
pole uvnitř té sítě prakticky vymizelo. Krabice to tedy
není, ale říká se tomu Faradayova klec.
