Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 170 dotazů obsahujících »elektric«
34) Polarizační filtry při fotografování
09. 05. 2007
Dotaz: Dobrý den - měl bych dotaz ohledně kruhových polarizačních filtrů běžně
používaných ve fotografické praxi. Co se stane, když přes polarizační filtr
hledím na zrcadlo? Podle selského rozumu by se mělo veškeré světlo ofiltrovat,
ale nestane se tak. Domnívám se, že je to způsobené povahou obrazu v zrcadle (je
zdánlivý). Je má myšlenka správná? Odfiltroval by polarizační filtr odlesky na
předmětech před zrcadlem způsobené "opravdovým" odrazem světla od zrcadla?
Děkuji moc. (Petr U)
Odpověď: Běžné denní nebo umělé světlo, ať už ze slunce nebo ze žárovky, není
polarizováno. To znamená, že se na něj můžeme dívat jako na směs všech
možných polarizací. Polarizační filtr je zařízení, které při průchodu
světla propustí pouze jednu lineární polarizaci a zbytek odfiltruje.
Tedy za polarizačním filtrem je už světlo lineárně polarizováno.
Po odrazu na zrcadle se ale polarizace světla nezmění, jestliže tedy
jsme nastavili filtr například tak, aby z nepolarizovaného světla
vybíral jen to, které má vodorovnou polarizaci, pak se od zrcadla bude
odrážet opět světlo s vodorovnou polarizací. Na něj pak již filtr nemá
žádný vliv, a proto vidíme i světlo, které prošlo skrz filtr před i po
odrazu na zrcadle.
Polarizační filtry se někdy používají k odfiltrování odlesků, například
na vodní hladině. Důvodem je, že při odrazu nepolarizovaného světla na
vodní hladině či na jiném rozhraní dochází také k částečné polarizaci
světla. Odražené světlo je převážně polarizováno tak, že vektor
elektrické intenzity kmitá rovnoběžně s odrazivou plochou (hladinou),
naopak ve světle, které projde, převažuje polarizace v kolmém směru.
Pokud filtr nastavíme tak, aby byl směr, ve kterém propouští, kolmý na
hladinu (tedy rovinu polarizace světla), potlačíme odlesky velmi výrazně.
Dotaz: Dobrý den. Zajimalo by mě, jaký je rozdíl mezi elektrickým příkonem a výkonem.
Děkuju (jana)
Odpověď: Příkon udává rychlost spotřeby energie, výkonem se pak obvykle značí kolik energie (za sekundu) se využitá k tomu, k čemu daný přístroj používáme. Uveďme si příklad: bude-li mít motorek příkon 100 W a výkon 40 W, bude ze zdroje (například elektrické zásuvky) odebírat každou sekundu 100 J elektrické energie, ale pouhých 40 J promění v "užitečně" vykonanou práci, zbytek jsou ztráty, nejčastěji ve formě tepla.
Poznámka: podíl výkon/příkon se označuje jako účinnost daného spotřebiče.
Odpověď: Je rozdíl mezi bouří a bouřkou. Bouřkou se v meteorologii označuje souhrn elektrických a akustických jevů (blesky, hřmění…), které s vznikem a vývojem krup v podstatě nesouvisí, i když se mohou vyskytovat společně. Pokud ale ke tvorbě krup dojde, je to v rámci bouře i když ne každá bouře je nutně spojená s tvorbou krup. Aby se z oblačných částic (kapiček) začaly vytvářet kroupy, musí oblak sahat do výšek, kde je teplota nižší než 0 °C a zároveň v jeho nitru dochází k intenzivním výstupným pohybům. Mezi hladinou 0 °C a přibl. -40 °C jsou v oblaku jak částice ledu (zmrzlé kapičky), tak přechlazené vodné kapičky (s teplotou sice už nižší než 0 °C, ale ještě pořád v kapalném stavu). V tomto rozmezí teplot při srážce ledových částic s kapalnými dochází k namrznutí vody na ledovou částici, která takto narůstá a na své cestě vzhůru nebo dolů - když je už dostatečně těžká, tímto způsobem „nabaluje“ další „slupky“. Při své cestě na zemský povrch začne tát, ale je-li dostatečně velká, dopadne jako kroupa. V našich zeměpisných šířkách v podstatě každá dešťová kapička byla původně ledem, jenomže stihla roztát.
Dotaz: Dobrý den, prosím vás o výpočet spotřeby elektrické energie 125 W úsporné žárovky za 1OO hodin při ceně 4,2 Kč za jednu kilowathodinu. Jarda (Jarda)
Odpověď: Pravděpodobně máte na mysli úspornou zářivku (může mít tvar klidně jako žárovka), která svítí stejně vydatně jako 125 W žárovka. Taková zářivka bude mít spotřebu okolo 28 W. Za sto hodin tedy spotřebuje (100 · 28 =) 2 800 watthodin neboli 2,8 kilowatthodin elektrické energie, za kterou při výše uvedené ceně zaplatíte necelých 12 Kč. Pokud místo úsporné zářivky použijete 125 W žárovku, spotřebujete 12,5 kWh energie a zaplatíte za ni 52,5 Kč.
Pro představu: 2,8 kWh je něco málo přes 10 MJ - a je to zhruba stejné množství energie, jako spotřebuje běžný člověk (v podobě jídla) za jeden den života. Tuto energii může získat například snězením necelých 10 tatranek.
Dotaz: Dobrý den, zajímalo by mě, jestli stmívač (stmívací vypínač) na lustr (halogenové žárovky) jen ztlumí světlo žárovek, nebo jestli i sníží spotřebu elektrické energie? Děkuji Petra (Petra Doksanská)
Odpověď: Hodně zjednodušeně si lze stmívač představit jako zařízení, které velice rychle spíná a rozepíná elektrický obvod (uvnitř stmívače bývá obvykle součástka triak, jejímž úkolem je sepnout a udržovat obvod sepnutý jenom po část periody střídavého napětí). To, že je obvod vždy část periody rozepnutý a neteče jím tedy prakticky žádný proud, skutečně způsobí pokles spotřeby elektrické energie. Bohužel není to ale tak, že omezením světla žárovek na polovinu se omezí na polovinu i spotřeba. Žárovky jsou konstruovány a optimalizovány na trvalé připojení ke zdroji (a s tím související konkrétní teplotu vlákna) - pokud je tedy budeme napájet méně (v našem případě přerušovaně), poklesne teplota vlákna a s tím i svítivost žárovky, zároveň s poklesem teploty vlákna poklesne ale i jeho odpor a sníží se její efektivita. Použitím stmívače tedy můžeme snížit spotřebu, více by však spotřeba elektřiny klesla, pokud by byla žárovka nahrazena odpovídající žárovkou o nižším výkonu (např. 100W žárovka za 60W). Vůbec největšího snížení pak lze dosáhnout instalací úsporných zářivek.
Upozornění! Stmívač není vhodný pro použití současně se zářivkami. Zářivky potřebují na začátku zažehnout elektrický výboj (k tomu mají v sobě zabudovaný tzv. "startér") a tento elektrický výboj pak v sobě udržují. Při použití stmívače by se velmi snadno mohlo stát, že přerušování obvodu stmívačem by vedlo k přerušení elektrického výboje v zářivce a ta by tak vlastně byla permanentně ve fázi zažehávání výboje. V lepším případě by se tedy rychleji opotřebovávala, v horším případě by nesvítila vůbec.
