Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 170 dotazů obsahujících »elektric«
5) Skinefekt
08. 02. 2011
Dotaz: Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jestli je možné a jak je možné tělem
vést elektrický proud aby mi nic neudělal ale aby třeba rozsvítil diodu
nebo roztočil motůrek, který budu držte mezi prsty. Jak něco takového
funguje? Jaké součástky by se na to mohly použít? (Jakub Kropáček)
Odpověď: Dobrý den. Fígl je v tom, že střídavý proud o vysoké frekvenci se
šíří po povrchu vodiče, přesněji řečeno exponenciálně ubývá směrem
od povrchu (skinefekt). Čili důležitý je vysokofrekvenční zdroj.
Podívejte se sem
Dotaz: Dobry deň. Chcem sa Vás opýtať akou rýchlsťou sa širi elektrický signál
napríklad medeným vodičom? Ďakujem Sojka (Jan Sojka)
Odpověď: Rychlost šíření signálu ve vodiči by měla odpovídat rychlosti šíření světla v daném prostředí. Bude to tedy o něco méně než rychlost světla ve vakuu. Odhaduju, že ve vodiči by to mohlo být okolo 0,6-0,7 rychlosti světla ve vakuu, tedy okolo 2·108m/s.
Dotaz: Proč se v elektrických přenosných radiátorech používá jako náplň olej
a ne voda? (Luboš Mužík)
Odpověď: Domnívám se, že jedním z důvodů je menší tepelná kapacita oleje - radiátor tak spotřebuje méně energie na samotné zahřátí oleje a hřeje již dříve po zapnutí (ale také rychleji chladne po vypnutí).
Dotaz: Dobry den, rad bych se zeptal, ktery kov je nejlepsim vodicem elktricke energie
(pri bezne, napr. pokojove, teplote). Dekuji zdvorile. JK Nemuzu nikde tabulky
(elektricke) vodivosti najit. (Jiri Kraus)
Odpověď: Pokud je mi známo, tak nejlepším vodičem (ve smyslu: látka s nějvýšší elektrickou vodivostí) je z kovů stříbro (6,3·105 S·cm-1). Je zároveň ze všech kovů také nejlepším tepelným vodičem. Jen o něco hůře je na tom výrazně levnější měď (5,6·105 S·cm-1) - používá se pro rozvod elektřiny v domácnostech. Velmi dobrými vodiči jsou ale i zlato (přes 4·105 S·cm-1) a třeba hliník (3,7·105 S·cm-1).
Dotaz: Nedávno jsme v semináři probírali mlžné komory, kde prolétávající
částice za sebou zanechá ionty, na nichž kondenzuje voda. Proč ale voda
kondenzuje na iontech? Proč kondenzuje na prachových částicích myslím
chápu, ale u iontů mě žádné vysvětlení nenapadá... (Tereza Zábojníková)
Odpověď: Wilsonova mlžná komora pracuje s tzv. podchlazenou párou. To je takový stav látky, kdy by voda již (podle teploty a tlaku) měla přecházet do kapalného skupenství, ale jěště tak neučinila (podchlazení není příliš výrazné a vodě chyběl nějaký impulz, který by vedl ke změně skupenství). Proletí-li za takové situace podchlazenou párou elektricky nabitá částice, způsobí rozruch v elektromagnetickém poli a tento rozruch "šťouchne" i do molekul vody (která je ve stavu páry; molekuly vody mají dipólový moment, budou tedy na změny elektromagnetického pole reagovat). V podchlazeném stavu stačí páře i docela nepatrný "šťouchanec", aby přešla do kapalného stavu... a průchod nabité částice jej poskytne. Není to tedy tak, že by voda kondenzovala přímo na oněch nabitých částicích.
