Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 170 dotazů obsahujících »elektric«
44) Dvě černé díry
09. 10. 2006
Dotaz: Dobrý den, mám takový zvláštní dotaz. Trošku se zajímám o "černé díry" a moc by
mě zajímalo co by se odehrávalo, kdybych vedle sebe postavil dvě černé díry o
stejné hmotě, stejné úhlové rychlosti a stejném náboji. Díky. Honza :) (Honza)
Odpověď: Vás dotaz je opravdu pěkný a z hlediska současného studia obecně teorie relativty také docela významný. Pokud byste "vedle sebe postavil dvě černé díry", tedy umístil je v nějaké vzajmene vzdálenosti do klidu, pak by se vlivem gravitačního působení k sobě začaly zrychlené pohybovat. Až by na sebe
radiálně narazily, vytvořila by se jedna větší černá díra (konkrétně: splynuly by jejich horizonty).
Podle obecné teorie relativity se ale při zrychleném pohybu nutně generují také gravitační vlny, takže najít přesné matematické řešení popisující takovouto situaci je složité. (Jen pro úplnost: kdyby hmotnosti a náboje obou černých der měly speciální hodnotu, mohla by se gravitační přitažlivost právě kompenzovat s elektrickým odpuzováním, takže by nastala rovnováha: oba objekty by setrvaly na svém místě i nadále v klidu. Tato rovnovahe by ale byla nestabilní, a tedy při sebemenší poruše by nastal zmíněný zrychlený pohyb.)
Zmiňujete se ale také o tom, že černé díry mají počáteční úhlovou rychlost. V takovém případě by černé díry obíhaly kolem sebe. I tehdy se generují gravitační vlny. Ty odnášejí vazbovou energii systému, takže objekty se k sobě začnou po spirále přibližovat. Nakonec se také srazí a oba černoděrové horizonty splynou. Výsledkem bude jedna větší černá díra. Také tento případ je obtížné přesně popsat, a tak se používají různé aproximační metody. Je to přitom velmi významná úloha, protože se předpokládá, že právě takovéto binární systémy jsou nejdůležitější zdrojem gravitačních vln, které by mohly být detekovány obřími interferometry LIGO, VIRGO nebo LISA.
Dotaz: Slysel jsem, že panelovy dum je jakasi Faradayova klec. Co to znamena pro
vnitrni podminky v dome, popr. pro jeho mikroklima a jaky vliv to ma na lidkse
zdravi? Predem dekuji za reakci (Ivan DRábek)
Odpověď: Pojem Faradayova klec se používá pro prostor (objem) uvnitř vodiče. Je-li vodič umístěn do elektrického pole, přeskupí se v něm (tedy přesněji na jeho povrchu, kde jsou volné náboje soustředěny) elektrické náboje tak, aby vnější elektrické pole co nejvíce vykompenzopvaly a uvnitř vodiče tak bylo výsledné elektrické pole nulové. Je to důsledek toho, že různé náboje se přitahují (a dostanou-li se blíže k sobě dojde k zeslabení celkového pole), zatímco stejné náboje se odpuzují a snaží se tedy co nejvíce rozprostřít a rozmístit co nejdále od sebe.
Panelový dům je postaven z betonových panelů, uvnitř kterých jsou betonem zality ocelové pruty (tedy vodiče), panely jsou navíc k sobě svařeny (vodivě spojeny). Do určité míry lze tedy i panelový dům považovat za vodič a místnosti uvnitř domu za Faradayovu klec, ikdyž rozhodně ne dokonalou (efekt takovéto Faradayovy klece mimo jiného výrazně snižuje přítomnost velkých "děr" - oken a dveří).
A co to pro nás znamená? Pro člověka a jeho zdraví to nepředstavuje žádné nebezpečí (spíše naopak, je díky tomu částečně odstíněn od některých elektromagnetických vlivů). Problémy to ale může znamenat pro elektroniku pracující s elektromagnetickými signály (televize, WiFi, mobilní telefony, ...), neboť tyto signály mohou být uvnitř domu zeslabeny.
Poznámka: Jev je pojmenován po anglickém fyzikovi Michaelu Faradayovi (1791-1867), který jej údajně pozoroval roku 1845. Michael Farady byl veliký experimentátor a učinil řadu důležitých objevů, a to přesto, že neměl žádné matematické vzdělání a ve svých přednáškách i odborných pracích nikdy nepoužil jediný vzorec.
Dotaz: Dobrý den.Jak si mohu vyrobit svůj vlastní zdroj elektrického napětí z
přorozených surovin?slyšel jsem že se dá použít i citronová štáva.a jak si ho
můzu vyrobit?(zdroj nemusí mít velké napětí stači když půjde jeho napětí změřit
voltmetrem).Předem děkuji! (Rosťa Martynek)
Odpověď: Zdroj elektrického napětí (ale bohužel jen velice malého proudu) lze vyrobit například z citrónu a dvou různých plíšků (např. zinkového a měděného). Prakticky stačí citrón trochu promačkat a zabodnout do něj oba plíšky tak, aby byly blízko sebe, ale nikde se nedotýkaly. Více se dozvíte na
Dotaz: rád bych věděl, v čem je problém postavit auto poháněné elektrickou energií, že
se nevyrovná (cenou a vlastnostmi) běžnému. (Daniel)
Odpověď: Elektromobily, jak se automobily poháněné elektřinou většinou nazývají, mají problémy především s uchováním elektrické energie - tedy s akumlátory a bateriemi. Akumlátory jsou relativně velké, těžké a drahé. Výzkum a vývoj v této oblasti však jde nezadržitelně kupředu (vzpomeňte, jaké akumlátory byly v mobilech před pár lety a jaké jsou tam dnes) a tak je velice pravděpodobné, že se většího nasazení elektromobilů relativně brzy dočáme.
Dotaz: Dobrý den, jaký je Váš názor na použití proutku (virgule) při geofyzikálním
průzkumu. Jde mi o lokalizaci puklin ve skalním podloží, popř. elektrických
kabelů (pod proudem, bez proudu). Podle informací, které jsem našel na
internetu, není tak jasné, že proutkařství patří do oblasti pavěd. Díky za
odpověď. (Ondřej)
Odpověď: Proudkařství není ani věda ani pavěda, ale spíše něco jako řemeslo. Nejčastěji se proutkaření používá pro vyhledávání a detekci vody v podzemí. Pokusy prováděné nejen na naší fakultě nás vedou k přesvědčení, že proutkaři dosahují úspěchu při hledání vody díky svým znalostem a pozorování okolí (při hledání vody si všímají především typu vegetace a geologických jevů) než díky proutku. Proutek je spíše taková ozdoba, talisman či divadélko pro nezasvěcené. Objasňováním proutkaření a dalších na první pohled záhadných jevů se na naší katedře zabýval například Doc. RNDr. Milan Rojko, CSc.
