Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 170 dotazů obsahujících »elektric«
94) Kondenzátor jako zdroj energie?
18. 06. 2003
Dotaz: Proč nelze kondenzátor použít jako zdroj energie, resp. proč ho lze postupně
malým proudem nabíjet, ale nelze si zase z něj proud brát postupně podle
potřeby jako např. z elektrického článku? (Petr Forejt)
Odpověď: Postupné nabíjení kondenzátoru malým proudem se děje tak, že před
kondenzátor je zařazen odpor, který průběh proudu snižuje na malé
hodnoty i na počátku nabíjení. Přesto samozřejmě, jak napětí na
kondenzátoru roste, se nabíjecí proud zmenšuje až napětí na
kondenzátoru dosáhne napětí zdroje a proud už je nulový.
Při odběru elektrické energie z kondenzátoru je to obdobné. Zpočátku
je napětí na kondenzátoru vyšší a při daném spotřebiči proud větší.
Čím více se kondenzátor vybíjí, tím menší je proud a tedy i odebíraný
výkon.
U elektrického článku jsou napětí i proud relativně stálé (samozřejmě taky
trochu klesá) a odebíraný výkon tedy tak značně
neklesá.
Dotaz: Co je to piezoelektrický jev? (Matěj Sprinzel)
Odpověď: Při deformaci některých krystalů vzniká elektrické napětí a mění se elektrická
polarizace a naopak - krystaly se deformují při vložení do elektrického
pole. Tomuto jevu se říká piezoelektrický (z řečtiny: piedzó = tlačit) a krystalům
s touto vlastností piezoelektrické. Jev objevil Pierre Curie se svým bratrem
v roce 1880.
Piezoelektrické krystaly našly uplatnění v mnoha přístrojích a zařízeních.
Můžete se setkat např. s piezoelektrickými snímači v hudebních nástrojích
(elektroakustické kytary); piezoelektrickými zapalovači, které vyrábějí jiskry;
piezoelektrickými mikrofony i reproduktory; piezokrystaly najdete v atomovém
rastrovacím mikroskopu, kde se uplatňuje citlivé zaznamenání i malých změn napětí.
Piezoelektrický jev se ovšem vyskytuje i v běžném životě, kdy např. mechanickým
působením na dřevo může na jeho povrchu vzniknout elektrický náboj.
Dotaz: Na jedné debrujárské schůzce jsme narazili na problém, proč svítí svatojánské
mušky. Mohli byste mi prosím pomoci s vysvětlením? (Rostislav Petr)
Odpověď: Ke vzniku luminiscence je třeba dodat látce energii. Tato energie může být různá
a podle jejího původu rozlišujeme různé druhy luminiscence:
fotoluminiscence - energii dodává ultrafialové nebo viditelné světlo
elektroluminiscence - zdrojem energie je elektrické pole nebo elektrický proud
katodoluminiscence - vyvolává ji svazek elektronů dopadající na obrazovku televizoru
radioluminiscence - původcem jsou radioaktivní látky
sonoluminiscence - je vyvolána ultrazvukem
triboluminiscenci - původ má v mechanické deformaci
chemiluminiscence a bioluminiscence - vyvolávají ji chemické procesy probíhající v živých organismech.
Základní krok k pochopení jevů bioluminiscence učinil biolog Raphaél Dubois,
který odhalil, že světlo vzniká během zvláštní biochemické reakce, kterou lze shrnout takto:
luciferin + kyslík -----(luciferáza)-----> oxyluciferin + světlo
Luciferin reaguje s kyslíkem díky enzymu luciferáze, který hraje
roli katalyzátoru chemické reakce. Tím vznikne oxyluciferin ve stavu
energeticky excitovaném, což dovoluje vyzařování světla. Další podrobnější informace
se dočtete například na této stránce:
http://www.quido.cz/100/biolum.htm .
Dotaz: Potreboval by som na fyzikálny projekt do školy akékolvek spracovatelné
informácie na tému: CORONA - ELIAŠOV OHEN. Mohli by ste mi, prosím, poradit
dostupnú literatúru (som z Banskej Bystrice), prípadně, co by som asi radšej
uvítal, webovú stránku - prehladnu a, co je najpodstatnejšie, detailnú. (Luke)
Odpověď: Milý Luku, názvem Eliášův oheň je označován trsovitý elektrický výboj, který
někdy můžeme pozorovat před bouřkou na hrotech kovových předmětů nebo na
místech vyvýšených nad okolí (stožáry lodí, televizní antény, hrany letadla apod.)
Projevuje se jako keříčkovité sršení nafialovělé barvy a znali jej už
námořníci v dávných dobách. Časté pozorování tohoto úkazu na moři naznačuje
i jeho název - sv.Eliáš je patronem námořníků. Eliášův oheň se objevuje zejména
před bouřkou, kdy roste napětí mezi mraky a zemí. Než dosáhne napětí takové hodnoty,
aby uhodil blesk, nastane kolem hrotů předmětů trsový nebo doutnavý výboj
délky několika centimetrů. Tento druh výboje není pro člověka nebezpečný.
Více informací najdete např. na slovenské stránce
http://kekule.science.upjs.sk/fyzika/ucebnetexty/doplnkove/elprudplyny/01.htm
Z anglických stránek se můžete podívat na
http://www.encyclopedia.com/html/S/StE1lmosf.asp
