FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 170 dotazů obsahujících »elektric«

45) Faradayova klec09. 10. 2006

Dotaz: Slysel jsem, že panelovy dum je jakasi Faradayova klec. Co to znamena pro vnitrni podminky v dome, popr. pro jeho mikroklima a jaky vliv to ma na lidkse zdravi? Predem dekuji za reakci (Ivan DRábek)

Odpověď: Pojem Faradayova klec se používá pro prostor (objem) uvnitř vodiče. Je-li vodič umístěn do elektrického pole, přeskupí se v něm (tedy přesněji na jeho povrchu, kde jsou volné náboje soustředěny) elektrické náboje tak, aby vnější elektrické pole co nejvíce vykompenzopvaly a uvnitř vodiče tak bylo výsledné elektrické pole nulové. Je to důsledek toho, že různé náboje se přitahují (a dostanou-li se blíže k sobě dojde k zeslabení celkového pole), zatímco stejné náboje se odpuzují a snaží se tedy co nejvíce rozprostřít a rozmístit co nejdále od sebe.

Panelový dům je postaven z betonových panelů, uvnitř kterých jsou betonem zality ocelové pruty (tedy vodiče), panely jsou navíc k sobě svařeny (vodivě spojeny). Do určité míry lze tedy i panelový dům považovat za vodič a místnosti uvnitř domu za Faradayovu klec, ikdyž rozhodně ne dokonalou (efekt takovéto Faradayovy klece mimo jiného výrazně snižuje přítomnost velkých "děr" - oken a dveří).

A co to pro nás znamená? Pro člověka a jeho zdraví to nepředstavuje žádné nebezpečí (spíše naopak, je díky tomu částečně odstíněn od některých elektromagnetických vlivů). Problémy to ale může znamenat pro elektroniku pracující s elektromagnetickými signály (televize, WiFi, mobilní telefony, ...), neboť tyto signály mohou být uvnitř domu zeslabeny.

Videonahrávku s demonstračním pokusem Faradayovy klece si můžete prohlédnout na http://jermar.cz/videopokusy/CD1/POKUSY/FARADAY

Poznámka: Jev je pojmenován po anglickém fyzikovi Michaelu Faradayovi (1791-1867), který jej údajně pozoroval roku 1845. Michael Farady byl veliký experimentátor a učinil řadu důležitých objevů, a to přesto, že neměl žádné matematické vzdělání a ve svých přednáškách i odborných pracích nikdy nepoužil jediný vzorec.

(Jakub Jermář)   >>>  

46) Elektřina z citrónu14. 09. 2006

Dotaz: Dobrý den.Jak si mohu vyrobit svůj vlastní zdroj elektrického napětí z přorozených surovin?slyšel jsem že se dá použít i citronová štáva.a jak si ho můzu vyrobit?(zdroj nemusí mít velké napětí stači když půjde jeho napětí změřit voltmetrem).Předem děkuji! (Rosťa Martynek)

Odpověď: Zdroj elektrického napětí (ale bohužel jen velice malého proudu) lze vyrobit například z citrónu a dvou různých plíšků (např. zinkového a měděného). Prakticky stačí citrón trochu promačkat a zabodnout do něj oba plíšky tak, aby byly blízko sebe, ale nikde se nedotýkaly. Více se dozvíte na
(Jakub Jermář)   >>>  

47) Elektromobily04. 09. 2006

Dotaz: rád bych věděl, v čem je problém postavit auto poháněné elektrickou energií, že se nevyrovná (cenou a vlastnostmi) běžnému. (Daniel)

Odpověď: Elektromobily, jak se automobily poháněné elektřinou většinou nazývají, mají problémy především s uchováním elektrické energie - tedy s akumlátory a bateriemi. Akumlátory jsou relativně velké, těžké a drahé. Výzkum a vývoj v této oblasti však jde nezadržitelně kupředu (vzpomeňte, jaké akumlátory byly v mobilech před pár lety a jaké jsou tam dnes) a tak je velice pravděpodobné, že se většího nasazení elektromobilů relativně brzy dočáme.

(Jakub Jermář)   >>>  

48) Proutkaření04. 09. 2006

Dotaz: Dobrý den, jaký je Váš názor na použití proutku (virgule) při geofyzikálním průzkumu. Jde mi o lokalizaci puklin ve skalním podloží, popř. elektrických kabelů (pod proudem, bez proudu). Podle informací, které jsem našel na internetu, není tak jasné, že proutkařství patří do oblasti pavěd. Díky za odpověď. (Ondřej)

Odpověď: Proudkařství není ani věda ani pavěda, ale spíše něco jako řemeslo. Nejčastěji se proutkaření používá pro vyhledávání a detekci vody v podzemí. Pokusy prováděné nejen na naší fakultě nás vedou k přesvědčení, že proutkaři dosahují úspěchu při hledání vody díky svým znalostem a pozorování okolí (při hledání vody si všímají především typu vegetace a geologických jevů) než díky proutku. Proutek je spíše taková ozdoba, talisman či divadélko pro nezasvěcené. Objasňováním proutkaření a dalších na první pohled záhadných jevů se na naší katedře zabýval například Doc. RNDr. Milan Rojko, CSc.

(Jakub Jermář)   >>>  

49) Peltierův jev29. 07. 2006

Dotaz: Chtěl bych se Vás zeptat, co je to tzv. Poltierův jev. Děkuji. (Honza)

Odpověď: Peltierův jev je jev, kdy na spojích dvou materílů tvořících elektrický obvod protékaný stejnosměrným proudem dochází k zahřívání či ochlazování těchto spojů. Které spoje se zahřejí a které ochladí závisí na tzv. výstupních pracech obou materálů (výstupní práce = energie, kterou potřebuje elektron pro opuštění daného materálu) a na směru protékajícího proudu.

Opačný jev k Peltierově jevu - tedy skutečnost, že když budeme spoje různých materálů ohřívat a/nebo chladit, povede to k toku elektrického proudu obvodem - se nazývá Seebeckův jev.

Peltierova jevu se nejčastěji používá k chlazení, například elektroniky. Více se dozvíte na:
(Jakub Jermář)   >>>