Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 170 dotazů obsahujících »elektric«
46) Elektřina z citrónu
14. 09. 2006
Dotaz: Dobrý den.Jak si mohu vyrobit svůj vlastní zdroj elektrického napětí z
přorozených surovin?slyšel jsem že se dá použít i citronová štáva.a jak si ho
můzu vyrobit?(zdroj nemusí mít velké napětí stači když půjde jeho napětí změřit
voltmetrem).Předem děkuji! (Rosťa Martynek)
Odpověď: Zdroj elektrického napětí (ale bohužel jen velice malého proudu) lze vyrobit například z citrónu a dvou různých plíšků (např. zinkového a měděného). Prakticky stačí citrón trochu promačkat a zabodnout do něj oba plíšky tak, aby byly blízko sebe, ale nikde se nedotýkaly. Více se dozvíte na
Dotaz: rád bych věděl, v čem je problém postavit auto poháněné elektrickou energií, že
se nevyrovná (cenou a vlastnostmi) běžnému. (Daniel)
Odpověď: Elektromobily, jak se automobily poháněné elektřinou většinou nazývají, mají problémy především s uchováním elektrické energie - tedy s akumlátory a bateriemi. Akumlátory jsou relativně velké, těžké a drahé. Výzkum a vývoj v této oblasti však jde nezadržitelně kupředu (vzpomeňte, jaké akumlátory byly v mobilech před pár lety a jaké jsou tam dnes) a tak je velice pravděpodobné, že se většího nasazení elektromobilů relativně brzy dočáme.
Dotaz: Dobrý den, jaký je Váš názor na použití proutku (virgule) při geofyzikálním
průzkumu. Jde mi o lokalizaci puklin ve skalním podloží, popř. elektrických
kabelů (pod proudem, bez proudu). Podle informací, které jsem našel na
internetu, není tak jasné, že proutkařství patří do oblasti pavěd. Díky za
odpověď. (Ondřej)
Odpověď: Proudkařství není ani věda ani pavěda, ale spíše něco jako řemeslo. Nejčastěji se proutkaření používá pro vyhledávání a detekci vody v podzemí. Pokusy prováděné nejen na naší fakultě nás vedou k přesvědčení, že proutkaři dosahují úspěchu při hledání vody díky svým znalostem a pozorování okolí (při hledání vody si všímají především typu vegetace a geologických jevů) než díky proutku. Proutek je spíše taková ozdoba, talisman či divadélko pro nezasvěcené. Objasňováním proutkaření a dalších na první pohled záhadných jevů se na naší katedře zabýval například Doc. RNDr. Milan Rojko, CSc.
Dotaz: Chtěl bych se Vás zeptat, co je to tzv. Poltierův jev. Děkuji. (Honza)
Odpověď: Peltierův jev je jev, kdy na spojích dvou materílů tvořících elektrický obvod protékaný stejnosměrným proudem dochází k zahřívání či ochlazování těchto spojů. Které spoje se zahřejí a které ochladí závisí na tzv. výstupních pracech obou materálů (výstupní práce = energie, kterou potřebuje elektron pro opuštění daného materálu) a na směru protékajícího proudu.
Opačný jev k Peltierově jevu - tedy skutečnost, že když budeme spoje různých materálů ohřívat a/nebo chladit, povede to k toku elektrického proudu obvodem - se nazývá Seebeckův jev.
Peltierova jevu se nejčastěji používá k chlazení, například elektroniky. Více se dozvíte na:
Dotaz: Pane Jermář, v otázce „Elektrické nebo magnetické síly“ ze 6.3.2006
vysvětlujete magnetické silové působení mezi dvěma přímými vodiči s paralelními,
resp. antiparalelními proudy jako relativistický efekt, tedy, že vlastně volba
nebo nevolba vektoru B je otázkou souřadnicové soustavy. Jak by se ale podle
Vás dalo pomocí relativity vysvětlit magnetické silové působení na náboj
pohybující se ne rovnoběžně s, ale KOLMO k (nebo od) drátu (v rovině
procházející drátem), jímž protéká proud??????? Dík P (Láda)
Odpověď: Obávám se, že se nám v tomto případě nepodaří vysvětlit jev stejně elegantně, jako v případě rovnoběžných vodičů. Speciální teorie relativity ve svých důsledcích vede k závěru, že vždy existuje inerciální vztažná soustava, z níž se bude nějaký elektromagnetický jev jevit jako čistě elektrický či čistě magnetický - právě toho jsme využili v případě paralelních vodičů. Taková soustava samozřejmě bude existovat i v případě elektromagnetických jevů spojených se dvěma navzájem kolmými vodiči (a tedy v i případě kolmo letícího elektronu), nicméně ona vyjímečná inerciální soustava tentokrát nebude spjata s žádným objektem (v prvním případě jsme ji spojovali s pohybujícím se elektronem). Můžeme tedy takovou soustavu matematicky dopočítat diagonalizací tenzoru elektromagnetického pole, nebude však nijak snadné matematické výsledky jednoduše a intuitivně interpretovat.
