Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 170 dotazů obsahujících »elektric«
10) Spotřeba paliva v Temelíně
29. 10. 2008
Dotaz: Dobrý den. Mohl byste mi prosím napsat, za jak dlouho by spotřebovala
jaderná elektrárna (např. Temelín)1kg paliva a kolik el.energie by se tak
získalo? Děkuju za odpověď. (Marek Pavelka)
Odpověď: Podle informací dostupných na internetu spotřebuje každý ze dvou reaktorů JETE 92 tun paliva za 4 roky, elektrárna jako celek tedy spotřebuje kilogram paliva za zhruba 11 minut. Zjíská z něj přitom okolo 1320 GJ elektrické energie, tedy asi 367 000 kWh (jde o přibližný odhad, přesná čísla závisí na konkrétním provozu elektrárny).
Tato odpověď byla aktualizována a opravena na základě podnětu Jana Urbánka. Děkujeme!
Dotaz: Dobrý den, chtěl jsem se Vás zeptat proč když přiblížim ke starému
monitoru magnet tak ztmavne? (Petr Lepič)
Odpověď: Starší monitory (resp. monitory typu CRT = Cathode Ray Tube) fungují tak, že "vystřelují" elektrony zezadu/zevnitř na obrazovku. Na její vnitřní straně je nanesena vrstva luminoforu - sloučeniny, která při dopadu elektronu zasvítí. Kam na obrazovku se takto "vystřelené" elektrony trefí a jaké body následně budou na obrazovce svítit, to je určováno pomocí cívek (elektromagnetů) uvnitř monitoru. Letící elektron je pohybující se elektrický náboj a je tedy v magnetickém poli vychylován ze své dráhy tzv. Lorentzovou silou. Vykreslení obrazu je tedy prováděno změnou napětí přiváděného na cívky uvnitř monitoru.
Jestliže k takovémo monitoru přiblížíme libovolný další magnet, dojde k narušení (pozměnění) magnetického pole a v důsledku toho bude vykreslovaný obraz různě deformován. Mohou tak vznikat i místa, kam se žádné elektrony v důsledku deformace magnetického pole nedostanou - a ta budou tmavá.
Další informace o fungování monitoru typu CRT najdete na
Dotaz: Dobry den chtel sem se zeptat co bych musel udělat abych vyrobil žárovku
která vydrží 100let (nejsou žádná omezení) (Matěj Zeman)
Odpověď: Důležitým prvkem klasické žárovky je vlákno žhavené na vysokou teplotu - v nejběžnější dnes používané žárovce jde o wolframové vlákno (wolfram dobře snáší vysoké teploty, má poměrně vysokou teplotu tání), které se průchodem elektrického proudu zahřívá běžně až na teplotu okolo 2500 °C. Při takto vysokých teplotách ovšem snadno dochází k sublimaci (vypařování, odpařování) materiálu z povrchu vlákna, čímž se vlákno pomaloučku ztenčuje. Čím tenčí vlákno, tím více se ale zahřívá, až se jednou zahřeje na nějakém místě příliš, překročí lokálně teplotu tání a dojde k přetržení/"přepálení" vlákna. Tomuto jevu neumíme zabránit, můžeme se ale snažit jej zpomalit. Jednou z možností je nažhavit vlákno o něco méně - pak ale také méně svítí a přeměna elektrické energie na viditelné světlo je méně účinná. Další možností je vyplnit skleněnou baňku nějakou sloučeninou obsahující halogen - více viz článek Jak funguje žárovka a zářivka.
Dotaz: Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jaké chemické reakce vznikají v
elektroplaxách rejnoků a úhořů, díky kterým u nich vzniká elektrický
proud.Děkuji. (Tereza Šťastná)
Odpověď: Nejsem na tuto problematiku odborník, takže má odpověď nebude možná přesná, ale z řady vědeckých článků k tomuto tématu pro mě vyplynulo, že proud nevzniká chemickou reakcí, ale na fyzikálním principu - cytoplazmatické membrány elektroplaxy jsou v klidovém stavu nabity z vnější strany kladně, z vnitřní záporně. To je umožněno omezením přenosu iontů přes membránu, tj. kationty a anionty nemohou volně procházet (pouze přes speciální kanály), jsou "násilím" drženy na jednotlivých stranách membrány a nemůže tedy dojít k vyrovnání jejich koncentrací a "vybití" elektrického potenciálu na membráně. Horní a dolní membrána elektroplaxy jsou v klidovém stavu nabity "proti sobě" (tj.: +/- -/+), na elektroplaxe není ve výsledku žádné napětí a proud neteče.
Spodní membrána je inervována a příslušný nervový signál otevře iontové kanály v membráně tak, aby došlo k výměně nábojů na této spodní membráně (například se otevřou kanály pro průchod kationtů dovnitř buňky, čímž se kladný náboj přesune z vnější strany na vnitřní stranu membrány) - nyní je spodní membrána nabita zvnějšku záporně, uvnitř kladně. Uspořádání potenciálů na horní a spodní membráně elektroplaxy je nyní +/- +/-, čímž se vytvoří na jedné elektroplaxe napětí ve výši zhruba 50 milivoltů a dochází k elektrickému výboji. Při současné aktivaci všech elektroplax, kterých mohou být stovky, je vzniklý výboj dostatečný k omráčení kořisti nebo zastrašení útočníka.
Dotaz: Dobrý den, mám problém s příkladem z kvantové fyziky. Vím, že to není
náplní Vašeho webu, ale prosím Vás moc o pomoc, co s tím?: Prahová
vlnová délka pro fotoelektrickou emisi u wolframu je 230nm. Jaká musí být
vlnová délka použitého světla, aby vyletovaly elektrony s maximální
energií 1,5 eV? (Market)
Odpověď: Při fotoelektrickém jevu (též fotoefektu) dopadají fotony na povrch materálu a předávají svou energii elektronům. Část této energie je třeba k samotnému vytržení elektronu z povrchu materiálu (tzv. výstupní práce), zbytek se pak může využít k urychlení elektronu, tj. pro kinetickou enerhii elektronu.
Je-li výstupní práce elektronu u wolframu ekvivalentní energii fotonu o vlnové délce 230 nm (tedy asi 5,4 eV), pak tedy stačí zjistit, jaká vlnová délka odpovída světlu o energii fotonů E = 6,9 (=5,4+1,5) eV. Vyjde nám pak světlo o vlnové délce zhruba 180 nm.
Více se o fotoelektrickém jevu můžete dočist například na:
