Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 170 dotazů obsahujících »elektric«
7) Olejový radiátor
12. 10. 2009
Dotaz: Proč se v elektrických přenosných radiátorech používá jako náplň olej
a ne voda? (Luboš Mužík)
Odpověď: Domnívám se, že jedním z důvodů je menší tepelná kapacita oleje - radiátor tak spotřebuje méně energie na samotné zahřátí oleje a hřeje již dříve po zapnutí (ale také rychleji chladne po vypnutí).
Dotaz: Dobry den, rad bych se zeptal, ktery kov je nejlepsim vodicem elktricke energie
(pri bezne, napr. pokojove, teplote). Dekuji zdvorile. JK Nemuzu nikde tabulky
(elektricke) vodivosti najit. (Jiri Kraus)
Odpověď: Pokud je mi známo, tak nejlepším vodičem (ve smyslu: látka s nějvýšší elektrickou vodivostí) je z kovů stříbro (6,3·105 S·cm-1). Je zároveň ze všech kovů také nejlepším tepelným vodičem. Jen o něco hůře je na tom výrazně levnější měď (5,6·105 S·cm-1) - používá se pro rozvod elektřiny v domácnostech. Velmi dobrými vodiči jsou ale i zlato (přes 4·105 S·cm-1) a třeba hliník (3,7·105 S·cm-1).
Dotaz: Nedávno jsme v semináři probírali mlžné komory, kde prolétávající
částice za sebou zanechá ionty, na nichž kondenzuje voda. Proč ale voda
kondenzuje na iontech? Proč kondenzuje na prachových částicích myslím
chápu, ale u iontů mě žádné vysvětlení nenapadá... (Tereza Zábojníková)
Odpověď: Wilsonova mlžná komora pracuje s tzv. podchlazenou párou. To je takový stav látky, kdy by voda již (podle teploty a tlaku) měla přecházet do kapalného skupenství, ale jěště tak neučinila (podchlazení není příliš výrazné a vodě chyběl nějaký impulz, který by vedl ke změně skupenství). Proletí-li za takové situace podchlazenou párou elektricky nabitá částice, způsobí rozruch v elektromagnetickém poli a tento rozruch "šťouchne" i do molekul vody (která je ve stavu páry; molekuly vody mají dipólový moment, budou tedy na změny elektromagnetického pole reagovat). V podchlazeném stavu stačí páře i docela nepatrný "šťouchanec", aby přešla do kapalného stavu... a průchod nabité částice jej poskytne. Není to tedy tak, že by voda kondenzovala přímo na oněch nabitých částicích.
Dotaz: Dobrý den. Mohl byste mi prosím napsat, za jak dlouho by spotřebovala
jaderná elektrárna (např. Temelín)1kg paliva a kolik el.energie by se tak
získalo? Děkuju za odpověď. (Marek Pavelka)
Odpověď: Podle informací dostupných na internetu spotřebuje každý ze dvou reaktorů JETE 92 tun paliva za 4 roky, elektrárna jako celek tedy spotřebuje kilogram paliva za zhruba 11 minut. Zjíská z něj přitom okolo 1320 GJ elektrické energie, tedy asi 367 000 kWh (jde o přibližný odhad, přesná čísla závisí na konkrétním provozu elektrárny).
Tato odpověď byla aktualizována a opravena na základě podnětu Jana Urbánka. Děkujeme!
Dotaz: Dobrý den, chtěl jsem se Vás zeptat proč když přiblížim ke starému
monitoru magnet tak ztmavne? (Petr Lepič)
Odpověď: Starší monitory (resp. monitory typu CRT = Cathode Ray Tube) fungují tak, že "vystřelují" elektrony zezadu/zevnitř na obrazovku. Na její vnitřní straně je nanesena vrstva luminoforu - sloučeniny, která při dopadu elektronu zasvítí. Kam na obrazovku se takto "vystřelené" elektrony trefí a jaké body následně budou na obrazovce svítit, to je určováno pomocí cívek (elektromagnetů) uvnitř monitoru. Letící elektron je pohybující se elektrický náboj a je tedy v magnetickém poli vychylován ze své dráhy tzv. Lorentzovou silou. Vykreslení obrazu je tedy prováděno změnou napětí přiváděného na cívky uvnitř monitoru.
Jestliže k takovémo monitoru přiblížíme libovolný další magnet, dojde k narušení (pozměnění) magnetického pole a v důsledku toho bude vykreslovaný obraz různě deformován. Mohou tak vznikat i místa, kam se žádné elektrony v důsledku deformace magnetického pole nedostanou - a ta budou tmavá.
Další informace o fungování monitoru typu CRT najdete na
